Anicetus
Svatý Anicetus byl jedenáctým papežem katolické církve. Jeho pontifikát se datuje do let 154/155 – 166/167.
Svatý Anicetus | |
---|---|
11. papež | |
Církev | římskokatolická |
Pontifikát začal | ca. 154 |
Pontifikát skončil | ca. 167 |
Předchůdce | Pius I. |
Nástupce | Soter |
Osobní údaje | |
Datum narození | ??? |
Místo narození | Emesa, Římská říše |
Datum úmrtí | ca. 168 |
Místo úmrtí | Řím, Římská říše |
Svatořečení | |
Svátek | 20. dubna |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život editovat
Římským biskupem byl přibližně od roku 155 do roku 166. Různé prameny udávají rozpětí 150 až 168. Pocházel ze Sýrie, z města Emesa. O jeho životě před usednutím na papežský stolec není nic známo.
V době jeho pontifikátu se znovu otevřel spor mezi východní a západní církví v otázce termínu slavení Velikonoc. Aniceta navštívil sv. Polykarp, biskup ze Smyrny, aby problém vyřešil. Smyrenská církev totiž slavila jako vrcholný den Velikonoc den ukřižování Ježíše Krista a tento svátek kladla na čtrnáctý den měsíce Nisan podle hebrejského kalendáře, a to bez ohledu na to, na který den v týdnu svátek připadl. Tento termín jednak koincidoval se židovským svátkem Pesach, jednak to přinášelo i potíže s účastí věřících na bohoslužbách. Již Anicetův předchůdce sv. Pius I. stanovil, že vrcholným svátkem Velikonoc je vzkříšení Ježíše Krista a dnem svátku určil neděli. Oba světci se nedohodli, ale papež znovu povolil smyrenským slavit Velikonoce podle jejich zvyklostí. Tím problém neskončil a zaměstnával církev ještě několik století. Nicméně již samotná návštěva Polykarpova, jakož i návštěva jednoho z prvních historiků církve Heggesipa naznačila rostoucí význam římské diecéze v hierarchii církve.
Anicetus rázně vystoupil proti heretikům. Odsoudil montanismus a vedl aktivní diskusi s gnostiky a markionisty. Podle Liber Pontificalis zakázal nosit kněžím dlouhé vlasy, jak to nařídil již sv. Anaklét. Pravděpodobným důvodem je však to, že dlouhé vlasy nosili právě gnostici.
V katolické martyrologii je uváděn jako mučedník. Data smrti jsou uváděna 16., 17. nebo 20. duben. Za den pro připomenutí jeho památky byl zvolen 20. duben.
Odkazy editovat
Související články editovat
Literatura editovat
- GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0.
- MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2.
- RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.
- VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. Praha: Ladislav Kuncíř, 1930. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anicetus na Wikimedia Commons
- Katolická encyklopedie (angl.)