Amenemhet I.
Amenemhet I. byl egyptským faraonem, zakladatelem 12. dynastie. Vládl přibližně v letech 1939–1910 př. n. l.[1]
| Amenemhet I. | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Amenemes I. (řecky) | ||||||||||||||
 Reliéf ze zádušního chrámu Amenemheta I. | ||||||||||||||
| Doba vlády | 1939–1910 př. n. l.[1] | |||||||||||||
| Rodné jméno |
Amenemhet | |||||||||||||
| Trůnní jméno |
| |||||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||||
| (Hor)-wehem-mesu | ||||||||||||||
| Manželka | Neferitacenen[2][3] | |||||||||||||
| Potomci | Senusret I., Nofret III. (dcera) | |||||||||||||
| Otec | kněz Senusret | |||||||||||||
| Matka | Nefret[4] | |||||||||||||
| Hrobka | Pyramida v Lištu | |||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||||
Původ a nástup na trůn editovat
Amenemhet I. nastoupil na trůn po svém předchůdci Mentuhotepovi IV., který zemřel bez přímého následníka. Vlády se ujal vezír Amenemhet. Za manželku měl Nefrutotenen (Neferitatjenen), pozdější matku následníka Senusreta I.[3].
Vláda editovat
.jpg)
Po své korunovaci, která se udála okolo roku 1940 př. n. l.[1], založil na strategickém místě poblíž oázy Fájum nové hlavní město, které pojmenoval Ictauej (Amenemhet-Ictauej poblíž dnešního Lištu)[5]. Přijal jméno Sehotep-ib-Re, podle dochovaných nápisů vládl přibližně 30 let. Během své vlády zreorganizoval státní správu a založil nový administrativní aparát, který tvořili jím jmenovaní úředníci. Posílil obranu Egypta zvenčí i zevnitř. Na východních hranicích Dolního Egypta dal vybudovat tzv. Královu zeď, systém pevností proti vpádu nájezdníků. Podobný systém nechal vybudovat i na jižních hranicích říše, ty se za jeho vlády posunuly až ke druhému kataraktu. Organizoval četné expedice do Wadi Hammát, vyschlého řečiště , patrně s cílem propojit stávající kanály s Nilem od města Koptos k Rudému moři. Další expedice byly vedeny proti Libyjcům a také do oblasti Sinaje aby se upevnily hranice říše.
Se sousedními panovníky se později pokoušel udržovat přátelské styky. Znovu zahájil těžbu v dolech na Sinaji a v Núbii. U karavanních cest nechával hloubit studny, jejich bezpečí zajišťoval vojenskými hlídkami. Také podporoval rozvoj plavby po Nilu. Velké změny provedl v zemědělství. Znovu zavedl ústřední řízení zavlažovacích prací, nechal vybudovat nové kanály a povedlo se mu rozšířit plochu, kterou bylo možno použit k osevu. Egypt se za jeho vlády stal prosperující zemí, takže mnoho egyptologů jej proto považuje za zakladatele Střední říše. Jeho vláda skončila jeho zavražděním. Padl za oběť spiknutí, které bylo započato v jeho harému[4]. Na trůn po něm nastoupil Senusret I., jemuž je Amenemhetovým jménem adresováno jedno ze známých naučení[6]. Synovi radí jakých činů se má vyvarovat, jaké jsou povinnosti vládce tak aby lidu zabezpečoval jejich potřeby i za cenu osobních obětí a pocitů osamělosti ve své (božské) výlučnosti.
Králova hrobka editovat
Amenemhet I. si nechal jako hrobku postavit pyramidu u dnešního Lištu, který se nachází asi 65 km jižním směrem od Káhiry. Poprvé prozkoumal prostory pyramidy Maspero v roce 1882, nekropolis pak v letech 1884–1885 expedice Francouzského Institutu Orientální Archeologie.
Její architektura napodobovala pyramidy ze Staré říše. Dnes z ní zbyl pouze polorozpadlý kopec hlíny. Její vstupní chodba je zasypaná a pohřební komora je nepřístupná. Použitím sond se ukázalo, že její podzemí je zalito vodou, která sem z Nilu prosákla. Byla postavena z nepálených cihel, její základna měla rozměry 105×105 metrů, její výška se odhaduje na přibližně 65 metrů. V pyramidovém komplexu se v podzemní galerii nacházelo pět mastab a dalších 22 šachet pro královské ženy[7]. Faraonovy stavební projekty byly zaměřeny i na obnovu starších monumentů v Bubastis, el-Khatan (Khatana-Qantir), Tanisu, Abydosu a také v prastarém hlavním města Memfis, kdy nechal vybudovat chrám boha Ptaha[7]. Jeho torza jsou dosud patrná v bažině u vesnice Mitrahina,[8].
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ A list of Queens of Ancient Egypt [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-16. (anglicky)
- ↑ a b DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)
- ↑ a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ HONEŠ, Daniel. Nefertiho proroctví v kontextu. Praha: FF UK Český egyptologický ústav, 2016. Bakalářská práce.
- ↑ Břetislav Vachala. Naučení krále Amenemheta I. jeho synovi Senusretovi [online]. Brno: Journals MUNI CZ, 2013. Dostupné online.
- ↑ a b Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73.
Literatura editovat
- Wolfgang Kosack: Berliner Hefte zur ägyptischen Literatur 1–12: Teil I. 1–6/ Teil II. 7–12 (2 Bände). Paralleltexte in Hieroglyphen mit Einführungen und Übersetzung. Heft 9: Die Lehre des Königs Amenemhet I. an seinen Sohn. Verlag Christoph Brunner, Basel 2015. ISBN 978-3-906206-11-0.
- Alan Gardiner: Egyptions grammer, Ashmolenan Museum Oxford, Third Edition, 1973, ISBN 0195002679
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amenemhet I. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Mentuhotep IV. |
|
Egyptský král 1939–1910 př. n. l. |
|
Nástupce: Senusret I. |
