Amalafrida
Amalafrida (cca 460? – 523 až 525?[1]) byla dcerou ostrogótského krále Theodemira a jeho konkubíny Ereleuvy[2]. Jejím bratrem byl Theodorich Veliký a jejím synem Theodahad, z nichž oba byli také ostrogótskými králi.
| Amalafrida | |
|---|---|
| vandalská královna | |
| Narození | cca 460? |
| Úmrtí | 523 až 525? |
| Manžel | Thrasamund |
| Potomci | Theodahad Amalaberga |
| Rod | Amalové |
| Otec | Theodemir |
| Matka | Ereleuva |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 500 chtěl její bratr Theodorich upevnit svou moc nad Vandaly a tak zařídil manželský svazek Amalafridy s králem Vandalů Thrasamundem tím, že mu Amalafridu věnoval i s velkým věnem darem[3] k tomu Vandalům přidal i 5000 ostrótských bojovníků.[4] Poté, co její manžel Thrasamund zemřel se jeho nástupcem se stal Hilderich, který vydal rozkaz k návratu všech katolických biskupů z exilu, což se Amalafridě a ani vandalské šlechtě, která se přikláněla k ariánství nezamlouvalo, proto Amalafrida vyvolala vzpouru a na pomoc zavolala Maury, kteří se poté s přívrženci Hildericha utkali v bitvě u Capsy asi 300 mil na jih od hlavního města, na okraji libyjské pouště. V roce 523 Hilderich Amalafridu zajal a uvěznil ve snaze svrhnout ostrogótskou nadvládu mezi Vandaly. Její gotské vojáky zabil. Zemřela ve vězení, přesné datum jejího úmrtí je neznámé.[5]
Amalafrida měla dvě děti, výše uvedeného Theodahada a dceru Amalabergu,[2] která se provdala za krále Durynků Herminafrieda.
Reference editovat
- ↑ http://freepages.genealogy.rootsweb.ancestry.com/~havens5/p38058.htm Archivováno 23. 2. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
- ↑ a b WOLFRAM, Herwig. The Roman Empire and Its Germanic Peoples. [s.l.]: University of California Press, 1997. 361 s. Dostupné online. ISBN 9780520085114. Kapitola Genealogie. (anglicky)
- ↑ ARNOLD, Jonathan J. Theoderic and the Roman Imperial Restoration. Cambridge University Press: [s.n.], 2014. 350 s. Dostupné online. ISBN 978-1107054400. S. 168. (anglicky)
- ↑ HEATHER, Peter. The Goths. [s.l.]: Wiley-Blackwell; New Ed edition, 1998. 378 s. Dostupné online. ISBN 978-0631209324. S. 231. (anglicky)
- ↑ Peter Heather: The Goths, str. 248
