Alta (Norsko)
Alta (severosámsky Álaheadju či Áltá, finsky Alattio či Alta) je město za severním polárním kruhem nacházející se v severním Norsku ve správní oblasti Finnmark. Žije tu přibližně 17 440 obyvatel (2004). Rozkládá se na ploše 3 845 km² a táhne se okolo Altafjordu. Město se v současnosti velmi rychle rozrůstá a stává se důležitým centrem v oblasti. Město je třetím nejsevernějším městem v Norsku. V jeho blízkosti se nachází také druhé nejsevernější norské město Hammerfest.
| Alta | |
|---|---|
 Pošta, hotel a obchodní dům v centru | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 69°56′25″ s. š., 23°18′38″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Norsko |
| Správní oblast | Finnmark |
  Alta Alta, Norsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3 845 km² |
| Počet obyvatel | 17 440 (2004) |
| Hustota zalidnění | 4,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Alta pravděpodobně získala svůj název podle Altafjordu, na jehož březích leží. Do roku 1918 zněl oficiální název obce Alten.
Geografie a podnebí editovat
Alta leží daleko za polárním kruhem; je to nejsevernější město světa nad 10 000 obyvatel. Navzdory tomu zde vládne výtečné podnebí díky oteplujícímu vlivu Golfského proudu a chráněné poloze Altafjordu, což umožňuje zemědělské využití údolí. Srážky jsou zde mnohem nižší (420 mm) než v Hammerfestu a obloha je často jasná, což z Alty dělá ideální místo pro pozorování severní polární záře.
Historie editovat
Oblast dnešní Alty byla osídlena již minimálně 4 200 let př. n. l., jak dokazují archeologické nálezy nástěnných maleb uchovaných na kamenech v jihozápadní části města, pocházející z let 4 200 – 500 př. n. l., které jsou dnes pod názvem Skalní rytiny v Altě zařazeny na seznam Světového dědictví UNESCO.
Město bylo za druhé světové války zcela vypáleno Němci a jeho obyvatele deportováni na jih země. Malá část jich neuposlechla rozkaz a zůstala v oblasti. Tito lidé donuceni okolnostmi přežívali ve vlastnoručně vykopaných dírách v zemi. Během války se poblíž Alty vyskytovala německá válečná loď Tirpitz, která využívala Altafjord jako bezpečný přístav. Během speciální operace byla loď poškozena a následně při pokusu o útěk potopena.
Městem protéká řeka Altaelva známá jako jedna z nejlepších lososových řek na světě. V roce 1979 se na řece začala stavět vodní elektrárna. Tato stavba vyvolala obavy místních obyvatel o zachování přítomnosti lososů v řece a stala se předmětem vleklého sporu za občanská práva Saámů. Následovaly dlouhé měsíce nenásilných protestů na jejichž konci byl založen parlament Saámů, který rozhoduje o jejich záležitostech. Elektrárna byla nakonec postavena, na přítomnost lososů v řece neměla žádný vliv.
Ekonomika editovat
Největší význam pro ekonomiku Alty má obchod, lehký průmysl a služby. Zhruba 15 kilometrů na jih od města se nachází známý břidlicový lom.
Doprava editovat
Alta je také dopravní centrum oblasti díky svému letišti, které jen v roce 2004 odbavilo přes 308 000 pasažérů. Nachází se zde také přístaviště a městem se táhne silnice E6, která protíná celé Norsko.
Slavní rodáci editovat
- Egil Rasmussen (1903 – 1964) – norský spisovatel
- Klaus Pettersen – norský fotbalista
- Bjørn Wirkola – norský skokan na lyžích
- Terje Martenson Jensen
Partnerská města editovat
Odkazy editovat
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alta na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Alta kommune
- Informace na stránkách UNESCO
