Wikipedie

Alexej Leonov

ruský kosmonaut

Alexej Archipovič Leonov (rusky Алексей Архипович Леонов; 30. května 1934 Listvjanka, Kemerovská oblast – 11. října 2019 Moskva[3][4]) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské národnosti. V roce 1965 byl (jako 11. sovětský kosmonaut ve vesmíru) členem posádky letu kosmické lodi Voschod 2 a vystoupil jako první člověk do volného prostoru. Zúčastnil se také sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo.

Alexej Archipovič Leonov
Kosmonaut CPK
Státní příslušnostSovětský svaz SSSR/RuskoRusko Rusko
Datum narození30. května 1934
Místo narozeníListvjanka, Kemerovská oblast, SSSR
Datum úmrtí11. října 2019 (ve věku 85 let)
Místo úmrtíHlavní vojenská nemocnice N. N. Burděnka
Předchozí
zaměstnání		Stíhací pilot
HodnostGenerálmajor Sovětských vzdušných sil
Čas ve vesmíru7 dní, 0 hodin a 33 minut[1][2]
Kosmonaut od7. března 1960
MiseVoschod 2, Sojuz 19
Kosmonaut do19. prosince 1985
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v malé vesničce na Sibiři jako osmý z devíti dětí. Na konci 30. let 20. století, během stalinských čistek byl jeho otec zatčen a jeho matka s dětmi byla jako manželka nepřítele lidu vystěhována z domu a ocitla se bez prostředků na ulici. Otec byl později propuštěn a po válce se rodina přestěhovala do Kaliningradu.[5] V roce 1953 odešel na výzvu Komsomolu do čugujevského vojenského leteckého učiliště u Charkova. Odtud odešel v roce 1957 k pluku,[6] kde brzy získal leteckou kvalifikaci Vojenský letec 3. třídy a Instruktor výsadkových jednotek. Poté byl vybrán k výcviku první dvacítky budoucích sovětských kosmonautů. V lednu 1960 se oženil a absolvoval první etapu testů společně s Jurijem Gagarinem, Germanem Titovem a dalšími. Přitom dál létal u svého pluku.[7]

Brzy po svém návratu z prvního kosmického letu se na podzim 1965 zúčastnil Astronautického kongresu v Řecku.[8] Poté zavítal i do Prahy, kde mimo jiné vystoupil i v Československé televizi. V Československu byl ještě několikrát, později se zúčastnil podobných kongresů i v dalších zemích světa. V roce 1967 absolvoval studium na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii. Zapojil se do programu Interkosmos, byl ve skupině kosmonautů Sovětského svazu připravovaných k letu na Měsíc.[6]

V roce 1973 byl jmenován do čela nově zřízené Všesvazové rady pro komplex GTO,[pozn. 1] což byl orgán podporující rozvoj tělesné výchovy (Spartakiády národů, Vesnické hry, plnění odznaků GTO) v Sovětském svazu.[9]

V letech 1976–1982 byl zástupcem náčelníka střediska J. A. Gagarina pro výcvik kosmonautů.

V roce 2004 stále patřil k ruským celebritám. Měl k dispozici Mercedes s řidičem a policisté salutovali, jakmile zahlédli jeho registrační značku s čestným číslem 0011.[10] Do důchodu odešel v roce 1991 v hodnosti generálmajora. Byl známý svou zálibou v malířství a na několika výstavách svá díla s motivy vesmíru[6] předvedl. Byl otcem dvou dětí.

Lety do vesmíru editovat

 
Alexej Leonov při letu Sojuz-Apollo

Oba lety začínaly na kosmodromu Bajkonur a měly končit přistáním kabiny na padácích na území Kazachstánu.

První mimo loď editovat

18. března 1965 při letu kosmické lodi Voschod 2 vystoupil jako první člověk z kosmické lodi do volného prostoru.[2] Vzdálil se od lodě připoutaný lanem na vzdálenost 5,35 metru.[7] Výstup do vesmíru trval celkem 23 minut a 41 sekund,[7] z toho 12 minut strávil u vstupu do přetlakové komory, kam se nemohl kvůli příliš nafouknutému skafandru vejít.[11][12] Spolu s ním letěl velitel lodě kosmonaut Pavel Běljajev, Leonov měl funkci druhého pilota.

 
Posádka Sojuz-Apollo v roce 1975

Apollo–Sojuz editovat

O deset let později se v roce 1975 jako velitel lodi zúčastnil společného kosmického experimentu lodí Apollo ASTP a Sojuz 19 EPAS na oběžné dráze okolo Země ve dnech 15. až 24. července 1975. Projekt se uskutečnil pod názvem „Apollo Sojuz Test Project“ (ASTP). V Československu byl projekt mediálně známější jako Sojuz-Apollo. V Sojuzu 19 s ním letěl Valerij Kubasov, v Apollu se setkali s americkými astronauty Thomasem Staffordem, Donaldem Slaytonem a Vancem Brandem.[13] V rámci přípravy na let pobýval i ve Spojených státech amerických.

Vyznamenání editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Alexeje Leonova.

Kulturní odkaz editovat

  • Ve vzpomínkové knize Two Sides of the Moon, která vyšla v roce 2004 a kterou napsal společně s americkým kolegou, astronautem Davidem Scottem, se Leonov věnoval i nejasnostem okolo Gagarinovy smrti.[12]
  • Alexej Leonov se jmenuje fiktivní sovětská vesmírná loď v románu A.C.Clarka 2010: Druhá vesmírná odysea.
  • Ruský film Время первых (Vremja pěrvych, česky První ve vesmíru, 2017) pojednává o výstupu Leonova do vesmírného prostoru.[14]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Всесоюзный физкультурный комплекс "Готов к труду и обороне СССР" (ГТО).

Reference editovat

  1. ↑ HOLUB, Aleš. Leonov, A.A. [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2008-10-19 [cit. 2010-04-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b VÍTEK, Antonín. Leonov, Aleksej Archipovič [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, rev. 2004-12-18 [cit. 2010-04-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Умер космонавт Алексей Леонов. ria.ru [online]. RIA Novosti, 2019-10-11 [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (rusky) 
  4. ↑ 'The First Spacewalker': Soviet Cosmonaut Alexei Leonov Dies at 85. sputniknews.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ The First Soviet Cosmonaut Team: Their Lives and Legacies. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2009. Dostupné online. ISBN 038784824X. S. 55-56. 
  6. ↑ a b c PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 439. 
  7. ↑ a b c IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-7-8 [cit. 2009-11-16]. Kapitola Алексей Архипович Леонов. Dostupné online. (rusky) 
  8. ↑ PORTREE, David S. F.; TREVIÑO, Robert C. Walking to Olympus: An EVA Chronology [online]. NASA [cit. 2010-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-11. (anglicky) 
  9. ↑ KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Tělesná kultura v zahraničí, s. 73. 
  10. ↑ MÁŠA, P. NOVÁ ”PRAVDA” O GAGARINOVĚ SMRTI. KOSMOS - NEWS. Září 2004, čís. 57. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-16.  Archivováno 16. 9. 2010 na Wayback Machine.
  11. ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-7-8 [cit. 2009-11-16]. Kapitola Рассказ Алексея Леонова о нештатных ситуациях во время выхода в открытый космос. Dostupné online. (rusky) 
  12. ↑ a b RADFORD, Tim. Two Sides of the Moon: our story of the cold war race, by David Scott and Alexei Leonov with Christine Toomey. The Guardian [online]. 2004-05-05. Dostupné online. 
  13. ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Alexej Archipovič Leonov, s. 144. 
  14. ↑ Vremja pěrvych [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexej_Leonov&oldid=22088949“