Alexandra Řecká a Dánská (1870–1891)

Alexandra Řecká a Dánská (30. srpna 187024. září 1891) se narodila jako třetí dítě, prvorozená dcera Jiřího I. Řeckého a Olgy Konstantinovny Romanovové.

Alexandra Řecká a Dánská
velkokněžna Alexandra Georgievna Ruská
Portrét
Alexandra Řecká a Dánská (1889)
Narození30. srpna 1870
Korfu, Řecké království
Úmrtí12.jul. / 24. září 1891greg. (ve věku 21 let)
Ilyinskoye, Moskevská gubernie, Ruské impérium
Sňatek17. června 1889
ManželPavel Alexandrovič
PotomciMarie Pavlovna Romanovová
Dmitrij Pavlovič Romanov
DynastieGlücksburkové
OtecJiří I. Řecký
MatkaOlga Konstantinovna Romanovová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství editovat

Princezna Alexandra Řecká a Dánská se narodila 30. srpna 1870 v Mon Repos, letním sídle řecké královské rodiny na ostrově Korfu jako třetí dítě a nejstarší dcera Jiřího I. Řeckého a Olgy Konstantinovny Romanovové. Alexandřin otec nebyl původem Řek, ale narodil se jako dánský princ Kristián Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský, syn Kristiána IX. Dánského, v sedmnácti letech byl zvolen řeckým králem. Řecká královská rodina byla součástí dánské, a měla tedy blízko k britské a ruské dynastii, Alexandřiny tet Alexandra a Dagmar se totiž provdaly za britské a ruské dědice trůnu. Jiří I. a Olga se vzali mladí. Ze šťastného manželství vzešlo osm dětí. Jedna dcera zemřela v dětství, ale pět synů a dvě dcery se dožili dospělosti.

 
Alexandra v dětství

Řecká královská rodina nebyla dle královských norem bohatá a žila prostě. Král Jiří byl uzavřený muž, ale v rozporu s obecným přístupem té doby, věřil ve šťastné hlučné děti. Alexandra i její sourozenci používali dlouhé chodby v paláci v Athénách k jízdě na kole, kolečkových bruslích, skateboardu a někdy na kole pod vedením samotného krále.[zdroj⁠?] Vychováváni anglickými chůvami, mluvily děti nejprve anglicky, brzy se však mezi sebou naučily mluvit i řecky. Učily se také německy a francouzsky.

Alexandra, v rodině přezdívaná "Aline" nebo řecky Alix, aby se odlišila od své tety a kmotry, Alexandry, princezny z Walesu, byla optimistická a milována svou rodinou. "Měla jednu z těch sladkých a roztomilých povah, kterou se zalíbila všem, kteří se s ní setkali", vzpomínal její bratr Mikuláš Řecký.

Alexandra se kamarádila se svým bratrem Mikulášem a sestrou Marií. Alexandra trávila noho prázdnin v Dánsku, návštěvami svých prarodičů. Alexandra a její sourozenci se v Dánsku při velkém rodinném setkání seznámili se svými britskými a ruskými bratranci a sestřenicemi.

Manželství a potomci editovat

 
Alexandra Řecká a Dánská se svým snoubencem Pavlem Alexandrovičem

V osmnácti letech se Alexandra 17. června 1889 provdala za Pavla Alexandroviče. Sblížili se, když trávil velkokníže kvůli svým častým onemocněním dýchacích cest zimu v Řecku. Řecká královská rodina také trávila často dovolenou s Romanovci na návštěvách v Rusku a Dánsku.

Alexandra měla s Pavlem dvě děti:

Smrt editovat

V sedmém měsíci těhotenství se Alexandra vydala na procházku s přáteli kolem řeky Moskvy a skočila přímo do člunu, který tam byl trvale zakotvený, ale upadla když se dostala dovnitř. Druhý den se zhroutila prudkými porodními bolestmi. Porodila syna Dimitrije, upadla do fatálního kómatu a o šest dní později zemřela v Ilyinskoe u Moskvy. Velkokněžna byla pohřbena v chrámu svatého Petra a Pavla v Petrohradu. Jejímu truchlícímu manželovi muselo být zabráněno, aby se vrhl do hrobu s ní.

Ovdovělý Pavel se později morganaticky oženil s Olgou Valerianovnou Palejovou, jejíž syn byl v roce 1918 zavražděn.

V roce 1939, když vládl Alexandřin synovec Jiří II. Řecký, získala řecká vláda povolení od sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina přemístit Alexandřino tělo. Její tělo bylo do Athén převezeno řeckou lodí z Leningradu. Nakonec bylo uloženo k odpočinku poblíž paláce Tatoi. Alexandřin mramorový náhrobek nad prázdným hrobem je stále v chrámu Petra a Pavla.

"Alexandřina porodnice" (nyní "Alexandřina všeobecná nemocnice") byla pojmenována na její počest Pavlem I. Řeckým.

Tituly a oslovení editovat

  • 30. srpna 1870 – 17. června 1889: Její Královská Výsost princezna Alexandra Řecká a Dánská
  • 17. června 1889 – 24. září 1891: Její Císařská Výsost velkokněžna Alexandra Georgievna Ruská

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Jiří I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
Alexandra Řecká a Dánská
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Olga Konstantinovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
Josef Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 
 
Alexandra Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Württemberský
 
 
Amálie Württemberská
 
 
 
 
 
 
Henrietta Nasavsko-Weilburská
 

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duchess Alexandra Georgievna of Russia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat