Alexander Julius Schindler
Alexander Julius Schindler, pseudonym Julius von der Traun (26. září 1818 Vídeň – 16. března 1885 Vídeň[1]), byl rakouský spisovatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| Alexander Julius Schindler | |
|---|---|
_1893_Der_Floh_(Unsere_einstigen_Mitarbeiter).png) | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1865 | |
| Ve funkci: 1867 – 1870 | |
| Poslanec Dolnorak. zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1870 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 26. září 1818 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. března 1885 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Vídeňská univerzita vídeňská polytechnika |
| Profese | spisovatel, politik, básník a právník |
| Commons | Alexander Julius Schindler |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Jeho synovcem byl malíř Emil Julius Schindler. Pocházel z rodiny obchodníka. Alexander Julius navštěvoval piaristické gymnázium a Schottengymnasium ve Vídni. V letech 1833–1835 a 1838–1839 pak navštěvoval přednášky z filozofie na Vídeňské univerzitě a měl v plánu nastoupit na lékařskou fakultu. Kromě toho v letech 1835–1836 navštěvoval vídeňskou polytechniku. Nakonec po dva roky pracoval v otcově firmě ve Fischamendu. Od roku 1838 byl zaměstnaný jako chemik v nově zřízené kartounce v Steyru. Od roku 1835 působil jako spisovatel. V letech 1839–1843 absolvoval práva na Vídeňské univerzitě. Byl tehdy veřejně aktivní v literárně-politickém kruhu okolo Johanna von Bergera, Karla Isidora Becka, Moritze Hartmanna, Ferdinanda Sautera a dalších. Od roku 1844 žil opět ve Steyru. Pracoval jako praktikant u zdejšího magistrátu a od roku 1845 byl úředníkem v Gmundenu. V letech 1845–1846 působil jako justiciár na knížecím panském soudu při zámku Steyr. Přes svého pána, Gustava Lamberga, se tehdy zapojil i do politických debat liberálních osobností novinářského a literárního života. V letech 1847–1848 pobýval v Praze, kde spolupracoval s Ignazem Kurandou a Franzem Schuselkou. Během revolučního roku 1848 vydával populární Zwanglose Blätter für Oberösterreich.[1][2]
Po zrušení panských soudů se snažil najít uplatnění v státní správě, ale z politických důvodů byl vykázán z Horních Rakous. Od roku 1850 působil jako zástupce státního návladního ve štýrském Leobenu, od roku 1852 byl státním návladním v Štýrském Hradci. Roku 1854 byl propuštěn ze státních služeb. Žil pak v Salcburku a chtěl být advokátem a notářem. V roce 1856 nastoupil jako správce na hraběcí statek v korutanském Wolfsbergu. V roce 1859 přesídlil do Vídně, kde se stal tajemníkem pojišťovny Vindobona. Od roku 1860 byl členem Umělecké jednoty ve Vídni.[1]
Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do politiky. Od března 1861[2] byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu.[1] Zemský sněm ho v dubnu 1861[2] delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Dolní Rakousy (kurie městská, obvod Vídeň-Neubau).[3] K roku 1861 se uvádí jako notář, bytem ve Vídni.[4] 16. ledna 1862 získal oficiálně svolení s výkonem profese notáře.[2] Zemský sněm ho do Říšské rady delegoval opět v únoru 1867.[2][3]
Profiloval se jako příslušník německorakouské liberální levice (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). Byl odpůrcem klerikálů. Jeho protivníkem byl zejména tyrolský konzervativec Josef Greuter. Odmítal tělesné tresty v justici. Vynikal coby zdatný parlamentní řečník.[1]
Roku 1870 se po ztrátě poslaneckého mandátu stáhl do soukromí a opětovně se zaměřil na literární činnost. Zdědil zámek Leopoldskron u Salcburku a učinil z něj místo setkávání literátů. Kvůli zdravotním obtížím se roku 1883 ovšem trvale přestěhoval do Vídně.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 10. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schindler, Alexander Julius; Ps. Julius von der Traun (1818-1885), Schriftsteller und Politiker, s. 144. (německy)
- ↑ a b c d e Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Schindler (Alexander Julius), s. 141–142. (německy)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=142&size=45
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Julius Schindler na Wikimedia Commons
