Albrechtice nad Vltavou

obec v okrese Písek v Jihočeském kraji

Albrechtice nad Vltavou (do roku 1951 jen Albrechtice[4], německy Albrechtitz an der Moldau) je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Leží 12 kilometrů jihovýchodně od Písku a 32 kilometrů severně od Českých Budějovic. Území obce se nachází přibližně mezi řekou Vltavou a Píseckými horami, které jsou chráněným parkem. Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 12. století. Ke kostelu přiléhá i vesnický hřbitov obehnaný zdí, na které je možno si prohlédnout freskové obrazy.

Albrechtice nad Vltavou
Celkový pohled
Celkový pohled
Znak obce Albrechtice nad VltavouVlajka obce Albrechtice nad Vltavou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPísek
Obec s rozšířenou působnostíPísek
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 003 (2023)[1]
Rozloha36,73 km²[2]
Nadmořská výška428 m n. m.
PSČ398 16
Počet domů500 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.4
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa obecního úřaduAlbrechtice nad Vltavou čp. 79
398 16 Albrechtice
ou@albrechticenadvltavou.cz
StarostaIng. Miroslav Ušatý
Oficiální web: www.albrechticenadvltavou.cz
Albrechtice nad Vltavou
Albrechtice nad Vltavou
Další údaje
Kód obce549258
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V obci se nachází mateřská školka, základní škola, pošta, zdravotnické zařízení. Obec má vybudovaný vodovod a kanalizaci. Plynofikace obce zatím chybí.

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360.

Okolí vesnice bylo osídleno už v pravěku. Dokládají to dochované mohyly ze střední doby bronzové u hájovny Kopanina. Podobné mohylové pohřebiště bylo objeveno a brzy zcela zničeno v místech s pomístním názvem V Kopcích. Dalšími doklady jsou nálezy bronzových hřiven a dvou depotů v lokalitě Na Skalce s obsahem bronzových žeber a kovotepeckých nástrojů.[5] V katastrálním území Údraž bylo v zimě 2020/2021 poničeno při těžbě dřeva 6 památkově chráněných mohyl z 8. a 9. století.[6]

Obec je v písemných pramenech prvně zmiňována (jiné zdroje uvádějí již rok 1352)[7] v soupise papežských desátků děkanátu bechyňského. O 8 let později pochází první písemná zmínka o Albrechtickém kostelu.

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[8]

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 601 2 545 2 378 2 424 2 445 2 342 2 098 1 711 1 528 1 333 1 079 897 807 831 930
Počet domů 324 338 340 340 350 358 417 428 396 374 346 426 468 492 500

Památky editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Albrechticích nad Vltavou.
 
Kostel svatého Petra a Pavla

Kostel svatého Petra a Pavla je původně románský kostel ze 12. století. Kostel byl v průběhu své historie několikrát přestavován, nejvíce pak v 19. století. V kostele se nachází bohatá malířská výzdoba. Zvláště ceněné jsou fresky Posledního soudu a motiv „pekla a ráje“ na triumfálním oblouku. Kostel je obklopen hřbitovem, jehož zeď je zdobena kapličkami s malbami z 19. století. V 80. letech 20. století byly původní obrazy překryty betonovými deskami, na které byly namalován obrazy nové. V roce 2007 byly původní obrazy odkryty a restaurovány.[11]

Dalšími kulturními památkami jsou:

  • Venkovská usedlost čp. 28.
  • Brána usedlosti čp. 12,
  • Mohylník u hájovny Kopanina. Mohyly mají průměr asi deset metrů a na výšku měří okolo jednoho metru. Pohřbívali do nich příslušníci mohylových kultur ve střední době bronzové. Později pohřebiště lidé využívali také v době halštatské a na počátku laténské kultury. Koncem devatenáctého století proběhl archeologický výzkum mohyl, který prokázal vnitřní kamennou konstrukci a kamenný obvodový věnec.[5]

Pověsti editovat

Podle pověsti hlas zvonu z kostela svatého Jana Křtitele v Chřešťovicích přinášel smůlu vorařům, plavícím se po Vltavě. Když se vydávali na cestu, jejich ženy jim proto přály: „Jen abyste neslyšeli zvonek!“

Místní části editovat

Obec Albrechtice nad Vltavou se skládá ze šesti částí na čtyřech katastrálních územích.

  • Albrechtice nad Vltavou (i název k. ú.)
  • Hladná (leží v k. ú. Albrechtice nad Vltavou)
  • Chřešťovice (i název k. ú.)
  • Jehnědno (i název k. ú.)
  • Údraž (i název k. ú.)
  • Újezd (leží v k. ú. Albrechtice nad Vltavou)

Galerie editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  5. a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Albrechtice nad Vltavou, s. 18. 
  6. Archeologové zkoumají v Píseckých horách šest vzácných mohyl, které poničili lesníci. České Budějovice [online]. 2021-05-18 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
  7. Archivovaná kopie. www.albrechticenadvltavou.cz [online]. [cit. 2006-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-04-30. 
  8. Udělené symboly – Albrechtice nad Vltavou [online]. 2001-10-08 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. Historie maleb v arkádových kapličkách hřbitovní zdi [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-10. 

Literatura editovat

  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926. 

Externí odkazy editovat