Albánské království (1272–1368)

Albánské království (latinsky Regnum Albaniae, albánsky Mbretëria e Arbërisë) bylo založeno roku 1272 králem Karlem I. z Anjou na území Epirského despotátu. Království se rozkládalo na pobřeží mezi Dračí (italsky Durazzem) a Butrintem. Roku 1281 byl Karel I. nucen opustit vnitřní oblasti z důvodu útoků Byzantské říše a jeho síla byla oslabována vypuknutím Sicilských nešpor. Většinu území Epiru ztratil. Město Drač zůstalo v rukou potomků Karla až do roku 1368. Poté si jej podmanil Karel Topia.

Albánské království
Mbretëria e Arbërisë
Regnum Albaniae
 Arbešské knížectví
 Byzantská říše v době Palaiologů
12721368 Albánské knížectví (středověk) 
Beratské panství 
Matrëngové 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Obyvatelstvo
Státní útvar
Neapolské královstvíNeapolské království Neapolské království (personální unie)
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Arbešské knížectví Arbešské knížectví
Byzantská říše v době Palaiologů Byzantská říše v době Palaiologů
Následující
Albánské knížectví (středověk) Albánské knížectví (středověk)
Beratské panství Beratské panství
Matrëngové Matrëngové

Králové Albánie editovat

Za vlády králů z dynastie Anjou byla Albánie v personální unii s Neapolským královstvím.

Roku 1294 se Karel II. vzdal svých práv v Albánii ve prospěch svého syna Filipa, knížete z Taranta a Achaje. Zde vládl pod titulem Pán království Albánie, avšak byli králové.

Pánové království Albánie editovat

Roku 1332 Robert nastoupil po svém otci Filipovi. Robertův strýc Jan získal od Roberta za 5 000 zlatých Achajské knížectví, čímž se Albánské království zmenšilo a Jan se stal vévodou z Drače.

Vévodové z Drače editovat

  • Jan (1332–1336)
  • Karel (1336–1348)
  • Jana (1348–1368)
    • Ludvík (1366–1368) a 1376 přes svou manželku

Roku 1368 Drač získal Karel Topia, který byl Benátskou republikou uznán jako Kníže Albánie.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Regno d'Albania na italské Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Bibliografie editovat

  • Antonello Biagini, Storia dell'Albania contemporanea, 4ª ed., Milano, Bompiani, 2005, ISBN 88-452-3404-5.