Wikipedie

AeroVironment Wasp III

miniaturní bezpilotní letoun

Wasp III Small Unmanned Aircraft System je miniaturní bezpilotní letoun vyvinutý pro útvary speciálních operací United States Air Force jako malý a lehký průzkumný prostředek k získávání informací mimo vizuální dosah. Letoun je vybaven dvěma palubními kamerami, předávajícími operátorovi informace v reálném čase, a disponuje systémy inerciální navigace a GPS, umožňujícími autonomní let od vzletu do přistání bez zásahu obsluhy. Zkonstruovala jej společnost AeroVironment Inc. a do výzbroje USAF byl poprvé zařazen v roce 2007.[1] Existují dvě verze, klasická pozemní („Terra Wasp“), a novější verze schopná přistání ve sladké i slané vodě („Aqua Wasp“). Tato varianta, Wasp AE, byla do výzbroje USAF zařazena koncem května 2012[2] a USMC ji objednal v lednu 2013.[3] V amerických ozbrojených silách Wasp AE nese oficiální označení RQ-12A.[4]

Wasp III
Určeníbezpilotní průzkumný letoun
VýrobceAeroVironment Inc.
Zařazeno2007
Charakterve službě
UživatelUnited States Air Force
United States Marine Corps
Armáda České republiky
Cena za kus49 000 USD[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj editovat

Wasp III je výsledkem mnohaletého vývojového úsilí, prováděného ve spolupráci společnosti Aerovironment a výzkumné agentury DARPA, o vyvinutí malého, přesnosného, spolehlivého a odolného bezpilotního letadla, schopného denního i nočního frontového pozorování a průzkumu. Wasp váží jen 430 gramů, je 38 cm dlouhé, rozpětí křídel má 72 cm a je rozložitelné a přenosné v batohu. Může být ovládáno dálkově anebo za pomoci GPS letět po předprogramované trase. Modulární koncepce umožňuje použití průzkumných a zaměřovacích prostředků operujících ve vizuálním nebo infračerveném spektru, zaměřených vpřed nebo do stran letu, a předávajících obraz v reálném čase pozemní řídící konzole stejného typu jako užívají větší stroje RQ-11B Raven a RQ-20 Puma. Vytrvalost je 45 minut letu, s doletem až 5 km ve výši 300 m a rychlostech mezi 40–65 km/h. Velitelství speciálních operací amerického letectva (AFSOC) vybralo Wasp III pro program BATMAV (Battlefield Air Targeting Micro Air Vehicle, ~ mikroletadlo pro vyhledávání cílů na bojišti) v prosinci 2006 s cílem poskytnout předsunutým leteckým návodčím přiděleným pozemním silám prostředek pro vyhledávání cílů mimo jejich vizuální dosah. Operační zkoušky AFSOC započaly v říjnu 2007 a o zařazení do sériové výroby plného rozsahu bylo rozhodnuto v lednu 2008. V listopadu 2007 se k programu BATMAV připojil i USMC, se zakázkou ve výši 19,3 milionu dolarů na vybavení námořní pěchoty typem Wasp na úrovni čety, jako doplněk k systémům RQ-11 Raven zařazeným na stupni rota a prapor.[5][6]

V květnu 2012 AeroVironmnet představil zlepšenou verzi Wasp AE, schopnou přistání také na vodě. Ačkoliv je při hmotnosti 1,3 kg o něco těžší než původní, má o 20 % zvětšenou vytrvalost letu a nově řešený miniaturní kardanův závěs umožňuje instalaci sady zahrnující vizuální a infračervené senzory současně. I tento systém byl kromě USAF objednán také USMC.[7]

Uživatelé editovat

Specifikace (Wasp III) editovat

Údaje dle[1]

Technické údaje editovat

  • Osádka: 0 (ovládán dálkově)
  • Délka: 25,4 cm (10 palců)
  • Rozpětí křídel: 72,3 cm (28,5 palce)
  • Výška:
  • Prázdná hmotnost: 453 g (1 libra)
  • Maximální vzletová hmotnost:
  • Pohonná jednotka: 1 × elektromotor napájený z lithium-iontových akumulátorů a pohánějící dvoulistou vrtuli
  • Výkon pohonné jednotky:

Výkony editovat

  • Maximální rychlost: 65 km/h (40 mph)
  • Cestovní rychlost: 40–65 km/h (20–40 mph)
  • Dolet: 5 km
  • Maximální dostup: 305 m (1 000 stop)

Avionika editovat

  • denní a noční kamery s vysokým rozlišením, systémem stabilizace obrazu, automatickým řízením pohybu a digitálním zoomem („pan-tilt-zoom“)

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku AeroVironment Wasp III na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Factsheets: Wasp III [online]. Air Force Special Operations Command, 2011-09-14 [cit. 2019-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-23. (anglicky) 
  2. ↑ Air Force Accepts Wasps AE. sUAS News.com [online]. 2012-05-22 [cit. 2019-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. (anglicky) 
  3. ↑ AeroVironment Awarded $12 million Wasp AE Contract. sUAS News.com [online]. 2013-01-23 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ AeroVironment will provide US Marine Corps with new RQ-12 Wasp AE UAS. Armyrecognition.com [online]. 2014-09-24 [cit. 2019-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  5. ↑ U.S. Air Force approves full-scale production of Wasp III. Defensenews.com [online]. 2008-01-03 [cit. 2019-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22. (anglicky) 
  6. ↑ BATMAV System with AeroVironment's Wasp III Micro Air Vehicle achieves full rate production. Gizmag.com [online]. 2008-01-08 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Marines Buy Tiny Wasp UAVs. defensetech.org [online]. 2013-01-23 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ COYNE, Allie. Australian Army tests out drones for surveillance. IT News [online]. 2015-07-03 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ SOUŠEK, Tomáš. Přenosné soupravy ISTAR v AČR. ATM. 2017-10-04, roč. 45, čís. 2, s. 4–7. ISSN 1802-4823. 
  10. ↑ GROHMANN, Jan. Robotické a autonomní systémy v Armádě ČR. Armádní noviny [online]. 2017- [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Dos mini UAV de última tecnología para la unidad de élite del Ejército del Aire. elconfidencialdigital.com [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. (španělsky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=AeroVironment_Wasp_III&oldid=23177965“