Adolfo Bioy Casares
Adolfo Bioy Casares (15. září 1914, Buenos Aires – 8. březen 1999, Buenos Aires) byl argentinský spisovatel, jehož manželkou byla Silvina Ocampo, sestra argentinské spisovatelky Victorie Ocampo.[1]
| Adolfo Bioy Casares | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Adolfo Vicente Perfecto Bioy Casares |
| Narození | 15. září 1914 Buenos Aires |
| Úmrtí | 8. března 1999 (ve věku 84 let) Buenos Aires |
| Místo pohřbení | Hřbitov La Recoleta |
| Povolání | spisovatel, scenárista, novinář a editor |
| Stát |  Argentina |
| Alma mater | Univerzita v Buenos Aires Instituto Libre de Segunda Enseñanza |
| Významná díla | Morelův vynález |
| Ocenění | Gran Premio de Honor de la Sociedad Argentina de Escritores (SADE) (1975) rytíř Řádu čestné legie (1981) Premio Internacional Alfonso Reyes (1990) Cervantesova cena (1990) diamond Konex award (1994) |
| Manžel(ka) | Silvina Ocampo (1940–1993) |
| Rodiče | Adolfo Bioy |
| Vlivy | Jorge Luis Borges |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo editovat
Značná část jeho díla spadá do žánru sci-fi & fantasy.[2] Byl blízkým spolupracovníkem a přítelem Jorge Luis Borgese,[3] potkali se roku 1932, vydávali společně také literární časopis Destiempo,[4][5] napsali společně několik knih (např. La nueva tormentera, Nová bouře, z roku 1935) a sestavili také vlivnou antologii fantastické literatury (SF Antologia de la literatura fantástica, 1940).[6]
V roce 1990 se stal nositelem Cervantesovy ceny za literaturu.[7]
Morelův vynález (1940) editovat
Proslavil ho především román Morelův vynález (La invención de Morel), který vydal roku 1940 (česky vyšel prvně roku 1988). Nešťastný vědec Morel v něm sestaví simulátor, v němž chce prožívat stále dokola jen ty šťastné momenty svého života. Umístí přístroj na pustý ostrov, ovšem netuší, že ho obývá trosečník, který tak začne události vychylovat novým směrem.
České překlady ze španělštiny editovat
- Fantastické povídky (Originál: Historias fantásticas; Historias de amor). 1. vyd. Praha: Odeon, 1981. 303 S. Překlad: František Vrhel
- Morelův vynález (Originál: La invención de Morel). 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. 155 S. Překlad: František Vrhel
- 2. vyd. Praha: Dokořán, 2017. 123 S. Překlad: František Vrhel
- Plán úniku (Originál: Plan de evasión). 1. vyd. Brno: Julius Zirkus, 2003. 215 S. Překlad: Anežka Charvátová
Fotogalerie editovat
-
Adolfo Bioy Casares (1968) -
Adolfo Bioy Casares -
Hrob v Buenos Aires (Cementerio de la Recoleta) -
Obálky knihy Plan de evasión, česky vydáno jako Plán úniku
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Biografia de Adolfo Bioy Casares. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Adolfo Bioy Casares: Morelův vynález. Literární noviny. 2017-12-06. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-26. Archivováno 26. 12. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Bioy Casares, Adolfo. www.escritores.org [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Destiempo| Archivo Histórico de Revistas Argentinas. www.ahira.com.ar [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-26.
- ↑ El Tiempo.com [online]. 1990-09-22 [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Heslo Adolfo Bioy Casares In: Legie.info
- ↑ SORELA, Pedro. Bioy Casares, premio Cervantes 1990. EL PAÍS. 1990-11-16. Dostupné online [cit. 2017-12-26]. (španělsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolfo Bioy Casares na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolfo Bioy Casares
- Adolfo Bioy Casares v Databázi knih
