Adam Pavlásek

český profesionální tenista

Adam Pavlásek (* 8. října 1994 Bílovec) je český profesionální tenista, od sezóny 2022 deblový specialista.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATPokruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[3]

Adam Pavlásek
Adam Pavlásek na French Open 2018
Adam Pavlásek na French Open 2018
StátČeskoČesko Česko
Datum narození8. října 1994 (29 let)
Místo narozeníBílovec, Česko
BydlištěVelké Albrechtice, Česko
Výška185 cm[1]
Hmotnost76 kg[1]
Profesionál od2012[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek896 494 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů6–9
Tituly0 ATP, 4 challengery, 6 Futures
Nejvyšší umístění72. místo (9. ledna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2017)
French Open2. kolo (2016, 2018)
Wimbledon2. kolo (2017)
US Open1. kolo kvalifikace (2015, 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů20–15
Tituly0 ATP, 6 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění38. místo (1. dubna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
US Open2. kolo (2023)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2023)
Hopman Cupzákladní skupina (2015, 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240401a1. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2017 na 72. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2024 na 38. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v lednu 2012 na 7. příčce.[3] Trénuje jej Michal Navrátil.[1] V sezóně 2021 začal hrát za I. ČLTK Praha, do něhož přestoupil z TK Agrofert Prostějov, kam se v letní sezóně 2023 vrátil.

V českém daviscupovém týmu debutoval jako 20letý v roce 2015 ostravským utkáním 1. kola Světové skupiny proti Austrálii, když po boku Jiřího Veselého nastoupil do čtyřhry proti dvojici Samuel Groth a Lleyton Hewitt, které dokázali v pěti setech porazit.[4] Česko přesto prohrálo 2:3 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 7–3 ve čtyřhře.[5]

V letech 2006 a 2010 byl v anketě Zlatý kanár vyhlášen talentem roku.

Tenisová kariéra editovat

S tenisem začal v šesti letech. Za preferovaný povrch uvedl antuku a silný úder volej.[6]

V roce 2009 vyhrál Olympijský festival evropské mládeže ve finském Tampere.[7] V sezóně 2011 pak Pardubickou juniorku[8] a společně s Jiřím Veselým a Markem Jaloviecem i Galeově poháru.

 
kvalifikaci Wimbledonu 2015

V juniorské dvouhře na US Open 2011 skončil ve čtvrtfinále.[9] Na juniorce Australian Open 2012 se probojoval do semifinále dvouhry a s Chorvatem Filipem Vegerem do finále čtyřhry. První grandslamový zápas v hlavní soutěži mužské dvouhry odehrál na červnovém French Open 2016 po tříkolové kvalifikaci, z níž postoupil jako šťastný poražený. Po pětisetové bitvě v prvním kole udolal Španěla Roberta Carballése Baenu. Ve druhém kole však nenašel recept na francouzskou turnajovou třicítku Jérémyho Chardyho.

Do elitní světové stovky premiérově pronikl po titulu na challengeru Sparta Prague Open 2016, kde ve čtvrtfinále přehrál nejvýše nasazeného Lukáše Rosola. V boji o titul pak na něj nestačil Francouz Stéphane Robert. Ve vydání žebříčku ATP z 13. června 2016 figuroval na 99. příčce.[10]

Do prvního čtvrtfinále na okruhu ATP Tour se probojoval na červencovém Generali Open Kitzbühel 2016, kde na úvod vyřadil argentinského kvalifikanta Máxima Gonzáleze a poté španělskou turnajovou trojku Marcela Granollerse vždy bez ztráty setu. Mezi poslední osmičkou však nestačil na Gruzínce Nikoloze Basilašviliho.

Na lednovém Hopmanově poháru 2017 reprezentoval Českou republiku po boku Lucie Hradecké, která 19. prosince 2016 nahradila zraněnou a původně nominovanou světovou jedenáctku Petru Kvitovou.[11] Ve dvouhře postupně podlehl Jacku Sockovi, Nicku Kyrgiosovi i Felicianu Lópezovi a český tým obsadil konečné 3. místo základní skupiny B s bilancí mezistátních zápasů 1:2.

Osobní život editovat

V první polovině roku 2013 skončil jeho partnerský vztah s tenistkou a wimbledonskou vítězkou Petrou Kvitovou.[12][13]

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Čtyřhra: 1 (0–1) editovat

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 22. října 2023 Antverpy, Belgie tvrdý (h)   Ariel Behar   Petros Tsitsipas
  Stefanos Tsitsipas
7–6(7–5), 4–6, [8–10]

Finále na challengerech ATP editovat

Legenda – tituly
Challengery (4–6 D; 6–12 Č)

Dvouhra: 10 (4–6) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 3. května 2015 Ostrava, Česko antuka   Iñigo Cervantes Huegun 6–7(5–7), 4–6
Finalista 2. 9. května 2015 Řím, Itálie antuka   Aljaž Bedene 5–7, 2–6
Vítěz 1. 20. června 2015 Poprad, Slovensko antuka   Hans Podlipnik 6–2, 3–6, 6–3
Finalista 3. 17. ledna 2016 Bangkok, Thajsko tvrdý   Michail Južnyj 4–6, 1–6
Finalista 4. 28. února 2016 Cherbourg, Francie tvrdý   Jordan Thompson 6–4, 4–6, 1–6
Finalista 5. 17. dubna 2016 Barletta, Itálie antuka   Elias Ymer 5–7, 4–6
Vítěz 2. 11. června 2016 Praha, Česko antuka   Stéphane Robert 6–4, 3–6, 6–3
Finalista 6. 31. července 2016 Scheveningen, Nizozemsko antuka   Robin Haase 4–6, 7–6(11–9), 2–6
Vítěz 3. 18. září 2016 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka   Miljan Zekić 3–6, 6–1, 6–4
Vítěz 4. 12. května 2018 Řím, Itálie antuka   Laslo Djere 7–6(7–1), 6–7(9–11), 6–4

Čtyřhra: 18 (6–12) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 6. května 2012 Ostrava, Česko antuka   Jiří Veselý   Radu Albot
  Teimuraz Gabašvili
5–7, 7–5, [8–10]
Vítěz 1. 20. července 2014 Poznaň, Polsko antuka   Radu Albot   Tomasz Bednarek
  Henri Kontinen
7–5, 2–6, [10–8]
Finalista 2. 9. listopadu 2014 Bratislava, Slovensko tvrdý   Norbert Gombos   Ken Skupski
  Neal Skupski
3–6, 6–7(3–7)
Finalista 3. 20. června 2015 Poprad, Slovensko antuka   Norbert Gombos   Roman Jebavý
  Jan Šátral
2–6, 2–6
Vítěz 2. leden 2019 Koblenz, Německo tvrdý (h)   Zdeněk Kolář   Jürgen Melzer
  Filip Polášek
6–3, 6–4
Finalista 4. květen 2019 Řím, Itálie antuka   Nikola Ćaćić   Filip Polášek
  Philipp Oswald
bez boje
Finalista 5. duben 2022 Oeiras, Portugalsko antuka   Zdeněk Kolář   Nuno Borges
  Francisco Cabral
4–6, 0–6
Vítěz 3. duben 2022 Madrid, Španělsko antuka   Igor Zelenay   Rafael Matos
  David Vega Hernández
6–3, 3–6, [10–6]
Finalista 6. květen 2022 Praha, Česko antuka   Andrew Paulson   Nuno Borges
  Francisco Cabral
4–6, 7–6(7–3), [5–10]
Vítěz 4. květen 2022 Záhřeb, Chorvatsko antuka   Igor Zelenay   Domagoj Bilješko
  Andrej Čepelev
4–6, 6–3, [10–2]
Finalista 7. květen 2022 Poznaň, Polsko antuka   Marek Gengel   Hunter Reese
  Szymon Walków
6–1, 3–6, [6–10]
Finalista 8. červenec 2022 Braunschweig, Německo antuka   Roman Jebavý   Marcelo Demoliner
  Jan-Lennard Struff
4–6, 5–7
Vítěz 5. červenec 2022 Zug, Švýcarsko antuka   Zdeněk Kolář   Karol Drzewiecki
  Patrik Niklas-Salminen
6–3, 7–5
Finalista 9. srpen 2022 Liberec, Česko antuka   Roman Jebavý   Neil Oberleitner
  Philipp Oswald
6-7(5-7), 2-6
Finalista 10. září 2022 Štětín, Polsko antuka   Roman Jebavý   Dustin Brown
  Andrea Vavassori
4–6, 7–5, [8–10]
Finalista 11. září 2022 Janov, Itálie antuka   Roman Jebavý   Dustin Brown
  Andrea Vavassori
2–6, 2–6
Vítěz 6. leden 2023 Nonthaburi, Thajsko tvrdý   Marek Gengel   Robert Galloway
  Hans Hach Verdugo
7–6(7–4), 6–4
Finalista 12. leden 2023 Ottignies-Louvain-la-Neuve, Belgie tvrdý (h)   Roman Jebavý   Romain Arneodo
  Tristan-Samuel Weissborn
4–6, 3–6

Tituly na okruhu Futures editovat

Legenda – tituly
Futures (6 D; 1 Č)

Dvouhra (6 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 29. července 2012 Liberec, Česko antuka   Jiří Veselý 3–6, 7–6(7–3), 6–0
2. 30. září 2012 Antalya, Turecko tvrdý   Andrei Ciumac 6–1, 6–3
3. 11. srpna 2013 Olsztyn, Polsko antuka   Benjamin Balleret 6–2, 5–7, 7–6(7–5)
4. 6. října 2013 Antalya, Turecko (2) tvrdý   Miliaan Niesten 6–1, 6–4
5. 16. března 2014 Santa Margherita Ligure, Itálie antuka   Arthur De Greef 6–3, 6–3
6. 18. května 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt antuka   Germain Gigounon 2–6, 6–0, 6–2

Čtyřhra (1 titul) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 15. července 2012 Prostějov, Česko antuka   Jiří Veselý   Riccardo Bellotti
  Dominic Thiem
7–6(7–2), 6–3

Postavení na konečném žebříčku ATP editovat

Dvouhra editovat

Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 910. 441. 402. 242. 160. 75. 202. 211. 389. 402. 520. 1306.

Čtyřhra editovat

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 505. 714. 287. 347. 1214. 835. 330. 615. 480. 91. 56.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d Adam Pavlásek na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240401a1. dubna 2024
  2. MAZAL, Miroslav. Pavlásek už bude hrát jen debl: Chytil jsem druhou mízu, chci na grandslamy. iSport.cz [online]. 2022-05-10 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  3. a b Adam Pavlásek na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240401a1. dubna 2024
  4. BEREŇ, Michael. Tenisté mají naději. Veselý a Pavlásek zaskočili Australany v deblu. iDNES.cz [online]. 2015-03-07 [cit. 2015-07-18]. Dostupné online. 
  5. Adam Pavlásek na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240212a12. února 2024
  6. Adam Pavlasek | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Olympijský festival mládeže: Zlatý Adam Pavlásek. CzechTenis.cz [online]. 2009-07-30 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  8. Tenista Pavlásek vyhrál 84. ročník Pardubické juniorky. ČT sport - Česká televize [online]. 2011-08-12 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  9. ZABLOUDIL, Luboš. Junioři Veselý a Pavlásek postoupili už do čtvrtfinále US Open. TenisPortal.cz [online]. 2011-09-09 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  10. ŠEVČÍK, David. Pavlásek už tenis neflinká, a tak se dostal do světové stovky [online]. iDNES.cz, 2016-06-14 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online. 
  11. Kvitová nemůže na Hopmanův pohár! Jsem hrozně zklamaná, lituje [online]. Sport.cz, 2016-12-20 [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. 
  12. Tenisový mix: Štěpánek se rozvádí s Vaidišovou, začal si prý s Kvitovou. iDNES.cz [online]. 2013-06-20 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online. 
  13. HERRMANNOVÁ, Nela. Tenistka Kvitová promluví u Krause o vztahu s šestnáctiletým tenistou. iDNES.cz [online]. 2011-05-13 [cit. 2011-07-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat