Acherón

řeka v Řecku

Acherón [2. pád Acherontu[1]] (v antice řecky Αχέρων, v moderní řečtině Αχέροντας (Acherontas)) je řeka protékající regionem Epirus na severozápadě Řecka. Vlévá se do Jónského moře ve vsi Ammoudia nedaleko Pargy. Je dlouhá 58 km.

Acherón
řeka u vesnice Glyki
řeka u vesnice Glyki
Základní informace
Délka toku58 km
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
ŘeckoŘecko Řecko (Epirus)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Středozemní moře, Jónské moře
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku editovat

Jezero pojmenované Acherousia [zdroj?] leží blízko města Parga na pevnině naproti ostrovu Paxos. Nedaleko řeky jsou ruiny chrámu Nekromanteion.

Historie editovat

Ve starověku bylo slovo Acheron interpretováno jako ho akhea reón, což znamenalo „proud žalu“ a lidé se domnívali, že se jedná o řeku protékající podsvětím. Ve starověké řecké mytologii převážel Charón přes řeku Styx duše do podsvětí. Další větev Acheronu měla prý vytékat na povrch na Acherusiánském mysu (nyní mys Eregli v Turecku) a podle Apollonia z Rhodu ji spatřili Argonauti. Řekové, kteří se usídlili v Itálii, ztotožňovali jezero Acherousia, do kterého vtékala řeka Acheron, s jezerem Avernus. Platón ve svém Phaedonu označoval Acheron za druhou největší řeku světa, předstiženou pouze Okeanem. Domníval se, že Acheron tekl opačným směrem než Okeanos pod zemí pod pouštěmi.

Mytologie editovat

Podle starší pověsti byl Acheron synem boha Hélia a bohyně Gaii nebo Démétér. Za to, že občerstvoval Titány při jejich bitvě s Diem, byl potrestán a proměněn v ponornou řeku. Byl prý rovněž otcem Askalfa kterého zplodil s nymfou Orfne nebo Gorgyrpu.

Příležitostně je toto slovo užíváno jako synonymum pro Háda samotného. Publius Vergilius Maro zmiňuje Acheron spolu s ostatními pekelnými řekami ve svém popise podsvětí v Knize VI Aeneidy. V Knize VII, na řádku 312 dává Aeneaovi do úst známé rčení „flectere si nequeo superos, Acheronta movebo“: „Pokud nemůžu změnit vůli Nebe, měl bych pohnout Peklem“. V řecké literatuře se někteří autoři zmiňují o Acherontu jako o jezeře nebo bažině, např. v Aristofanových Žábách a Euripidově Alkéstis. V Dantově Pekle tvoří řeka Acheron hranici pekla. Podle řecké mytologie převážel přes tuto řeku Charón duše do podsvětí (povídá se že duše převážel přes řeku Styx).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. KUCHARSKÝ, Pavel. heslo Acheron. In: kolektiv autorů. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda (vydavatelství), 1974. S. 20.

Externí odkazy editovat