Wikipedie

5. dynastie

staroegyptská dynastie

5. dynastie (někdy též označovaná jako dynastie slunečních králů) je jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Stará říše. Vládla přibližně v letech 2435–2306 př. n. l.[1][2] Z řady náznaků badatelé usuzují, že v této době došlo nejen k vyvrcholení vzestupu kultu slunečního boha Rea, který započal za vlády předcházející 4. dynastie, a zdůraznění role Usira v královském pohřebním kultu, ale také k významným posunům v chápání královské moci, její legitimity[3] a s tím spojenou změnou způsobu uplatňování politické správy během 5. dynastie.

Pyramidový komplex faraona Veserkafa (model)
Faraon Sahure
Torzo chrámu s nápisem na sloupu: Unas krásné je jeho sídlo-pyramida
Služebníci přinášející do paláce plodiny
Rybáři, mastaba Mereruka, 5.-6.dynastie

Historický vývoj editovat

Historický přechod mezi 4. a 5. dynastií byl doprovázen řadou kulturně, sociálních změn, včetně náboženských představ, které se zobrazily zejména ve stavbách hrobek významných členů královské rodiny, vládních úředníků a jejich rodin. Stejně tak se uplatňoval sílící vliv kněží přičleněných k zádušním chrámům.[4][5]Hrobky se budovaly přibližně až do nástupu vlády Niuserrea na Gízké planině, později se královská nekropole vytvářely na Sakkáře v blízkém sousedství královské hrobky, hrobky nobilit, vlivných úředníků, kněží a soudců. [6]
Umělecky vyzdobené hrobky, které se na Sakkáře vybudovaly a archeologicky zdokumentovaly, pochází z konce vlády 5. dynastie za vlád Niuserrea Menkauhora a Džedkare Isesiho. Reliéfy ve vysokém profilu, dokumentují domácí život a hospodářské činnosti, vykreslené s dokonalou sochařkou dokonalostí. Příkladem jsou hrobky vezíra Ptahhotepa [4] a zejména pak Ptahšepsese, vezíra ne-královského původu za vlády Niuserrea.[7][8][9][p 1]Celkové zpracování témat polychromovaných reliéfů svědčí o promyšleném architektonickém scénáři kreslířů, sochařů a jejich precisním řemeslném zpracování.
Náboženské představy a vytváření pohřebního kultu v 5. dynastii vytvořily podmínky pro vzrůst vlivu kněží.[10]

Od předchozí dynastie se prosazoval kult bohyně Hator Re-inet v chrámu, který založil Menkaure asi 2 km jižně od Tehna al-Gabal [p 2] a pověřil kněze Khenuka jeho řízením. Zároveň mu přidělil pozemek o velikosti 6 stat ( )[p 3] (~1,6 ha)[11] na výstavbu jeho hrobky, ten mu ovšem co nově na trůn nastoupil faraon Veserkaf odebral a přidělil jej svému oblíbenému palácovému komorníkovi Nekonekhtovi.[12]

Obsluha chrámů dostala podobu hospodářských jednotek a nadací od panovníka k organizování pohřebních procedur a dalšího udržování náboženského kultu pohřbeného. Chrám zaměstnával dělníky, kteří zabezpečovali trvání kultu a zajišťování ekonomického zázemí včetně plateb kněžím. Dobře je popsaný příklad kněze Fetektiho v Abusíru[13][4]

Panovníci editovat

Faraoni 5. dynastie
Faraon Rodné jméno Trůnní jméno Doba vlády př.Kr.[1]
Veserkaf
G16ir
mAa
t
Iri Maat
M23L2<
G43F12S29D28
I9
>
User kaf
2435-2429
Sahure
G16nb
xa		 w
Neb khau
M23L2<
rasAHw
>
Sahu Rat
2428-2416
Neferirkare
N5
G38		 <
kAkAi
>
Kakai
M23<
ranfrirkA
>
Nefer ir ka Ra
2415-2405
Raneferef
N5
G38		 <
iO34i
>
Isi
M23L2<
ranfrf
>
Neferef Ra
2404
Šepseskare
nTrwwsr s
r
Netjer user
M23L2<
raSpssskA
>
Shepses ka Ra
2403
Niuserre
iin
n
Ini
M23L2<
ranwsr s
r
>
Ni user Ra
2402-2374
Menkauhor
G5ikAw
Ikau Hor
M23L2<
G5mn
kA
>
Men ka Hor
2373-2366
Džedkare Isesi
<
M17O34
O34		 M17
>
Isesi
M23L2<
raDdkA
>
Djed ka Ra
2365-2322
Venis
G16wADm
Wadjemt
M23L2<
wn
n		 i s
>
Unas
2321-2306

Fotogalerie editovat

Rodokmen dynastie editovat

 
 
 
 
 
 
 
 
Chentkaus I.[14]
 
 
Veserkaf
 
 
Neferhetepes
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Sahure
 
 
Meretnebtej
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Chentkaus II.[p 4][6]
 
 
Neferirkare
 
 
Necerirenre[p 5]
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Raneferef
 
 
 
 
 
 
Niuserre
 
 
Reputnub
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ptahšepses
 
 
princezna Chamerernebtej
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Poznámky editovat

  1. ↑ Archeologické výzkumy v sedmdesátých letech prováděl Archeologický ústav Československé akademie věd
  2. ↑ GPS_28.1719444N, 30.7922222E
  3. ↑ statje => aroura => 2756,5㎡
  4. ↑ Existence tří královen s jménem Chentakas (I.,II. a III.) a jejich dynastické zařazení je dosud předmětem diskusí.
  5. ↑ Nejstarší syn faraona Sahurea

Reference editovat

  1. ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. ↑ VERNER, Miroslav. Archaeological Remarks on the 4th and 5th Dynasty Chronology [online]. Praha: Archiv Orientální, 2001. S. 363–41. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  3. ↑ ASSMANN, Jan. Egypt ve světle teorie kultury. Praha: Oikoymenh, 1998. 78 s. ISBN 80-86005-72-0. S. 17. 
  4. ↑ a b c BÁRTA, Miroslav. The world of the Old Kingdom tombs in Ancient Egypt. Praha: Charles University in Prague, 2011. ISBN 978-80-7308-383-0. (anglicky) 
  5. ↑ STRUDWICK, Nigel. Texts from the Pyramide Age. Atlanta: Society of Biblical LIteratue, 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  7. ↑ VERNER, Miroslav. Tajemství Ptahošepsesovy rodiny [online]. Praha: Pražské egyptologické studie AVIII, 2017. S. 42–51. Dostupné online. 
  8. ↑ VERNER, Miroslav. The mastabas of Pthoshepses reliefs I/1. Praha: Univerzita Karlova, 1977. (anglicky) 
  9. ↑ VERNER, Miroslav; Vivianne Callender; Eugen Strouhal. Abusir VI Djedkare's family cemetery [online]. Praha: Czech Institute of Egyptology, 2002. Dostupné online. ISBN 80-86277-22-4. (anglicky) 
  10. ↑ GILLAM, Robyn. Priestesses of Hathor: Their Function, Decline and Disappearance [online]. Cairo: American Research Center in Egypt, 1995. S. 211–237. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ CLAGETT, Marshall. Ancient Egyptian Mathematics. Philadelfhia: American Philosifical Society, 1999. ISBN 0-87169-232-5. (anglicky) 
  12. ↑ BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt vol. I. §213 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 99–127. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b Fetekti – a priest from Abusir [online]. Charles University Prague: Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Chentkaus I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=5._dynastie&oldid=23774720“