1817

1817
	Doprava;
	1817 v dopravě;
	Kultura;
	1817 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1816 \| 1818 →

2. tisíciletí

◄ 18. stol. • 19. století • 20. stol. ►
◄◄ ◄ 1813 • 1814 • 1815 • 1816 • 1817 • 1818 • 1819 • 1820 • 1821 ► ►►

1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události editovat

Česko editovat

1. června – Mechanik a konstruktér Josef Božek předvedl v pražské Stromovce parník vlastní konstrukce.
29. července – Dekretem císaře Františka I. bylo v Brně založeno Moravské zemské muzeum, druhé nejstarší muzeum v českém království.
16. září – Václav Hanka a Josef Linda údajně objevili Rukopis královédvorský.
údajný objev Rukopisu zelenohorského

Svět editovat

Drezína z roku 1820

25. ledna – V Edinburghu poprvé vyšel týdeník The Scotsman.
4. března – Do úřadu nastoupil pátý americký prezident, demokratický republikán James Monroe.
8. března – Byla založena Newyorská burza.
1. května – Po 27 letech vlády se japonský císař Kókaku vzdal trůnu ve prospěch syna Ninkó.
5. června – Na Velká jezera byl spuštěn první parník, Frontenac.
12. června – Německý vynálezce Karl Drais představil v Mannheimu dopravní prostředek Laufmaschine (běhací stroj), později nazvaný draisina (drezína), předchůdce jízdního kola.
18. června – V Londýně byl dán do provozu most Waterloo Bridge přes řeku Temži.
4. července – Byla zahájena stavba 584 km dlouhého Erijského kanálu, který v roce 1825 umožnil lodní dopravu mezi Atlantikem a Velkými jezery mezi USA a Kanadou.
22. srpna – Bylo založeno brazilské město Araraquara
10. prosince – Mississippi se stal 20. státem USA.
Ruská armáda pod vedením generála Alexeje Petroviče Jermolova obsadila severní Čečensko a založila pevnost Grozný. Začala 47 let dlouhá Kavkazská válka.

Probíhající události editovat

1810–1821 – Mexická válka za nezávislost
1817–1864 – Kavkazská válka

Vědy a umění editovat

10. července – Skotský fyzik David Brewster si nechal patentovat kaleidoskop.
Německý filozof Georg Wilhelm Friedrich Hegel vydal Encyklopedii filosofických věd.
Německý chemik Friedrich Stromeyer objevil kadmium.
Švédský chemik Johann Arfvedson objevil lithium.
Švédský chemik Jöns Jacob Berzelius objevil selen.
Dramatik Václav Kliment Klicpera napsal divadelní hry Divotvorný klobouk a Hadrián z Římsů.

Narození editovat

Česko editovat

František Ringhoffer II. (* 28. dubna)

1. ledna – Salomon Reich, podnikatel ve sklářství, starosta Velkých Karlovic († 1. dubna 1900)
21. ledna – Amalie Mánesová, malířka († 4. července 1883)
25. ledna – Antonín Liehm, malíř a pedagog († 27. května 1860)
2. února – Eduard Veselý, sochař, řezbář, restaurátor a pedagog († 24. října 1892)
17. února – Josef Müller, varhaník a hudební skladatel († 16. dubna 1885)
25. února
- Moric Schöne, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Tábora († 14. listopadu 1883)
- Eleonora Šomková, snoubenka Karla Hynka Máchy († 31. října 1891)
8. března – Jozef Božetech Klemens, malíř, sochař, fotograf a vynálezce († 17. ledna 1883)
11. března – Josef Niklas, architekt († 10. října 1877)
12. března – Josef Grond, politik německé národnosti, starosta města Králíky († 4. dubna 1904)
9. dubna – Kazimír Tomášek, kněz a národní buditel († 20. dubna 1876)
17. dubna – František Pravda, katolický kněz a spisovatel († 8. prosince 1904)
28. dubna – František Ringhoffer II., podnikatel a politik († 23. března 1873)
2. května – Zikmund Kolešovský, hudební skladatel a pedagog († 22. července 1868)
5. května – Karl van der Strass, brněnský starosta († 29. května 1880)
10. května – Jan Streng, profesor porodnictví a rektor Univerzity Karlovy († 31. března 1887)
18. května – Uffo Horn, básník, dramatik a revolucionář († 23. května 1860)
10. července – Václav Pour, politik († 20. října 1880)
11. července – Bohuslava Rajská, vlastenka, pedagožka, básnířka a spisovatelka († 2. května 1852)
8. srpna – Vincenc Furch, básník a dramatik († 5. ledna 1864)
15. listopadu – František Dedera, vysoký policejní úředník († 17. srpna 1878)
20. listopadu – Friedrich Wiener, právník a politik německé národnosti († 9. března 1887)
16. prosince – Antonín Dvořák, malíř a fotograf († 26. dubna 1881)
? – František Havlíček, politik († 31. července 1871)

Svět editovat

Henry David Thoreau (* 12. července)

26. ledna – Jean-Baptiste André Godin, francouzský spisovatel a sociální reformátor († 29. ledna 1888)
29. ledna – John Palliser, irský geograf a objevitel († 18. srpna 1887)
30. ledna – Adolphe Yvon, francouzský malíř († 11. září 1893)
19. února – Vilém III. Nizozemský, nizozemský král, lucemburský velkovévoda († 23. listopadu 1890)
21. února – José Zorrilla, španělský básník († 23. března 1893)
22. února – Niels Wilhelm Gade, dánský hudební skladatel a dirigent († 21. prosince 1890)
2. března – János Arany, maďarský básník, literární teoretik a překladatel († 22. října 1882)
5. března – Jules Duboscq, francouzský optik († 24. září 1886)
19. března – Jozef Miloslav Hurban, slovenský kněz spisovatel a politik († 21. února 1888)
24. března – Aimé Maillart, francouzský hudební skladatel († 26. května 1871)
27. března – Karl Wilhelm von Nägeli, švýcarský botanik († 1891)
28. března – Francesco de Sanctis, italský politik, literární historik a kritik († 29. prosince 1883)
2. dubna – Pierre Zaccone, francouzský spisovatel († 12. dubna 1895)
17. dubna – Rudolf Eitelberger, rakouský historik výtvarného umění († 18. dubna 1885)
24. dubna – Jean Charles Galissard de Marignac, švýcarský chemik († 15. dubna 1894)
4. května – Florian Ceynowa, kašubský jazykovědec a spisovatel († 26. března 1881)
24. května – Heinrich August Jäschke, misionář Jednoty bratrské a jazykovědec († 24. září 1883)
12. května – Edmund Heusinger, železniční konstruktér († 2. února 1886)
21. května
- Niklaus Riggenbach, švýcarský vynálezce († 25. července 1899)
- Rudolf Hermann Lotze, německý lékař, filosof a psycholog († 1. července 1881)
15. června – Johann Baptist Chiari, rakouský porodník a gynekolog († 11. prosince 1854)
25. června – Franz Kuhn von Kuhnenfeld, ministr války Rakouska-Uherska († 25. května 1896)
26. června – Branwell Brontë, anglický malíř a básník († 24. září 1848)
30. června – Joseph Dalton Hooker, anglický botanik († 10. prosince 1911)
5. července – Carl Vogt, německý přírodovědec, politik († 5. května 1895)
8. července – Andrej Ľudovít Radlinský, slovenský kněz, fyzik, jazykovědec, pedagog († 26. dubna 1879)
12. července – Henry David Thoreau, americký filosof, esejista, moralista a básník († 6. května 1862)
24. července – Adolf Lucemburský, lucemburský velkovévoda († 17. listopadu 1905)
29. července
- Ivan Ajvazovskij, ruský malíř arménského původu († 5. května 1900)
- Wilhelm Griesinger, německý psychiatr a internista († 26. října 1868)
1. srpna – Adolf I. ze Schaumburg-Lippe, kníže německého knížectví Schaumburg-Lippe († 8. května 1893)
3. srpna – Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský, těšínský kníže, rakouský arcivévoda († 18. února 1895)
5. září – Alexej Konstantinovič Tolstoj, ruský spisovatel. básník dramatik († 10. října 1875)
7. září – Luisa Hesensko-Kasselská, dánská královna († 29. září 1898)
14. září
- Theodor Storm, německý spisovatel a básník († 4. července 1888)
- Štěpán Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda a uherský palatin († 19. února 1867)
16. září – Eduard Friedrich Schwab, slezský profesor práva († ?)
21. září – Alfred-Auguste Ernouf, francouzský historik a spisovatel († 11. února 1889)
24. září – Ramón de Campoamor y Campoosorio, španělský básník a politik († 11. února 1901)
10. října – Serafino Dubois, italský šachový mistr († 15. ledna 1899)
11. října – Marie Amélie Bádenská, vévodkyně z Hamiltonu a Brandonu († 17. října 1888)
21. října – Wilhelm Roscher, německý ekonom († 4. června 1894)
23. října – Pierre Larousse, francouzský encyklopedista († 3. ledna 1875)
26. října – Jean-Charles Alphand, pařížský architekt († 6. prosince 1891)
12. listopadu – Bahá'u'lláh, íránský zakladatel víry Bahá’í († 29. května 1892)
26. listopadu – Charles Adolphe Wurtz, francouzský chemik († 12. května 1884)
7. prosince – Edward Tuckerman, americký botanik († 15. března 1886)
11. prosince – Alexander Hamilton-Gordon, skotský generál a politik († 18. května 1890)
30. listopadu – Theodor Mommsen, německý historik, právník a politik († 1. listopadu 1903)
28. prosince – Florian Ziemiałkowski, předlitavský politik polského původu († 27. března 1900)
? – Antoni Józef Gliński, polský spisovatel († 30. června 1866)
? – Geneviève Élisabeth Disdéri, francouzská fotografka († 1878)

Úmrtí editovat

Česko editovat

16. ledna – Antonín Volánek, varhaník, houslista, dirigent a hudební skladatel (1. listopadu 1761)
22. února – Jan Alois Ulrich, vrchní velkostatku Žďár, prováděl parcelaci dvorů, za jeho úřadování došlo na Vysočině k „helvétsko-frajmauerské rebelii“, po smrti vstoupil do místních pověstí jako nemrtvý – jediná vampiristická pověst na Moravě (* kolem 1757)
13. března – Matěj Sojka, varhaník a hudební skladatel (* 12. února 1740)
2. května – Václav Krumpholtz, houslista a hudební skladatel (* 1750)
4. června – Martin Broulík, kantor a hudební skladatel (* 9. listopadu 1751)