13. půlbrigáda Cizinecké legie
13. půlbrigáda Cizinecké legie (francouzsky 13e demi-brigade de Légion étrangère, zkratkou 13e DBLE, česky někdy také nazývaná „13. polobrigáda Cizinecké legie“) je pěchotní jednotka francouzské Cizinecké legie. V současných francouzských ozbrojených silách je jediným pravidelným útvarem nesoucím historické označení půlbrigáda.
| 13e demi-brigade de Légion étrangère | |
|---|---|
 Odznak 13e DBLE | |
| Země |  Francie |
| Vznik | 20. února 1940 |
| Typ | pěchota |
| Velikost | pluk/samostatný prapor |
| Přezdívka | Phalange Magnifique (Velkolepá falanga) |
| Motto | More Majorum (Po způsobu předků) |
| Velitelé | plukovník Nicolas Heuze (současný) pplk. Raoul Magrin-Vernerey (1940) pplk. Dimitri Amilakvari† (1941-1942) |
| Nadřazené jednotky |  Cizinecká legie |
| Účast | |
| Války | druhá světová válka válka v Indočíně válka v Alžírsku |
| Bitvy | bitva o Narvik východoafrická kampaň operace Exporter bitva o Bir Hakeim druhá bitva u El Alameinu kampaň v Tunisku kampaň v Itálii západní fronta Colmarská kapsa bitva u Dien Bien Phu |
Dějiny editovat
Vznikla v roce 1940 jako útvar přibližně v síle pěšího pluku o dvou praporech nasazený v bojích v Norsku. Po evakuaci jednotky do Británie a kapitulaci Francie se jednotka v rámci Forces françaises libres zúčastnila dalších bojů druhé světové války, během níž byla vyznamenána Ordre de la Libération. Po skončení války zůstala 13. půlbrigáda trvalou součástí Cizinecké legie, a zúčastnila se války v Indočíně, kde utrpěla těžké ztráty v bitvě u Dien Bien Phu, a posléze války v Alžírsku. V letech 1962 až 1977 byla součástí francouzských ozbrojených sil ve Francouzském Somálsku (v letech 1967-1977 známému jako Francouzské území Afarů a Isů) a později až do roku 2011 i na území nezávislého Džibutska, a její stav, podobně jako ostatních pěších pluků Francouzské armády, byl v této době zredukován na velitelství a čtyři roty.
Současné složení editovat
V současné době organizace půlbrigády, dislokované nyní ve Spojených arabských emirátech, odpovídá vševojskovému mechanizovanému samostatnému praporu. Skládá se, stejně jako další francouzské jednotky dislokované mimo území metropolitní Francie, z částí permanentních (velitelská a týlová rota, průzkumná eskadrona vybavená obrněnými vozy ERC 90, a dílenská rota) a z jednotek poskytovaných ostatními útvary Cizinecké legie, které se v podřízenosti 13e DBLE pravidelně po čtyřech měsících střídají.
Jde o:
- mechanizovanou pěší rotu, vybavenou obrněnými transportéry VAB a vozidly VLRA, pocházející buď od 2. pěšího pluku Cizinecké legie nebo 2. výsadkového pluku Cizinecké legie.
- ženijní rotu, kmenově náležející do stavu 1. nebo 2. ženijního pluku Cizinecké legie.
Tento systém rotace jednotek zajišťuje jak její nynější hlavní určení, kterou je výcvik jednotek v pouštním prostředí, tak i plnění role sekundární, zajištění bezpečnosti hostitelské země. V případě potřeby je možné početní stavy útvaru zvětšit přičleněním dalších rot.
Související články editovat
Významní příslušníci útvaru editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu 13. půlbrigáda Cizinecké legie na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
- (francouzsky) Compagnons de la Libération : La 13e demi-brigade de Légion étrangère
- 13. polobrigáda Cizinecké legie (1945 - ) na valka.cz
