Wikipedie

.45 ACP

pistolový náboj

.45 ACP (11,43×23mm) (Automatic Colt Pistol), také známý jako .45 Auto (C.I.P.) nebo 45 Auto (SAAMI), je pistolový náboj zkonstruovaný Johnem Browningem v roce 1905 pro použití v jeho prototypu poloautomatické pistole Colt. Z toho se později vyvinula pistole M1911, která byla roku 1911 převzata americkou armádou.

Náboj .45 ACP
.45 ACP se střelou typu hollow-point v porovnání s nábojem .22LR

Tento náboj se stal jedním z nejúspěšnějších vůbec, jak při vojenském použití, tak při použití civilisty. Od svého vytvoření na něj bylo komorováno nespočetně zbraní, zejména pistolí a samopalů, ale i pušek; revolvery jsou v této ráži vyráběny také, zpravidla pak používají díky absenci okraje u tohoto náboje pro nabíjení věnečky, neboli moon clipy). Existuje i varianta náboje .45ACP s okrajem, speciálně vytvořeným pro použití v revolverech, ta má označení .45 Auto Rim.

Konstrukce a historie editovat

Americké jezdectvo kupovalo a testovalo na přelomu 19. a 20. století velké množství zbraní. Po mnoha testech a zkušenostech jiných armád došli k závěru, že minimální ráže má být .45 .

Firma Colt pracovala s Browningem na vývoji ráže .41 v roce 1904 a když v roce 1905 jezdectvo požadovalo ráži .45, předělali svoji pistoli na tuto požadovanou ráži. Výsledkem byl Colt Model 1905 a nový náboj .45 ACP.

Náboj měl původně střelu o hmotnosti 13 g a úsťovou rychlost 275 m/s (491 J). Po mnoha zkouškách se ale zjistilo, že lepší je hmotnost 15g a rychlost 260 m/s (507 J).

Tento náboj je velmi podobný výkonem náboji .45 S&W. Ve srovnání s nábojem .45 Colt je pouze o trochu méně výkonný, ale je mnohem kratší.

Výkon editovat

Jedná se o jeden z nejefektivnějších pistolových nábojů určených pro boj. Kombinuje velmi dobrou přesnost se zastavovacími schopnostmi proti lidským útočníkům. Dále má přijatelný zdvih a zpětný ráz a nízký světelný záblesk při výstřelu.

Jako mnoho jiných pistolových nábojů dosahuje nízké úsťové rychlosti, a proto není příliš vhodný proti neprůstřelným vestám. Jeho další nevýhodou jsou větší rozměry, s čímž souvisí jednak vyšší výrobní náklady, ale také skutečnost, že se jich do zásobníku nevejde příliš mnoho (obzvlášť v porovnání s nábojem 9 mm Luger). To je častý důvod, proč si lidé kupují raději zbraně komorované na jiné, rozměrově menší náboje. Z tohoto hlediska je také nepříjemné, že když výrobce zbraně použije dvouřadý zásobník, tak je rukojeť zbraně příliš velká a pro většinu lidí tudíž nepohodlná. Proto i různé policejní jednotky dávají přednost nábojům typu .40 S&W a .357 SIG[1]

I při použití neexpanzivní střely je tento náboj efektivní vůči lidským cílům. Svými parametry totiž při průletu tkáněmi vytvoří velký a poměrně trvalý střelný kanál. V několika poslední desetiletích se objevily moderní střely typu hollow-point (HP), které měly zvýšit expanzivní potenciál střely a tím i pravděpodobnost zastavení útočníka. Vzhledem k nízké úsťové rychlosti střely je expanze nespolehlivá. Výjimkou je varianta +P (používá vyšší tlak při výstřelu, než je podle specifikace dovoleno) se skoro o 20% vyšší rychlostí.

Výhodou většího průměru střely je nižší šance prostřelení cíle skrz. Tím se snižuje pravděpodobnost zranění dalších osob, které nebyly cílem střelby.

Vzhledem k tomu, že všechny standardní laborace tohoto náboje jsou podzvukové, tak se jedná o jeden z nejsilnějších nábojů, na který se dá dobře použít tlumič hluku výstřelu.

Příklady střelných zbraní používající náboj .45 ACP editovat

 
Springfield Armory .45 ACP M1911A1 pistole

Související články editovat

Reference editovat

  1. ↑ http://www.backwoodshome.com/articles2/ayoob93.html

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=.45_ACP&oldid=23035559“