Židovský hřbitov v Holešově

Rozlehlý areál židovského hřbitova sestávající z obřadní síně, domku hrobníka (špitál), ohradní zdi s brankou a náhrobků, rozmístěných v travnaté ploše. Hřbitov využívaný od 16. do 20. století je situovaný severně od historic

Židovský hřbitov v Holešově byl založen v druhé polovině 15. století.[1] Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Židovský hřbitov v Holešově
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
OkresKroměříž
ObecHolešov
Zeměpisné souřadnice
Map
Specifikace
Náboženstvíjudaismus
Výstavba15. století
Rozloha8190 m2
Odkazy
Kód památky30058/7-5952 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je situován severně od holešovské židovské čtvrti, asi 300 m severozápadně od náměstí Dr. E. Beneše mezi ulicemi Hankeho a U Rusavy. Vstup je z Hankeho ulice, z bývalého předměstí Novosady.[3] Vedle vstupu na hřbitov je obřadní síň, postavená v roce 1903 v historizujícím stylu. Nad portálem je hebrejský nápis ze Starého zákona (Pán usmrcuje a obživuje, nechá sestoupit do Šeolu, i vystoupit).[1] Na stěnách jsou tři velké dřevěné desky s liturgickými modlitbami a pamětní desky se jmény holešovských Židů padlých a umučených ve válkách a osobností, které se zasloužily o výstavbu obřadní síně.

Na ploše 8190 m2 se dochovalo přes 1500 náhrobních kamenů (macev) s nejstarším čitelným z roku 1647,[3] mezi nimiž je řada cenných náhrobků barokního a klasicistního typu.[1] Mnoho nejstarších náhrobků bylo zničeno při povodni v roce 1686.[3]

V západní části židovského hřbitova se nachází takzvaný rabínský pahorek či rabínský okrsek[1] s hroby zdejších rabínů. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Šabtaje ben Me’ir ha-Kohena (16211663) zvaného Šach, postavená v roce 1817 a několikrát obnovovaná,[3] kterou každoročně navštěvují stovky ortodoxních Židů z celého světa. V obřadní síni z roku 1903 je pamětní deska se jmény 250 obětí holokaustu ze zdejší oblasti.[3]

Na hřbitově jsou pochovány i dvě oběti holešovského pogromu, k němuž došlo ve zdejším židovském ghettu 3. a 4. prosince 1918.[4] Vojáci nově vznikající Československé armády a katolické holešovské obyvatelstvo tehdy vyplenili veškeré židovské domácnosti, a na dvou místech byly založeny i požáry. Vojáci v rámci rabování zabili Hermanna Grünbauma a Huga Grätzera (Grätzera zastřelili, Grünbauma probodli bajonetem), shodou okolností jejich bývalé spolubojovníky, kteří se také nedávno vrátili z bojů v 1. světové válce.[5][6]

Holešovská židovská komunita přestala existovat v roce 1943.[7]

Galerie editovat


Reference editovat

  1. a b c d Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-28]. Identifikátor záznamu 141472 : Židovský hřbitov v Holešově. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d e holocaust.cz [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. 
  4. Zdeněk Víšek: Pogrom v Holešově v prosinci 1918 | Listy. www.listy.cz [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-03. 
  5. Holešovský pogrom v pořadu Stopy, fakta, tajemství
  6. FIEDLER, Jan. Vlastenci, křesťané i sousedé: Pogrom proti Židům v Holešově zorganizovali českoslovenští vojáci, o život přišli dva lidé – G.cz. G.cz. 2021-12-03. Dostupné online [cit. 2023-07-05]. 
  7. Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.

Související články editovat

Externí odkazy editovat