Železniční trať Lovosice–Postoloprty

Železniční trať Lovosice–Postoloprty, v jízdním řádu označená číslem 114, je železniční trať o délce 46 km z Lovosic přes Čížkovice, Libochovice, Louny do Postoloprt. Historicky sestává ze tří tratí, nejstarší Lovosice–Libochovice, nejmladší Libochovice–Louny a v roce 2007 nově připojené trati Louny–Postoloprty.

Lovosice–Postoloprty
Trať u Chotěšova
Trať u Chotěšova
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 114
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 46 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná
Maximální rychlost 100
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Lovosice n. v. 155 m
Trať do Ústí nad Labem
Trať do Teplic v Čechách
silnice I/15
Dálnice D8
Vchynický potok
AHr Vchynice
2,065 Sulejovice 165 m
Modla
vlečka do Čížkovické cementárny
Modla
4,023 Čížkovice 175 m
Trať do Mostu
Modla
6,109 Úpohlavy 175 m
9,902 Chotěšov pod Hazmburkem 180 m
11,459 Slatina pod Hazmburkem 175 m
Rosovka
Rosovka
Rosovka
Trať do Vraňan
13,767
20,268
Libochovice 165 m
silnice II/237
18,812 Libochovice město 170 m
16,783 Dubany 170 m
14,335 Křesín 175 m
silnice II/246
12,335 Koštice nad Ohří 170 m
most přes Ohři
9,223 Pátek 190 m
7,351 Radonice nad Ohří 195 m
5,946 Slavětín nad Ohří 205 m
Smolnický potok
3,050 Veltěže 190 m
silnice II/239
Trať do Kralup nad Vltavou
silnice II/246
0,000
11,384
Louny 190 m
Trať do Mostu
silnice II/246
9,740 Louny střed 205 m
8,929 Louny město 205 m
silnice I/7
Louny předměstí St. I
7,496
6,632
Louny předměstí na trati 126 215 m
Louny předměstí St. II
vlečka
vlečka
3,184 Březno u Postoloprt 195 m
vlečka
most přes Ohři
0,870 Odb Bažantnice
Trať do Mostu
Trať do Mostu
0,000 Postoloprty 210 m
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejstarší, 14 kilometrů dlouhá trať z Lovosic do Libochovic vznikla jako lokálka obsluhující cukrovary v Lovosicích, Sulejovicích a Libochovicích. Byla otevřena 22. října 1882. Na trati byly kromě koncových stanic ještě nádraží v Čížkovicích a v Chotěšově, zastávky Sulejovice a Úpohlavy a nákladiště Slatina-Klapý, které sloužilo k nakládce řepy. Do zmíněných cukrovarů vedly vlečky. V Lovosicích byla postavena výtopna a v Lovosicích a Libochovicích byly vybudovány vodárny, které obsluhovaly parní lokomotivy.

Druhá, 20 kilometrů dlouhá trať z Loun do Libochovic byla otevřena 10. května 1902. Nechalo ji vystavět město Louny, aby získalo spojení na hlavní trať z Prahy do Děčína. Obdrželo na ní dotaci od Zemského výboru 1 966 000 korun.

První změnou na trati bylo 19. prosince 1898 otevření trati Čížkovice–Obrnice, která se ke stávající trati připojovala v Čížkovicích. Na této trati byl zastaven provoz 9. prosince 2007, v současnosti ji vlastní a provozuje AŽD Praha. 12. října 1907 byla otevřena trať Vraňany–Libochovice. Na této trati byl zastaven provoz pravidelných osobních vlaků od 10. prosince 2006 a nepočítá se s jeho obnovením.

V roce 1918 byla trať ještě stále rozdělená. Část z Lovosic do Libochovic nesla označení 5.[1] Část z Libochovic do Loun byla součástí trati 72c z Jenšovic (dnešní stanice Vraňany) do Loun. Část z Loun do Postoloprt měla označení 72e.[2] Obě části tak byly postranními tratěmi trati z Prahy do Mostu a dále do Moldavy.[3]

Během druhé světové války v roce 1944 byla trať z Lovosic do Čížkovic součástí sudetské (a tedy německé) trati z Lovosic do Obrnic a nesla označeni 167b,[4] trať z Čížkovic do Loun nesla společné označení 506f, a byla tak postranní tratí protektorátní trati z Prahy do Lovosic.[5]. Trať z Loun do Postoloprt byla opět sudetská a nesla označení 167a.[4] Trati 167a a 167b byly postranními tratěmi trati z Duchcova do Mladotic.[4]

Traťový oddíl z Loun do Postoloprt o délce 12 km, který do té doby měl číslo 127, byl k traťovému oddílu 114 připojen 8. prosince 2007.[6] Zatímco původní trať 114 byla usnesením vlády s účinností od 1. července 1996 vyčleněna jako regionální dráha, původní trať 127 je součástí celostátní dráhy.

Výškový profil trati ve směru od Lovosic do Postoloprt

Trať na dvou místech překonává řeku Ohři. Mezi Úpohlavami a Chotěšovem pod Hazmburkem trať stoupá až do nadmořské výšky 200 m.

Současný provoz editovat

Jízdenky se prodávají jen v Lovosicích, Čížkovicích, Libochovicích, Lounech a Postoloprtech, jinak ve vlaku. Z Lovosic do Libochovic trvala v roce 2009 cesta necelou půlhodinu, z Libochovic do Loun asi 40 minut, ale vlaky prostojí dalších asi 20 minut ve stanicích. Z Loun do Postoloprt vlak dojede asi za čtvrt hodiny. Celou trať tak osobní vlak projede za hodinu a tři čtvrtě. V roce 1918 první část projel vlak za necelou hodinu,[1] druhou asi za hodinu a dvacet minut[3] a poslední za asi 35 minut.[2]

V současnosti (červen 2009) spojení mezi Lovosicemi a Postoloprty zajišťuje jedenáct párů vlaků denně.[7] Plná cena cesty z Lovosic do Postoloprt je 65 Kč (červen 2009).[7]

Správa železniční dopravní cesty připravuje kompletní rekonstrukci úseku Lovosice–Louny včetně oprav zastávek a nádraží Čížkovice a Libochovice. Cesta by se měla zkrátit na necelou hodinu. Přestavba by měla umožnit také spěšné spojení Loun s Ústím nad Labem přes Lovosice. Celková cena převýší miliardu korun.[8][9]

Stanice a zastávky editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Archivovaná kopie. csd1918.wz.cz [online]. [cit. 2007-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-10. 
  2. a b Jízdní řád trati 72e z roku 1918. csd1918.wz.cz [online]. [cit. 2009-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-10. 
  3. a b Jízdní řád trati 72c z roku 1918. csd1918.wz.cz [online]. [cit. 2007-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-10. 
  4. a b c Jízdní řád tratí 167a a 167b z roku 1944
  5. Jízdní řád trati 506f z roku 1944
  6. ŽelPage: Novinky v jízdním řádu 2007/8
  7. a b Jízdní řád Lovosice - Postoloprty 2009.[nedostupný zdroj]
  8. Trať z Loun do Lovosic čeká modernizace. Litoměřický deník [online]. 2017-09-12 [cit. 2017-09-14]. Dostupné online. 
  9. Miliardová obnova trati Lovosice – Louny je hotova. Nově vlaky mohou jet až 100 km/h

Externí odkazy editovat