Žákova hora
Žákova hora je výrazný vrchol v Devítiskalské vrchovině v moravské části Žďárských vrchů. Nachází se v katastrálním území obce Cikháj v okrese Žďár nad Sázavou (kraj Vysočina), 2 km severovýchodně od zmíněné obce a 3 km jihozápadně od Devíti skal. Vrchol (810 m n. m.) a jižní zalesněné svahy jsou součástí národní přírodní rezervace Žákova hora, která byla poprvé zřízena výnosem československého Ministerstva školství a národní osvěty již 31. prosince 1933. Rozloha a ochranné podmínky rezervace byly upřesněny vyhláškou Ministerstva kultury ČSR 6. dubna 1954.[2] Národní přírodní rezervace Žákova hora je v péči Správy CHKO Žďárské vrchy jako regionálního pracoviště AOPK ČR.[3]
| Žákova hora | |
|---|---|
 Vrchol Žákovy hory s geodetickým bodem | |
| Vrchol | 810 m n. m. |
| Prominence | 36 m ↓ sedlo s Křivým javorem |
| Izolace | 1,8 km → Křivý javor |
| Seznamy | Osmistovky Žďárských vrchů #10 Hory Hornosvratecké vrchoviny |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Českomoravská vrchovina / Hornosvratecká vrchovina / Žďárské vrchy / Devítiskalská vrchovina |
  Žákova hora | |
| Povodí | Svratka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Žákova hora | |
|---|---|
 Lesní porost v přírodní rezervaci | |
| Základní informace | |
| Nadm. výška | 810 m n. m. |
| Rozloha | 39,00 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Umístění | Cikháj |
| Souřadnice | 49°39′19,44″ s. š., 15°59′33,72″ v. d. |
  Žákova hora | |
| Další informace | |
| Kód | 537 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Jméno vrchu je odvozeno od pověsti o žácích, chovancích žďárského kláštera, kteří zabloudili v hlubokém hvozdu na hoře a už se nevrátili.[zdroj?]
Geologická a půdní charakteristika editovat
Ploché návrší, protažené ve směru od severozápadu k jihovýchodu, a mírně zvlněné svahy jsou tvořeny migmatity a dvojslídnými rulami svrateckého krystalinika s vložkami amfibolicko-biotitických rul a amfibolitů. Na svahových zvětralinách se nacházejí mezotrofní kambizemě, přecházející v pokryvy v oligotrofní kambizemní podzoly. V okolí pramenišť a zamokřených úpadů jsou zastoupeny gleje a pseudogleje.[4]
Předmět ochrany editovat
Předmětem ochrany jsou výjimečně zachovalá lesní společenstva pralesovitého charakteru, která tvoří vhodný biotop pro řadu organismů, jež z okolních, převážně smrkových porostů již vymizely, a která jsou předmětem vědeckého výzkumu zákonitostí vývoje lesa.[4]
Flóra editovat
V lesních společenstvech převažují květnaté bučiny, na minerálně chudším podkladu na temeni Žákovy hory se vyskytují acidofilní bučiny smrkové. Ze stromů převažuje buk lesní, dále zde roste javor, smrk, ojediněle také olše lepkavá, jasan ztepilý a jeřáb ptačí. K druhům rostlin, které již z okolních lesů vymizely, patří například kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), dymnivka dutá (Corydalis cava), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a samorostlík klasnatý (Actaea spicata). Kolem pramenišť roste např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), čarovník alpský (Circaea alpina), rozrazil horský (Veronica montana) a ojediněle v nižších polohách i bledule jarní (Leucojum vernum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a podbílek šupinatý (Lathraea squamaria).V rezervaci se vyskytují četné druhy lišejníků.[4]
Mykoflóra editovat
Typickým doprovodným jevem pralesního rázu rezervace jsou různé choroše, jako například troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) či lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum). Z askomycetů byly nalezeny například řasnatka zprohýbaná (Peziza repanda) a čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides). K vzácnějším druhům hub, které rostou v chráněném území, patří šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora), plstnatec bukový (Spongipellis delectans), kyj uťatý (Clavariadephus truncatus), liška Friesova (Cantharellus friessii), lošákovec palčivý (Hydnellum peckii), hrbolatka černobílá (Boletopsis leucomelaena), čirůvka límcová (Tricholoma focale), pevník vonný (Cystostereum murrayi) a další.[4]
Fauna editovat
V lese se vyskytuje původní populace jelení zvěře. Dále zde žije např. netopýr stromový, kuna lesní, hraboš mokřadní a několik druhů rejsků, z ptáků datel černý, holub doupňák, strakapoud velký, puštík obecný, sýc rousný, ořešník kropenatý, lejsek malý a lejsek černohlavý. Z ohrožených druhů obojživelníků zde žije ropucha obecná, skokan hnědý, ještěrka živorodá, čolek horský a slepýš křehký. Důležitou součástí života v pralesním prostředí jsou různé druhy mravenců a dalšího hmyzu, především střevlíků, kterých je zde registrováno šest druhů.[4]
Území přírodní rezervace o rozloze 38,1 ha je od roku 2013 zařazeno na seznam Evropsky významných lokalit.[3]
Vrchol editovat
Na vrcholu Žákovy hory byl v roce 1946 zřízen jeden z bodů základní trigonometrické sítě ČR. Tento geodetický bod slouží pro měření nadmořských výšek, přesného tvaru země a pohybů zemské kůry. Samotný vrchol je zalesněný, bez rozhledu.
Okolí editovat
Pro návštěvníky chráněné lokality byla vybudována naučná stezka ochrany přírody Žákova hora s výchozím bodem v obci Cikháj. Zhruba 350 m vzdušnou čarou severovýchodním směrem od vrcholu leží studánka Eleonorka, Po naučné stezce lze dojít též ke Stříbrné studánce, nesprávně označované za jeden z pramenů řeky Svratky, která je od vrcholu po značené cestě vzdálená necelý 1 kilometr směrem na jihovýchod. Skutečný pramen Svratky je asi 1,1 km jižně od Stříbrné studánky na modré turistické značce.[zdroj?]
Zajímavosti editovat
- V minulosti byla Žákova hora považována chybně za nejvyšší vrchol Českomoravské Vysočiny, ačkoliv nejvyšší vrchol Javořice je o 26 metrů vyšší.[5]
- Žákova hora leží na hlavním evropském rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Nedaleko leží lokalita U Sražené vody, umělý kanál se stavidlem, jehož nastavením lze vodu pouštět buď do řeky Svratky a dále do Černého moře, nebo do Stržského potoka, jehož vody směřují do Severního moře.[6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Vyhláška ministerstva kultury ČSR z roku 1954
- ↑ a b Žákova hora na seznamu chráněných území AOPK ČR
- ↑ a b c d e Národní přírodní rezervace Žákova hora [online]. CHKO Žďárské vrchy [cit. 2016-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-25.
- ↑ PÍCHA, Josef Jan. Nejvyšší hora v českomoravské vysočině. Časopis Turistů. 1902-01-10, roč. XIV, čís. 1, s. 15,16. Dostupné online.
- ↑ KNORR, Ivan. Devět skal a Žákova hora. Země světa. 8.7.2020, roč. 19, čís. 7, s. 46–49. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žákova hora na Wikimedia Commons - Žákova hora na Ceskehory.cz
