Šumburkové

Šlechtický rod

Páni ze Šumburka (též Šumburkové nebo též Schönburgové, německy Schönburg nebo Schumburg) byli starý šlechtický rod, který pocházel ze Saska-Anhaltska. Ve 13. století přišli do Čech, kde postupně získali majetek především v ÚsteckémKarlovarském kraji. Své jméno odvozovali od německého hradu Schönburg.

Páni ze Šumburka
Erb rodu Schönburgů
ZeměSasko-AnhaltskoSasko-Anhaltsko Sasko-Anhaltsko, České královstvíČeské království České království
Tituly
  • svobodný pán
  • 1640 oslovení Urozený (Wohlgeboren)
  • Hodnostní korunka náležící titulu hrabě 1700 hrabě (Říše) s predikátem vysokourozený (Hoch- und Wohlgeboren)
  • Hodnostní korunka náležící titulu kníže 1770 kníže (Říše) s predikátem vysoce urozený (Hochgeboren)

  • SCHÖNBURG-WALDENBURG
  • 1825 oslovení Jasnost (Durchlaucht)
  • 1847 rakouské potvrzení oslovení Jasnost (Durchlaucht)

  • SCHÖNBURG-HARTENSTEIN
  • 1825 oslovení Jasnost (Durchlaucht) pro hlavu rodu
  • 1843 rakouské potvrzení oslovení Jasnost (Durchlaucht) pro hlavu rodu
  • 1869 rozšíření oslovení Jasnost (Durchlaucht) na všechny členy této větve

ZakladatelUlricus de Schunenberg / Heřman ze Šumburka
Rok založenípřed rokem 1130, v Čechách od 13. století
Větve roduSchönburg-Waldenburg
Schönburg-Hartensteinové
Schönburg-Glauchau
Schönburg-Stein
Schönburg-Remse
Schönburg-Penig-Rochsburg
Schönburg-Rochsburg
Schönburg-Wechselburg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie rodu editovat

 
Hrad Schönburg, původní rodové sídlo v Sasku-Anhaltsku
 
Hrad Perštejn
 
Hrad Egerberk
 
Hrad Šumburk (Šumná)

Prvním členem rodu, kterého roku 1249 pozval do Čech král Václav I., byl Heřman ze Šumburka. Sídlil v Děčíně, kde za jeho úřadování byl starší dřevěný hrad přestavěn na kamenný. Podkomoří Bedřich ze Šumburka se roku 1306 stal zástavním majitelem města Kadaně. Jeho synové Kadaňsko vrátili králi Janu Lucemburskému, který jim však povolil, aby si jeho část ponechali jako vlastní panství s hrady PerštejnEgerberk.[1]

V roce 1352 složili bratři Bedřich, Albert a Jetřich ze Šumburka lenní slib Karlu IV. V té době jim kromě Perštejna, Egerberku a další majetků patřil také Hasištejn, Klášterec nad Ohří, polovina Přísečnice, Stráž nad Ohří, PrunéřovMikulovice.[1] Jejich povinností byla vojenská služba a hrad Hasištejn museli na žádost bez odkladů poskytnout panovníkovi.[2]

V době husitských válek došlo ke sporům mezi bratranci Alešem ze Šumburka na Egerberku a Vilémem ze Šumburka, kterému patřila KadaňKlášterec nad Ohří. Jejich pře skončila až v roce 1431 rozdělením majetku a Vilém si potom v letech 1431–1435 postavil hrad Nový Šumburk. Později se dostal do nových sporů s Vendem z Ilburka, který v té době sídlil na sousedním Egerberku. Vzájemně si působili velké škody až do doby, kdy se Vilém v roce 1443 lstí zmocnil Egerberku, Venda zajal a umořil hladem v hradní věži.[3]

Vilém byl významným podporovatelem krále Jiřího z Poděbrad, zatímco Aleš stál na straně odpůrců. V roce 1446 složil lenní slib saskému knížeti Fridrichovi a poskytl mu hrad Perštejn. Jeho posádka potom pustošila panství okolních přívrženců krále, a proto byl hrad v roce 1451 dobyt vojskem pod velením Jakoubka z VřesovicJana Calty z Kamenné Hory. V té době však již byl hradním pánem Bedřich ze Šumburku a Glouchova.[4]

České větve rodu vymřely v šestnáctém století. Příslušníkům gluchovské větve však později patřila například KrupkaKraslice. Roku 1790 byli povýšeni do stavu říšských knížat a jejich hartensteinská větev získala v Čechách roku 1845 inkolát. Novou českou větev potom založil politik a diplomat Alexandr Schönburg (1826–1896).[5]

Související informace naleznete také v článku Schönburg-Hartensteinové.

Erb editovat

Rodový erb byl dělený do čtyř šikmých pruhů, které se střídaly v pořadí červený, stříbrný, červený a stříbrný. Dvě křídla v klenotu byla ve stejných barvách.[1]

Osobnosti rodu editovat

 
Alexandr kníže ze Šumburku-Hartenštejna (1826–1896), malba od A. J. Fischera

Reference editovat

  1. a b c VYHNIS, V. Šumburkové. Památky, příroda, život. Listopad 1986, roč. 18, čís. 3, s. 74–76. 
  2. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 129. Dále jen Anděl 1984. 
  3. Anděl 1984, str. 463
  4. Anděl 1984, str. 370–371
  5. JAN, Halada. Lexikon české šlechty.. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Akropolis, 1993. 190 s. ISBN 80-85770-04-0. Kapitola ze Šumburka, s. 153–154. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat