Štěpán II. (papež)
Štěpán II., případně Štěpán III., (714/715 Řím – 26. dubna 757) byl papežem od 26. března 752.
| Jeho Svatost Štěpán II. | |
|---|---|
| 92. papež | |
 Pipinovo darování papeži Štěpánu II. | |
| Církev | římskokatolická |
| Zvolení | 26. března 752 |
| Uveden do úřadu | 26. března 752 (konsekrace) |
| Pontifikát skončil | 26. dubna 757 |
| Předchůdce | Zachariáš (epizodní papež Štěpán II.) |
| Nástupce | Pavel I. |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 714/715 |
| Místo narození | Řím |
| Datum úmrtí | 26. dubna 757 |
| Místo úmrtí | Řím, .svg){kind=small} Papežský stát |
| Místo pohřbení | Bazilika svatého Petra |
| Příbuzní | Pavel I. (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Problém číslování Štěpánů editovat
Očíslování jeho jména je sporné, neboť po smrti sv. Zachariáše (741–752) byl papežem 23. března zvolen Štěpán, který ale zemřel již 26. března, tři dny po své volbě, aniž by byl vysvěcen na biskupa. Z tohoto důvodu v dnešním pojetí nebyl papežem (biskupem města Říma) a Štěpánem II. je nazýván až jeho nástupce. Na druhé straně podle pojetí papeže jako světského panovníka jím byl a jeho nástupce by se měl nazývat Štěpánem III.
Život editovat
Pocházel ze vznešené římské rodiny, syn jistého Konstantina, ale brzy osiřel a byl vychován v lateránské škole, později dosáhl svěcení jáhna.
Po smrti svého stejnojmenného předchůdce musel řešit nebezpečnou rozpínavost Langobardského království. Jeho král Aistulf již za pontifikátu papeže Zachariáše obsadil roku 751 rozsáhlé území Ravennského exarchátu patřícího do té doby k Byzantské říši a po smrti jmenovaného papeže se rozhodl podmanit i Řím.[1] Nebezpečí se snažil nový papež Štěpán II. zažehnat bohatým úplatkem, ale langobarský král i přes podepsání dohody požadoval i pravidelnou daň.
Jelikož se papež nedočkal žádného vojenského zásahu ze strany byzantského císaře, pouze formálního potvrzení jeho práva, obrátil se o pomoc k franskému králi Pipinovi. Počátkem roku 754 osobně tohoto krále navštívil a v červenci téhož roku krále Pipina a jeho syny opětovně pomazal v katedrále Saint-Denis.[2]. Oplátkou překročil tento král Alpy a donutil Aistulfa k vydání dřívějšího ravennského exarchátu papeži.
Štěpán II. přijal fakticky od franského panovníka Pipina Krátkého tato území (tzv. Pipinova donace – písemně ji papež obdržel již o Velikonocích roku 754), což je počátkem existence papežského státu.
Aistulf se s porážkou nesmířil a v lednu 755 vytáhl na Řím a rozhodl se ho dobýt. Pipin Krátký následujícího roku opět vstoupil do Itálie a oblehl Pávii, hlavní město Langobardů. Aistulf kapituloval, podepsal mír a téhož roku zemřel.
Po jeho smrti podpořil papež Štěpán II. ze dvou zájemců o langobardský trůn Desideria, který slíbil zachování mocenského a územního stavu Říma, ale později tento slib nedodržel.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ newadvent.org
- ↑ HÄGERMANN, Dieter. Karel Veliký - vládce Západu. Překlad Aleš Valenta. Praha: Prostor, 2002. 619 s. ISBN 9788072600717. S. 61.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán II. na Wikimedia Commons - Stephen (II) III na Catholic Encyclopedia (anglicky)
- britannica.com - Stephen-II.(III.) (anglicky)
- archive.org, Všeobecný církevní dějepis 2, Štěpán III.
- Ottův slovník naučný, díl I., heslo Aistulf, str. 555
Související články editovat
Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Zachariáš |
752–757 Štěpán II. (papež) |
Nástupce: Pavel I. |
