Wikipedie

Škoda Artic

Škoda Artic (obchodní název ForCity Smart, původně Transtech Artic) je nízkopodlažní kloubová tramvaj vyráběná finskou firmou Škoda Transtech, dceřinou společností firmy Škoda Transportation. Vyvinuta byla pro tramvajovou síť finského hlavního města Helsinky.

Škoda Artic
Škoda Artic v Helsinkách
Škoda Artic v Helsinkách
TypArtic
VýrobceŠkoda Transtech
Prototyp(y)2013
Výroba v letech2015–dosud
Vyrobeno kusů93
Technické údaje
Délka (bez spřáhel)27 600 mm
Šířka2400 mm
Výška skříně3830 mm
Pohotovostní hmotnost41 600 kg
Max. rychlost80 km/h
Rozchod1000 mm
Obsaditelnost
Míst k sezení74
Míst k stání125 (5 os./m²)
Motory a elektrická výzbroj
Počet a výkon motorů8×65 kW
Napájecí napětí600 V
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstrukce editovat

Jedná se o tříčlánkovou plně nízkopodlažní tramvaj se čtyřmi otočnými podvozky a osmi hnacími nápravami. Vzduchem chlazené asynchronní trakční motory s kuželočelními převodovkami jsou napájeny po dvojicích z trakčních měničů s IGBT prvky. Vozová skříň je tepelně izolována, má dvojitá okna, topení a klimatizaci.[1] Tramvaj dlouhá 27,6 m je určena pro rozchod 1000 mm a může pojmout maximálně 199 cestujících. Nástupní plošiny vozu se nacházejí ve výšce 360 mm nad temenem kolejnice, nejvyšší bod podlahy dosahuje výšky 520 mm nad temenem kolejnice.[2] Z konstrukce Articu vychází další tramvaje z rodiny ForCity Smart (typy Škoda 39T a Škoda 40T).

Dodávky tramvají editovat

V roce 2010 vyhrála společnost Transtech soutěž helsinského dopravního podniku Helsingin kaupungin liikennelaitos na dodávku 40 tramvají s opcí na dalších 90 vozidel.[3] První dva prototypy tramvaje Artic byly dokončeny v roce 2013, kdy byly zároveň dodány do Helsinek. Následně podstoupily zkušební jízdy bez cestujících i s cestujícími.[4] V roce 2015 odkoupila firmu Transtech česká společnost Škoda Transportation.[5] Podle plánu byla sériová výroba tramvají zahájena v roce 2015,[4] přičemž první sériový vůz vyjel z továrny již se znakem Škody.[5] V prosinci 2016 helsinský DP částečně využil opci a objednal dalších 20 vozidel. Ještě více, celkem 29 tramvají, má být dodáno podle další smlouvy z téhož měsíce pro novou linku mezi Helsinkami a Espoo.[6] Dvojice prototypů byla v roce 2018 odprodána německému dopravci Schöneicher-Rüdersdorfer Strassenbahn, který provozuje tramvajovou dopravu v Schöneiche bei Berlin.[7] Stejný dopravce si v roce 2019 objednal jeden další vůz, který se stal v roce 2020 posledním vyrobeným kusem své série.[8]

 
Tramvaj Artic X34 pro Tampere při testovací jízdě

Typ Artic má jezdit i na nově budované tramvajové síti v Tampere, kam má být dodáno 15–20 vozů s následnou opcí na dalších 46 vozidel. Cena se má pohybovat v závislosti na počtu zakoupených tramvají v rozmezí 3,2–3,8 milionu eur za jeden kus. Smlouva s městem měla být podepsána na konci října 2016.[9] V roce 2020 byla do Tampere dodána první tramvaj Artic X34.

Celkový přehled editovat

Od roku 2015 bylo prozatím vyrobeno celkem 93 vozů.

Současný stát Město Článek Roky dodávek Počet vozů Evidenční čísla
při dodání 		Poznámky Zdroj
Finsko  Finsko Helsinky článek 2013 1 401 1. prototyp [10][11]
2014 1 402 2. prototyp
2016 16 403–418  
2017 22 419–440  
2018 19 441–459  
2019 13 460–472  
Tampere článek 2020 5 TRO01–TRO05 [12]
2021 15 TRO06–TRO20
Německo  Německo Schöneiche bei Berlin článek 2020 1 53   [13]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Tramvaj ForCity Smart Artic Helsinki [online]. Skoda.cz [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Technical data (Helsinki) [online]. Transtech.fi [cit. 2016-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (anglicky) 
  3. ↑ Helsinki's new trams to be supplied by Transtech [online]. Hel.fi, 2010-12-03 [cit. 2016-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  4. ↑ a b Inauguration of the new tram for Helsinki [online]. Hel.fi, 2013-06-13 [cit. 2016-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  5. ↑ a b HORÁČEK, Filip. Z finské továrny vyjela do Helsinek první tramvaj s logem Škoda [online]. iDNES.cz, 2015-11-23 [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČTK. Plzeňská Škodovka se zabydluje ve Finsku. Do Helsinek dodá 49 tramvají [online]. iDNES.cz, 2016-12-21 [cit. 2016-12-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ SŮRA, Jan. Škoda má poprvé schválené tramvaje do Německa, začaly jezdit u Berlína [online]. Zdopravy.cz, 2018-10-25 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ SŮRA, Jan. Škoda dodá do Německa další tramvaj z finské pobočky, poslední z celé série [online]. Zdopravy.cz, 2019-04-18 [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ HORÁČEK, Filip. Další úspěch plzeňské Škody ve Finsku. Její tramvaje zamíří i do Tampere [online]. iDNES.cz, 2016-10-04 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Roster: Helsinki, Helsingin kaupungin liikennelaitos, Škoda ForCity Smart Artic MLNRV3 [online]. Transphoto.org [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Helsinki, Helsingin kaupungin liikennelaitos, Transtech Artic MLRV01 [online]. Transphoto.org [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Tampere, Tampereen raitiotie, Škoda ForCity Smart Artic X34 [online]. Transphoto.org [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Roster: Schöneiche-Rüdersdorf, Škoda ForCity Smart Artic MLNRV3 [online]. Transphoto.org [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Škoda_Artic&oldid=21814257“