Šacharit
Šacharit (hebrejsky שחרית od slova שחר šachar, úsvit) neboli ranní modlitba je ranní židovská bohoslužba a zároveň nejdelší z bohoslužeb v judaismu. Podle tradice ji ustanovil Abrahám[1] a později byla ztotožněna s ranní každodenní obětí (tamid) v jeruzalémském Chrámu. Podle pozdější rabínské teze v Talmudu je každodenní oběť nahrazena právě touto modlitbou.[2]
Jednotlivé části ranní modlitby editovat
Šacharit pro všední dny editovat
- Ranní požehnání – birchot ha-šachar
- V této části, která není součástí samotné synagogální liturgie vzdává modlící se chválu Bohu za to, že jej probudil do dalšího dne jako svobodného a bohabojného člověka. Během této části si modlící se navazuje tfilin a obléká talit.
- Korbanot – oběti
- úryvky z Tóry a Talmudu popisující klíčové části chrámové liturgie.
- Psukej de-zimra
- Aramejsky „Verše písní“ – soubor žalmů a chvalozpěvů.
- Šema Jisra'el
- Vyznání víry, a příslušných požehnání.
- Amida
- Ústřední modlitba, skládající se z devatenácti požehnání.
- Tachanun
- Kajícná tichá modlitba, která se recituje ve dvou verzích a pouze o všedních dnech.
- Čtení z Tóry
- V pondělí a čtvrtek, vyvoláni jsou tři lidé.
- Ašrej
- Dosl. „Blaze těm“, žalm 145.
- Alejnu
- Chvalozpěv nazvaný podle úvodních slov „Nám přísluší chválit Pána všeho.“ Připojuje se žalm 20 a modlitba U-va le-Cijon.
- Závěr bohoslužby
- Žalm pro daný den v týdnu a další žalmy k různým příležitostem, chvalozpěv Ejn k-Elohejnu a čtení pasáží o přípravě kadidla.
Šacharit pro svátky editovat
O svátcích je šacharit delší, především pak část psukej de-zimra, během které se recitují další pasáže týkající se dne odpočinku nebo svátků. Delší je čtení z Tóry, ke kterému je vyvoláno čtyři (roš chodeš, chol ha-mo'ed) pět (svátky), šest (Jom kipur) nebo sedm lidí (šabat).
Na svátky se také nenavazují tfilin, věřící oblékají pouze talit. Výjimkou je Tiš'a be-av, kdy se na šacharit neobléká ani talit, ale obojí se obléká na mincha.
Čas ranní modlitby editovat
Čas pro šacharit se odvíjí od jádra bohoslužby, čtení Šema, jehož čas je stanoven v Mišně jako období od rozbřesku až do konce první čtvrtiny dne. Čas pro recitaci Amidy je vymezen východem slunce a jednou třetinou dne. Nejzazší termín pro dokončení ranní bohoslužby je poledne.
Reference editovat
Literatura editovat
- BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha: Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.
- MUNK, Elie. Svět modliteb. Praha: Garamond, 2019. 504 s. ISBN 978-80-7407-459-2. Kapitola: Ranní modlitba šacharit, s. 32-243.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šacharit na Wikimedia Commons
