Šehzade Bájezíd (syn Sulejmana I.)
Šehzade Bayezid (1525, Konstantinopol, Osmanská říše – 25. září 1561, Safavid, Persie) byl osmanský princ (turecky: şehzade), jeden z následníků na osmanský trůn a post sultána.
| Şehzade Bayezid | |
|---|---|
 Osmanská miniatura zachycující Suleymana I. se svým synem Şehzadem Bayezidem | |
| Narození | 1525 Palác Topkapi |
| Úmrtí | 25. září 1561 (ve věku 35–36 let) Kazvín |
| Místo pohřbení | Sivas |
| Povolání | básník |
| Nábož. vyznání | islám |
| Děti | Mihrümah Sultan Ayşe Sultan |
| Rodiče | Sulejman I. a Roxolana |
| Rod | Osmanská dynastie |
| Příbuzní | Mihrimah Sultan, Şehzade Mustafa, Selim II., Şehzade Mehmed, Şehzade Abdullah, Şehzade Murad, Şehzade Cihangir a Raziye Sultan (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Bayezid byl syn sultána Sulejmana I. (1494–1566), známého jako Velkolepý či Nádherný, a jeho oblíbenkyně a později legální manželky Hürrem Sultan (cca 1500–1558).
Každý osmanský princ a možný budoucí sultán byl poslán do provincie, ve které se stal guvernérem a de facto jí vládl. Bayezid se stal guvernérem provincie Anatolia (turecky sancak). Nicméně během otcovy 12. výpravy v roce 1553 do Nachičevanu, části současného Ázerbájdžánu, byl poslán do Edirne, hlavní evropské části Osmanské říše. Bylo to kvůli kontrole Rumélie, kterou během výpravy nemohl hlídat jeden z jeho bratrů. Během této výpravy byl popraven jeho starší nevlastní bratr Šehzade Mustafa. Zprávy o popravě pobouřily celou říší, největší nepokoje byly právě v Rumélii, kterou měl Bayezid dočasně na starost. Nepokoje uklidnil až Sulejman vracející se z výpravy.
Boj o trůn editovat
Sulejman měl pět synů. Jeho druhý syn Mehmed zemřel v roce 1543. Po popravě Mustafy v roce 1553, který byl první v pořadí na trůn, a smrti Šehzade Džihangira, nejmladšího bratra, který byl od narození slabší a nemocný, zůstali už jen dva potenciální sultáni: Šehzade Selim (pozdější sultán Selim II.) a právě Bayezid. Selim byl guvernérem provincie Manisa a Bayezid byl guvernérem Kütahya, dvou velkých měst významných stejně jako Konstantinopol, tehdejší hlavní město.
Když bylo Sulejmanovi 60 let, boj o trůn mezi dvěma bratry začal. Sulejman nechtěl, aby došlo k vraždě, a tak bratry rozdělil: Selim byl poslán do provincie Konya a Bayezid do provincie Amasya. Obě provincie byly příliš vzdálené od Konstantinopole. Selim byl rychlý a okamžitě se přesunul do Konye. Bayezid však protestoval a nechtěl odjet do Amasye kvůli tomu, že tam byl poslán Mustafa a následně byl popraven. Myslel si, že otec s ním má stejné úmysly. Pobouřený Sulejman nazval Bayezida rebelem a vydal nařízení, že po jeho smrti bude sultánem Selim. To však nezastavilo bratry v boji, Selim společně se Sokollu Mehmetem Pashou plánoval zabít Bayezida nedaleko Konye 31. května 1559.
Bayezid po bojích se Selimem editovat
Bayezid nakonec odjel do Amasye, ze které pak odjel do Persie se svými syny a malou armádou. Bayezida přivítal sám perský šáh Tahmasp, který byl úhlavním nepřítelem sultána Sulejmana a Osmanské říše. Jakmile se o tom Sulejman dozvěděl, vyslal do Persie několik poselstev s žádostí o vydání Bayezida. Šáh nakonec souhlasil a Bayezid byl popraven společně se svými syny 25. září 1561 v safíjovském hlavním městě Kazvínu v Persii osmanským katem.
Manželka a rodina editovat
Synové editovat
- Šehzade Orhan (1543,Kütahya – 25. září 1561,Kazvín)
- Šehzade Osman (1545, Kütahya – 25. září 1561, Kazvín)
- Šehzade Abdullah (1548, Kütahya – 25. září 1561, Kazvín)
- Šehzade Mahmud (1552,Kütahya – 25. září 1561,Kazvín)
- Šehzade Mehmet (1559, Amasya – 3. října 1561, Bursa)
Dcery editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Şehzade Bayezid na anglické Wikipedii.
