Říšský sněm (Německo)

Říšský sněm, německy Reichstag, je označení několika historických parlamentů v Německu.

Užití termínu editovat

Poprvé se tento název v německém kontextu objevil již ve středověké Svaté říši římské, kde zasedal Říšský sněm. Nešlo ovšem o parlament v moderním smyslu, ale o stavovské shromáždění. Prvním skutečným parlamentem označovaným v němčině jako Reichstag byl rakouský Kroměřížský sněm.

Historické sněmy editovat

V samotném Německu pak nesly označení Reichstag parlamenty těchto historických politických útvarů:

Severoněmecký spolek měl svůj Říšský sněm v letech 1866 (uzákoněn) resp. 1867 (zvolen) až 1871, tedy do sjednocení Německa. Zasedal v Berlíně v budově horní komory pruského parlamentu, Pruské panské sněmovny; dnes na tomto místě sídlí Spolková rada. Sněm měl 382 křesel a jediné volby se konaly 12. února 1867.

Německé císařství poprvé volilo poslance do Říšského sněmu v květnu 1871, poslední volby byly 12. ledna 1912. Na počátku měl sněm 382 poslanců, od roku 1874 pak 397. Zanikl spolu s celou říší roku 1918. Roku 1894 získal reprezentativní budovu.

Po válce v Německu krátce existovalo ústavodárné Výmarské národní shromáždění (1919–1920), jež bylo nahrazeno stálým parlamentem, opět zvaným Říšský sněm, Reichstag. I když formálně tento sněm fungoval nepřetržitě až do roku 1945, z hlediska dějin parlamentarismu se obvykle rozlišují dvě fáze:

Výmarská republika, kde v letech 1920 až 1933 pracoval demokraticky volený Říšský sněm Výmarské republiky, celkem proběhlo 8 cyklů parlamentních voleb podle výmarské ústavy, poslední z nich již roku 1933 po převzetí moci nacisty. Po požáru říšského sněmu v roce 1933 se sněm přesunul do Krollovy opery. Poslední svobodně zvolený sněm měl 647 poslanců.
Nacistické Německo zachovalo parlament, po roce 1938 zvaný oficiálně Velkoněmecký říšský sněm, jako instituci, neprobíhaly však demokratické volby a sněm neměl skutečnou moc. Sloužil tak v podstatě jen ceremoniálním a propagandistickým účelům. V době svého zániku roku 1945 měl 813 poslaneckých míst, obsazovaných nacistickou stranou NSDAP.

Od roku 1949 do současné doby je institut říšského sněmu nahrazen Německým spolkovým sněmem, který sídlí v budově někdejšího říšského sněmu.