Ľudmila Podjavorinská

Ľudmila Podjavorinská
Ľudmila Podjavorinská
	Ľudmila Podjavorinská
Rodné jméno	Ľudmila Riznerová
Narození	26. dubna 1872; Horné Bzince (dnes Bzince pod Javorinou); Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. března 1951 (ve věku 78 let); Nové Mesto nad Váhom; Československo
Místo pohřbení	Bzince pod Javorinou
Povolání	spisovatelka
Známá jako	slovenská prozaička a básnířka
Ocenění	národní umělec (1947)
Příbuzní	Ľudovít Vladimír Rizner (strýc)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ľudmila Podjavorinská, vl. jménem Ľudmila Riznerová, pseudonymy Božena, Damascena, Ľ. Šeršelínová, Ľ. Špirifangulínová, Ľudka, Ľudmila, Ľudmila Ružodolská, Ľudmila Veselohorská, Ľ. Vrzalovská, M. Ružodolský, Milko Ružodolský, Nechtík, Nevädza, Podjavorinský, Sojka, Teta Ľudmila aj. (26. dubna 1872, Horné Bzince, dnes Bzince pod Javorinou – 2. března 1951, Nové Mesto nad Váhom) byla významná slovenská prozaička a básnířka, autorka lyrickoepických i epických básní.

Životopis editovat

Narodila se v rodině učitele Karola Rudolfa Riznera a jeho ženy Márie Riznerové, roz. Klimáčkové, jako osmé z desíti dětí. Jejím strýcem byl Ľudovít Vladimír Rizner. V roce 1910 se rodina přestěhovala do Nového Mesta nad Váhom. Vzdělaní získala v Bzincích. Krátce pracovala jako úřednice Červeného kříže a jako svobodná pomáhala svému otci ve škole, ale většinu života žila jen ze skromných příjmu za literární práci v periodikách.

Tvorba editovat

Své první práce uveřejňovala v piešťanských Slovenských novinách a v časopise Vlasť a svet v letech 1887–1888. Na Slovensku její první díla vycházela od roku 1892 v Národních novinách a Slovenských pohledech, později spolupracovala s dětskými časopisy Zornička a Dětský máj. Začínala vydáváním básní, ale brzy se rozhodla věnovat i próze. Ve své tvorbě zobrazovala nejenom trpké osudy obyčejných lidí, ale dívala se také hluboko do lidských duší. V dílech z venkovského a maloměstského prostředí popsala s kritickým nadhledem každodenní rodinné starosti. I když v začátcích literární kariéry využívala často komičnost postav a situační komiku, později vyostřila konflikty, ať už sociální nebo etické, čímž se její díla stala hlubšími, vážnějšími a postavy více tragickými. Ľudmila Podjavorinská se tvorbou už od počátku řadí do období realismu, kde se kvalitou přibližuje autorům, jako jsou Svetozár Hurban-Vajanský, Martin Kukučín nebo Jozef Gregor-Tajovský. Do slovenské literatury se však zapsala hlavně jako zakladatelka moderní slovenské literatury pro děti. Jako první ženě v historii jí byl v roce 1947 propůjčen titul národní umělec.

Dílo editovat

Tvorba pro dospělé editovat

1892 – Kmotrovia figliari
1892 – Za neistými túžbami, humoreska
1893 – Sokovia, humoreska
1893 – Protivy
1894 – Rôznymi cestami
1895 – Dozvuky
1895 – Z vesny života, sbírka lyrických veršů
1896 – Ideál
1896 – Pozde
1897 – Za šťastím
1897 – Ondráš
1898 – Z domova
1899 – Fako Ďura Kotúlku, humoreska
1899 – Pod svietňom, humoreska
1900 – Postupne
1903 – Po bále, veršovaná novela (Slovenské pohľady)
1905 – Na bále, veršovaná novela (Slovenské pohľady)
1905 – V otroctve, novela
1906 – Blud, novela
1906 – Kde sa vzal
1909 – Dvaja bratia a Nešťastie pôvodcom šťastia
1910 – Žena, novela
1914 – Otrok
1915 – Prelud, veršovaná novela (Slovenské pohľady)
1930 – Balady, poezie
1937 – Mária z Magdali, poezie
1942 – Piesne samoty, poezie
1946 – Balady a povesti, poezie

Tvorba pro děti editovat

1908 – Slovenská chalúpka, báseň
1909 – Oráč, báseň
1909 – Sadaj, slnko, sadaj, báseň
1921 – Kytka veršov pre slovenské dietky, sbírka veršů pro děti
1930 – Zajko Bojko, pohádka ve verších
1930 – Veršíky pre maličkých
1930 – Medový hrniec
1931 – Čarovné skielka, kniha pohádek a povídek
1932 – Baránok boží
1939 – Škovránok
1942 – Zvonky
1943 – Čin-čin, pohádka ve verších
1947 – Klásky

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ľudmila Podjavorinská na Wikimedia Commons
Osoba sk:Ľudmila Podjavorinská ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ľudmila Podjavorinská