Ħaġar Qim
Ħaġar Qim [chadžar im][1], psáno také Hagar Qim, patří k nejznámějším megalitickým chrámům na Maltě. Nachází se v Jižním regionu a vykopán a částečně opraven byl postupně v letech 1839–1909. Datuje se do tzv. tarxienské fáze (přibližně 3600–2500 př. n. l.).[2] Areál je tvořen celkem 4 chrámy: největší, centrální (symbol celého komplexu) je uprostřed, orientovaný svou nejdelší osou z jihozápadu na severovýchod; ostatní jej v půlkruhu ze severu obklopují.
Popis editovat
Chrámový komplex se nachází na jižním pobřeží ostrova Malta, na svahu mírně spadajícím k moři, oproti malému ostrůvku Filfla. Přibližně o 300 metrů dále k moři se nachází další megalitický chrám Mnajdra. Oba chrámy se nalézají v zcela nezastavěné, opuštěné části ostrova, což zvyšuje jejich působivost (oproti uprostřed města ležícímu Tarxienu). Všechny chrámy jsou zbudovány (stejně jako i ostatní na Maltě) z mohutných monolitických ortostatů, kladených užší stranou vedle sebe (stěny) anebo naležato, širší stranou na sebe (překlady vchodů, popř. vrcholová zakončení stěn – náběhy přečnělkových kleneb?).
V centrálním, nejlépe dochovaném a nejmonumentálnějším chrámu se na jeho severovýchodním nároží nalézá vůbec největší monolit, jaký kdy byl použit na megalitických maltských stavbách: vysoký 3 metry a dlouhý přes 6 metrů váží, odhadem, kolem 57 tun! Jiný monolit měří na výšku cca 5,2 metru.
Bylo zde nalezeno větší množství sošek tzv. tlustých kněžek/dam (anglicky fat ladies), z nichž nejznámější je Venuše maltská. Značná část těchto typických sošek je však nejasného pohlaví.[3]
Další dva chrámy, poměrně velký severní (nejstarší ze všech) a menší severovýchodní, jsou rovněž v dobrém stavu. Nejhůře se dochoval nejmenší z chrámů, situovaný na severozápad od hlavního.
Náboženský chrámový komplex Hagar Qim je celoročně přístupný. Ideální dobou pro jeho návštěvu jsou zimní měsíce, kdy jsou přijatelnější teploty než v horkém letním období. Od roku 2009 je komplex zastřešen velkým stanem. Archeologicky velmi významných lokalit je na Maltě a sousedním Gozu více.[4]
Literatura editovat
- FREEDEN, Joachim von. Malta und die Baukunst seiner Megalith-Tempel. Darmstadt: Wiss. Buchges., 1993. ISBN 3-534-11012-9. (německy)
- VANÍČEK, Zdeněk. Neolitické chrámy. Lidé a Země. Leden 1996, roč. 45, čís. 1, s. 38–41. ISSN 0024-2896.
Poznámky editovat
- ↑ Maltská výslovnost: [ħadʒar ˈʔiːm]
- ↑ při datování megalitických památek na Maltě dochází k velkým rozdílům v údajích
- ↑ Evans, J. D. Segreti dell'antica Malta. [s.l.]: [s.n.], 1961.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Hagar Qim – nejstarší dochovaný náboženský chrám světa [online]. Dingir, 2020-07-25 [cit. 2023-07-09]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ħaġar Qim na Wikimedia Commons - The Megalitic Temples of Malta – Ħaġar Qim – podrobné informace o chrámu, mapky, fotografie, 3D prohlížení (anglicky, německy)
- Malta Vista – fotografie chrámu od různých autorů
