Čechoameričané
Čechoameričané jsou občané Spojených států amerických, kteří mají české předky. Emigranti původem z českých zemí, kteří mají předky jiné národnosti než české, se mezi Čechoameričany obvykle nepočítají, ale identifikují se svou vlastní etnickou skupinou, např. jako němečtí Američané nebo američtí Židé.
| Čechoameričané | |
|---|---|
| Populace | |
| 1 703 930 Čechů nebo Čechoslováků[1] 0,6 % americké populace | |
| Jazyk(y) | |
| Čeština, Americká angličtina |
Historie editovat
První doloženou osobou z Čech na americkém východním pobřeží byl původem pražský Žid Joachim Gans, jenž roku 1585 dorazil k řece Roanoke v Severní Karolíně s průzkumnou expedicí organizovanou anglickým šlechticem Walterem Raleighem (1552–1618).
Augustin Heřman (1621–1686) byl první zdokumentovaný český osadník, exulant z doby pobělohorské. Byl to kartograf, zkušený technický kreslíř a obchodník. Poté, co přišel do Nového Amsterodamu (dnešní New York), stal se jedním z nejvlivnějších lidí v nizozemské provincii, což vedlo k jeho jmenování do Rady devíti, která radila nizozemskému guvernérovi Nového Amsterodamu Peterovi Stuyvesantovi. Heřman založil či pojmenoval místo v Marylandu jako „Bohemia Manor“, později bylo přejmenováno na Chesapeake City).[2]
Ve stejné době žil obchodník Frederick Philipse (1626–1720). Postupně se stal nejbohatším člověkem v celé holandské provincii.[zdroj?] Philipse byl z aristokratické protestantské rodiny, která rovněž opustila Čechy po třicetileté válce.
V roce 1738 se do USA přistěhovala skupina 300 příslušníků církve Jednoty bratrské (Moravští bratři), kteří tam zanechali hlubokou kulturní stopu.
Volná neobdělávaná půda v Americe podporovala imigraci po celé 18. století. Většina přistěhovalců byli zemědělci, kteří se usadili ve středozápadních státech. Během Občanské války v USA Češi sloužili na obou stranách, ale jako většina ostatních přistěhovalců spíše bojovali za Unii. Imigrace pokračovala a dosáhla vrcholu v roce 1907, kdy 13 554 Čechů vstoupilo do přístavů na východním pobřeží. Na rozdíl od předchozích imigrantů, noví imigranti byli především katolíci. V roce 1910 byla česká populace v USA 349 000[zdroj?] a v roce 1940 1 764 000.[zdroj?]
Při sčítání lidu v roce 1910 se k českému či moravskému jazyku jako rodné řeči přihlásilo 539 392 amerických obyvatel.[3] Z toho nejvíce ve státech Illinois (124 225), Nebraska (50 680), Ohio (50 004) a New York (45 336),[4] z velkých měst pak v Chicagu (110 736), New Yorku (40 988) a Clevelandu (39 296).[5]
Emigrace vzrostla začátkem 2. světové války, později nástupem komunismu a kolem roku 1968 invazí vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Americký úřad pro sčítáni lidu v roce 1970 oznámil, že na území USA žije téměř 800 000 Čechů.[zdroj?]
Za dob komunismu existovalo v USA několik organizací, které pomáhaly emigrantům z Československa nebo zastupovaly český exil. Mezi nejvýznamnější organizace patřily:
- Rada svobodného Československa (Council of Free Czechoslovakia)
- Československá národní rada americká (ČSRNA, Czechoslovak National Council of America)
- Americký fond pro obnovu Československa (AFCR, American Fund for Czechoslovak Recovery)
Současnost editovat
K roku 2010 byla česká menšina ve Spojených státech na 25. místě v pořadí menšin podle počtu.[6] Čechoameričané se sdružují do mnoha organizací roztroušených po celých Spojených státech. V současné době existuje kolem 166 větších či menších spolků a organizací.[6] Podle sčítání lidu v USA 2000 tam žilo 1 262 527 lidí, kteří jsou úplného nebo částečného českého původu, kromě 441 403 lidí, kteří uvedli svůj původ jako československý.[1]
Populace editovat
Státy s nejvyšší českou populací v USA jsou:[zdroj?]
| Texas | 155 855 |
| Illinois | 123 708 |
| Wisconsin | 97 220 |
| Minnesota | 85 056 |
| Nebraska | 83 462 |
| Kalifornie | 77 673 |
| Ohio | 61 640 |
| Iowa | 51 508 |
| New York | 44 942 |
| Florida | 42 890 |
Státy s nejvyšším procentem Čechů jsou:
| Nebraska | 4,9 % |
| Jižní Dakota | 2,1 % |
| Severní Dakota | 2,0 % |
| Wisconsin | 1,8 % |
| Iowa | 1,8 % |
| Minnesota | 1,7 % |
Významní Čechoameričané editovat
- Madeleine Albrightová – ministryně zahraničí Spojených států.
- Eugene Cernan – americký astronaut.
- Carl Ferdinand Cori – biochemik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.
- Gerty Coriová – biochemička, nositelka Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.
- Antonín Čermák – starosta Chicaga.
- František Dvorník – kněz a historik, profesor byzantologie na Harvardově univerzitě.
- Miloš Forman – filmový režisér.[7][8][9]
- Stanislav Grof – psychiatr.
- Josef Korbel – otec Madeleine Albrightové, původně československý diplomat, v USA profesor politologie.
- Ray Kroc – podnikatel, rozvinul společnost McDonald’s do dnešní podoby.
- Ivan Lendl – tenista, mnohonásobný vítěz grandslamových turnajů.[10][11]
- Igor Lukeš – profesor historie na Boston University a honorární konzul České republiky v Bostonu.
- Arnošt Lustig – český židovský spisovatel.
- Martina Navrátilová – tenistka, mnohonásobná vítězka grandslamových turnajů.
- Jan Nepomuk Neumann – 4. biskup Filadelfie a druhý americký svatý.
- Jarmila Novotná – operní pěvkyně a filmová herečka.
- Milada Součková – spisovatelka a knihovnice na Harvardově univerzitě.
- Donald Trump Jr. – americký podnikatel a syn 45. prezidenta USA Donalda Trumpa.
- Eric Trump – americký podnikatel a syn amerického prezidenta Donalda Trumpa.
- Ivana Trumpová – americká podnikatelka, první manželka amerického prezidenta Donalda Trumpa, původně československá lyžařka.
- Ivanka Trumpová – americká podnikatelka, dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa.
- Jiří Voskovec – herec, dramatik a spisovatel, přítel Jana Wericha.
- William Zabka – herec, scenárista, producent.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech American na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Detailed Tables - American FactFinder [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-12. (anglicky)
- ↑ NEAD, Daniel Wunderlich. The Pennsylvania-German in the Settlement of Maryland. [s.l.]: Genealogical Publishing Com 352 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8063-0678-0. (anglicky) Google-Books-ID: wBYRo7zZgQwC.
- ↑ 1910 Census: Volume 1. Population, General Report and Analysis. Washington: [s.n.], 1913. S. 961.
- ↑ 1910 Census: Volume 1. Population, General Report and Analysis. Washington: [s.n.], 1913. S. 1003.
- ↑ 1910 Census: Volume 1. Population, General Report and Analysis. Washington: [s.n.], 1913. S. 1012.
- ↑ a b Krajané v USA [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [cit. 2010-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-14.
- ↑ Šest vosích žihadel zvětšilo poprsí Sabině Laurinové. Chrudimský Deník [online]. 2011-08-21 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Milena Štráfeldová. Komenského škola ve Vídni [online]. Český rozhlas, 2002-10-06 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Stephanie Haney. Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo's Nest dies at 86 after a 'short illness'. Mail Omline [online]. 2018-04-14, rev. 2018-04-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Ivan Lendl v ostravské exhibici porazil Borga. Sport.cz [online]. 2010-11-05 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Michael Bereň, s přispěním Ondřeje Novotného. Slavné bitvy s Němci: dominantní Kodeš i Becker, shrnutý kurt a sestup. iDNES.cz [online]. 2016-03-06 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechoameričané na Wikimedia Commons
