Úvodní titulky jsou koncepčně propojeny s obrazovým doprovodem a hudbou do poutavé úvodní znělky pořadů, filmů či seriálů a jejich úlohou je v dnešním pojetí seznámit diváky před zhlédnutím s názvem díla a jeho hlavními tvůrci a producenty. Podrobný výpis autorů pak obsahují závěrečné titulky. Ve starých dílech, například starých černobílých filmech, obsahují naopak podrobný výpis autorů a v závěrečných je napsáno pouze „konec“.

Ukázka historických úvodních titulků

Historie editovat

V samých počátcích filmu, okolo roku 1900, se uváděl často jediný titulek v úvodu s názvem filmu. Později, jak stoupal zájem diváků o oblíbené herce, úvodní titulky se rozšiřovaly o jejich jména. Později se začaly objevovat i závěrečné titulky, které potom převzaly hlavní důraz a v kterých jsou obsáhlejší a detailnější informace.

Tato tradice uvádění titulků na začátku filmu trvala až do 60. let 20. století. Závěrečným titulkem bylo slovo Konec v příslušném jazyce..[1]

Forma editovat

Forma, grafické a hudební zpracování a délka úvodních titulků navozuje atmosféru a uvádí samotný film. Divák je díky tomu lépe naladěn na přijetí následujícího filmového děje.

Úvodní titulky jsou za tím účelem často oživovány hranými nebo animovanými scénami.[2]

Obsah editovat

Úvodní titulky obvykle obsahují nejzákladnější herecké obsazení a nejzákladnější obsazení filmového štábu. Příklad obsahu:

  • Scénář, režie, hudba, kamera, střih, zvuk, hlavní herecké obsazení

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. MEKADO, Murphy. Waiting for the Credits to End? Movies Are Naming More Names. The New York Times. 2017-05-26. Dostupné online. 
  2. KULHÁNEK, František. Úvodní titulky nemusí být jen nezáživné. Vybrali jsme pro vás ty nejpoutavější a filmařsky originální intra [online]. Refresher.cz [cit. 2016-04-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat