Wikipedie

Éric-Emmanuel Schmitt

francouzský spisovatel, dramatik a režisér

Éric-Emmanuel Schmitt (* 28. březen 1960, Sainte-Foy-lès-Lyon) je francouzsko-belgický spisovatel, dramatik a režisér.[1]

Éric-Emmanuel Schmitt
Narození28. března 1960 (64 let)
Sainte-Foy-lès-Lyon
Povolánídramatik, filozof, překladatel, scenárista, spisovatel, filmový režisér, herec, povídkář, komiksový scenárista a romanopisec
Alma materÉcole normale supérieure
lycée du Parc
Tématamúzické umění, literární činnost, próza, drama a filmová režie
Významná dílaOskar a růžová paní
Odette Toulemonde et autres histoires
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3548156
Monsieur Ibrahim et les Fleurs du Coran
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1169297
Oceněníkomandér Řádu koruny
Všeobecná soutěž
rytíř Řádu umění a literatury
honorary doctor of the University of Sherbrooke
Národní řád Quebecu
… více na Wikidatech
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Eric-Emmanuel Schmitt (Salon du livre de Paris, 2010)

Život editovat

Vyrostl v Lyonu, kde navštěvoval Lycée du Parc. Vystudoval filosofii na École normale supérieure v Paříži (1980-1985). Absolvoval prací Diderot et la métaphysique (Diderot a metafyzika) za kterou obdržel doktorát filosofie v roce 1987. Tři roky učil v Cherbourg-Octeville a na univerzitě v Chambéry. Potom se věnoval pouze literatuře. Žil v Paříži. Vyrůstal v ateistickém prostředí, po mystickém zážitku v alžírské poušti, nedaleko hory Tahat,[2] se stal věřícím.[3] V roce 2008 přijal belgické občanství.[4] Žije v Bruselu.

Dílo editovat

Jeho divadelní hry se hrály ve více než padesáti zemích světa. Je nositelem celé řady literárních a divadelních cen.

Romány editovat

  • La Secte des égoïstes (Sekta Egoistů, 1994)
  • L'Évangile selon Pilate (2000), česky Evangelium podle Piláta. Překlad: Zora Obstová a Helena Beguivinová, Praha : Garamond, 2005, ISBN 80-86955-01-X
  • La Part de l'autre (2001)
  • Lorsque j'étais une œuvre d'art (2003)
  • Guignol aux pieds des Alpes (2002)
  • Odette Toulemonde et autres histoires (2006)
  • Ulysse from Bagdad (2008)
  • La Femme au miroir (2011), česky Žena v zrcadle. 1. vyd. Praha: Motto, 2015. 408 S. Překlad: Dana Melanová

Povídky editovat

  • Odette Toulemonde et autres histoires (2006), česky Všechno, co potřebuješ ke štěstí. 1. vyd. Praha : Motto, 2015. 173 S. Překlad: Dana Melanová
  • La Rêveuse d'Ostende (2007)

Cyklus o neviditelném editovat

Cycle de l'Invisible (Cyklus o neviditelném) je volná řada románů a novel, ve kterých se zabývá otázkami různých náboženství:

  • Milarepa (Milarepa, 1997) - buddhismus
  • Monsieur Ibrahim et les fleurs du Coran (2001) - islám - Pan Ibrahim a květy koránu, překlad Zdenka Kovářová, Praha : Garamond, 2006, ISBN 80-86955-23-0
  • Oscar et la dame rose (2002) - křesťanství - Oskar a růžová paní, překlad Denisa Kerschová-Brosseau, Praha : Garamond, 2006, ISBN 80-86955-26-5
  • L'Enfant de Noé (2004) - judaismus - česky: Noemovo dítě, překlad Denisa Kerschová-Brosseau, Praha : Garamond, 2006, ISBN 80-86955-22-2
  • Le Sumo qui ne pouvait pas grossir (2009) - česky: Zápasník sumó, který nemohl ztloustnout, překlad Michal Rybka, Praha : Rybka Publishers, 2009,ISBN 978-80-87067-42-0
  • Les dix enfants que madame Ming n´a jamais eus (2012) – česky: Deset dětí paní Ming, překlad Dana Melanová, Praha : Motto, 2016, ISBN 9788026706908

Eseje editovat

  • Diderot ou la philosophie de la séduction (1997)

Dramata editovat

  • La Nuit de Valognes (Noc ve Valognes, 1991) – spolu s Dominique Guillo
  • Le Visiteur (Návštěvník, 1993), česky Návštěvník, překlad Michal Lázňovský a Tomáš Vondrovic, Praha : Divadelní ústav, 1998, ISBN 80-7008-071-X. Zpracováno v Českém rozhlasu v roce 1996. Rozhlasová úprava Michal Lázňovský a Tomáš Vondrovic. Hudba Petr Mandel. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Jiří Horčička. Osoby a obsazení: Sigmund Freud (Petr Pelzer), Anna, jeho dcera (Miluše Šplechtová), Neznámý (Ladislav Frej), Nacista (Jan Vlasák) a hlas (Jiří Plachý).[5]
  • Golden Joe (1995)
  • Variations énigmatiques (1996), česky jako Enigmatické variace, překlad Michal Lázňovský[6]
  • L'École du diable (1996)
  • Milarepa (1997)
  • Le Libertin (1997) česky pod názvem Heslo "Morálka", překlad Matylda a Michal Lázňovských, Praha: Divadelní ústav, 2001, ISBN 80-7008-115-5
  • Frédérick ou le boulevard du crime (1998) – spolu s Jean-Paul Belmondem
  • Hôtel des deux mondes (Hotel mezi dvěma světy, 1999)
  • Le Bâillon (1999)
  • Monsieur Ibrahim et les fleurs du Coran (1999)
  • Mille et un jours (2000)
  • Oscar et la dame rose (Oskar a růžová paní, 2002) - zpracováno též jako rozhlasová hra v Českém rozhlasu, Překlad a rozhlasová úprava Michal Lázňovský, režie Markéta Jahodová, 2007
  • Petits crimes conjugaux (2003) česky Manželské vraždění, překlad Michal Lázňovský, Praha: Albatros, 2005, ISBN 80-00-01527-7
  • Mes évangiles (2004) – divadelní adaptace románu L'Évangile selon Pilate
  • Ma vie avec Mozart (Můj život s Mozartem, 2005)
  • La Tectonique des sentiments (Tektonika citů, 2008) - zpracováno též jako rozhlasová hra v Českém rozhlasu, překlad a rozhlasová úprava Michal Lázňovský, režie Tomáš Vondrovic
  • Le Bossu (2008) – divadelní adaptace románu Paula Févala)

Opery editovat

překlad libret oper Wolfganga Amadea Mozarta :

Filmy editovat

  • Libertin, režie: Gabriel Aghion (2000)[8]
  • Monsieur Ibrahim et les Fleurs du Coran, režie: François Dupeyron (2003)[9]
  • Odette Toulemonde (2007)[10]
  • Oscar et la dame rose (2009)[11]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ HIMMEL, Petr. Schmitt, Eric-Emmanuel [online]. iLiteratura.cz, 2005-11-09 [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ WILLI, Christian. ERIC-EMMANUEL SCHMITT: Der Atheist, der Gott begegnete [online]. www.jesus.ch, 2016-03-10 [cit. 2016-04-12]. Popis jeho cesty ke konverzi, ke křesťanství. Dostupné online. 
  3. ↑ Sabine Glaubitz, dpa. Eric-Emmanuel Schmitt über Tod und Spiritualität [online]. www.lr-online.de, 2010-10-07 [cit. 2016-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-21. 
  4. ↑ Belgické občanství, udělené 28. července 2008
  5. ↑ VELÍŠEK, Martin. Eric-Emmanuel Schmitt: Návštěvník. Dramatická fantazie o Sigmundu Freudovi. Český rozhlas - Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-11-09 [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ ENIGMATICKÉ VARIACE. www.djkt.eu [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-12. 
  7. ↑ Oskar a růžová paní [online]. Praha: Divadlo Kalich [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Libertin [online]. IMDb [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Monsieur Ibrahim et les fleurs du Coran [online]. IMDb [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Odette Toulemonde [online]. IMDb [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Oscar et la dame rose [online]. IMDb [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Éric-Emmanuel_Schmitt&oldid=23291202“