Popis

Pozice fotografa	49° 52′ 44,89″ s. š., 15° 35′ 08,47″ v. d.	Tento snímek a mnohé další na: OpenStreetMap	49.879136; 15.585686

Faktografie

Lichnická rozhledna jménem „Milada“ náleží mezi rozhledny v Železných horách a stojí v Podhradí, v části města Třemošnice, v Pardubickém kraji. Rozhledna je obecně místo nebo věž pro dobrý rozhled,^[1] zpravidla typu stavby upravené pro vyhlídku do okolní krajiny. Stavba rozhledny v areálu zříceniny hradu Lichnice využívá na katastru Podhradí v Železných horách skalnatou vyvýšeninu s pomístním názvem Světlík (též Světlice), na níž byl ve 13. století vystavěn hrad Lichtenburk, od něho odvozen český název Lichnice. Dnes hradní zřícenina tvoří dominantu krajiny ležící v části hlavního železnohorského hřbetu nad Třemošnicí. Lokalita areálu historické památky s rozhlednou pojmenovanou „Milada“, podle pověsti vázající se k původnímu hradu, se nachází v Chráněné krajinné oblasti Železné hory a také v Národním geoparku Železné hory. V rámci geomorfologického členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka leží na okraji Podhradské kotliny v Sečské vrchovině, která je součástí geomorfologického celku Železné hory. Rozhledna je kovové konstrukce přibližně 12 m vysoké, ocelové vřetenové schodiště je zavěšeno uvnitř samotné konstrukce matného povrchu (k zabránění odrazu slunečních paprsků) se středovým kovovým sloupem. Výšková stavba je vztyčena podél střepu severní okrouhlé hradní věže. Ve výšce 3,55 m schodiště je malá plošinka, ve výšce 6,35 m první vyhlídková plošina a ve výšce 8,55 m druhá a nejvyšší vyhlídková plošina. Horní vyhlídková plošina je přibližně v nadmořské výšce 515 m na úrovni stávajícího původního zdiva hradu. Přístup k rozhledně je z úrovně pod věží, od bývalého hradního nádvoří. K vyhlídkové věži vede dřevěné schodiště (15 schodnic, výška 2,72 m), překonávající výškový rozdíl k úrovni ocelového schodiště vlastní rozhledny. Rozhledna poskytuje vyhlídku do Podhradské kotliny, na železnohorský hřbet v oblasti Chvaletické pahorkatiny (lokalita Stráně) a Kameničské vrchoviny (Kaňkovy hory), některé vrcholy Železných hor, také na nejvyšší v Podhradské kotlině, Prachovický kopec (484,8 m n. m.). Viditelné jsou i lokality Hornosázavské pahorkatiny a Středolabské tabule, při dobré viditelnosti je deklarován pohled na České středohoří a Krkonoše.

Externí odkazy

• Základní mapa České republiky – přibližná kompozice zřícenina hradu Lichnice, Podhradí
• Turistická mapa
• Letecký pohled
• Stavba rozhledny – ČRo zpravodajství

Licence

Já, držitel autorských práv k tomuto dílu, ho tímto zveřejňuji za podmínek následující licence:

Tento soubor podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 4.0 International

Dílo smíte:

• šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
• upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech

Za těchto podmínek:

• uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
• zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.

https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0CC BY-SA 4.0 Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 truetrue

1. ↑ František Trávníček, Pavel Váša: Slovník jazyka českého, vydal Fr.Borový, Praha, 1937