Som šťastný, keď ste šťastní

Som šťastný, keď ste šťastní je třetí dlouhohrající deska slovenské rockové skupiny Prúdy. Vyšla poprvé v roce 1972 v pražském vydavatelství Panton (11 0293). Reeditovaná na CD vyšla ve vydavatelství Bonton (71 0621-2) v roce 1997, kdy byla doplněná několika bonusy. Třetí LP Prúdů bývá poněkud ve stínu předchozích desek (Zvoňte, zvonky a Pavol Hammel a Prúdy). Je to trochu způsobené tím, že po vydání LP Pavol Hammel a Prúdy se opět rozpadla sestava skupiny. Kytarista a výrazný spoluautor mnoha písní kapely, František Griglák, totiž odešel do skupiny Collegium Musicum a Pavol Hammel musel znovu vybudovat novou kapelu. Sestavil z bratislavských hudebníků funkční a velmi výraznou skupinu (kombinace violoncella, na které hrál Peter Baran a agresivní rockové kytary Jozef Farkaš). Ta se však hudebně usadila a sehrála výrazněji až na koncertech a zejména při přípravě dalšího, tentokrát monotematického alba Šľahačková princezná, které bývá považováno za vrchol této sestavy Prúdů. Proto zní album Som šťastný, keď ste šťastní spíše umírněně, s poklidnějším a místy až folkovým zvukem. To je také ovlivněné tím, že Hammel v mezidobí, než postavil novou skupinu, hrával na koncertech sám s kytarou a foukací harmonikou. Několik písní z desky vyšly i jako samostatné singly. Skladby Usmej sa, keď odchádzam a Skús to trikom vydal Panton v roce 1971 (44 0399) a písně Do piesku píš a Budeme si vymýšľať v roce 1972, opět v pražském Pantonu (44 0400). Tři písně na desce (titulní Som šťastný, keď ste šťastní, Do piesku píš a Môj priateľ smiech) doprovází Hammela vokální skupina Jazzinky a Taneční orchestr Československého rozhlasu v Praze, který dirigovali Vladimír Popelka (písně Som šťastný, keď ste šťastní a Môj priateľ smiech) a Josef Vobruba (píseň Do piesku píš). Ty samozřejmě výrazně kontrastují se zbytkem alba, ale zároveň představují zpěváka Pavola Hammela v jisté chameleonské schopnosti zvládnout zpěváckou polohu jak v rockové skupině, ve ztišené akustické poloze i za doprovodu většího orchestru. Album bylo nahráno v od listopadu 1971 do ledna 1972 v pražském Studiu A, hudební režii měl Pavel Kühn a Svatoslav Rychlý. O zvukovou režii se staral Milan Papírník, autorem původního obalu byl Tomáš Písecký.

Som šťastný, keď ste šťastní
InterpretPrúdy
Druh albaStudiové album
Vydáno1972
Nahránolistopad 1971leden 1972
Žánrrock
VydavatelstvíPanton (ČSSR)
Prúdy chronologicky
Pavol Hammel a Prúdy
(1970)
Som šťastný, keď ste šťastní
(1972)
Šľahačková princezná
(1973)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reedice z roku 1995

editovat

Na album bylo přidáno osm bonusů, vznikajících zhruba ve stejné době, kdy bylo nahrávané toto album a byly vydány jako singly. Tečkou za obdobím s Františkem Griglákem jsou dvě skladby z roku 1971 (na CD jako čísla 19 a 20). Velmi úspěšná Medulienka, která byla velkým hitem skupiny, je doplněná písní Poviem ti: pozri. Obě vyšly na společném SP v bratislavském Opusu (9043 0068), a na jejich nahrávání se vedle Hammela a Grigláka podílel i bubeník Ľubomír Plai a jako host baskytarista Fedor Frešo. Zbytek bonusových skladeb (čísla 13 až 18 na CD) jsou singlové skladby z roku 1972: Skrývačka a Budem ťa viesť vyšly v pražském Supraphonu (0 43 1404). Obě písně byly nahrány 13. 9. 1972 v pražském studiu Mozarteum. Zbylé čtyři vydalo bratislavské vydavatelství OpusZavediem ťa tam a Zápasník (9043 0122) a Roznášač snov a Vietor nemá kam ísť (9043 0123). Reedici alba s bonusy sestavil Peter Pišťanek a remasteroval Alexander Soldán.

Seznam skladeb

editovat

Strana A

editovat

Strana B

editovat

Obsazení

editovat
  • Pavol Hammel – zpěv (1-12), akustická kytara (1-5, 7, 9, 10, 12)
  • Jozef Farkaš – kytara (1-5, 7, 9, 10, 12)
  • Ivan Belák – basová kytara (1-5, 7, 9, 10, 12)
  • Ján Lauko – klávesové nástroje (1-5, 7, 9, 10, 12)
  • Ľubomír Plai – bicí nástroje (1-5, 7, 9, 10, 12)
  • Peter Baran – violoncello (1-5, 7, 9, 10, 12)
  • Jazzinky – sbory (6, 8, 11)
  • Taneční orchestr Československého rozhlasu v Praze, řídí Vladimír Popelka – (6, 11)
  • Taneční orchestr Československého rozhlasu v Praze, řídí Josef Vobruba – (8)

Bonusy na reedici 1997

editovat

Obsazení v bonusech

editovat