Otevřít hlavní menu

Solónova ústava vznikla ve starověkých Athénách po reformách v roce 594/593 př. Kr., které uskutečnil athénský politik Solón.

Rozdělení obyvatelEditovat

Solónovu ústavu označujeme jako timokratickou, protože zrušila privilegia rodové aristokracie (šlechty) a byla založena na rozdělení obyvatelstva podle velikosti majetku či příjmů. Na základě toho byla odstupňována politická práva (= majetkový cenzus).

Solón rozdělil obyvatelstvo podle velikosti majetku resp. jeho výnosu do čtyř majetkových skupin:

  • Pentakosiomedimnoi – roční výnos jejich majetku byl nejméně pět set měřic (asi 26 000 litrů plodin – obilí, vína nebo olivového oleje)
  • Hippeis (jezdci) – jejich roční výnos majetku byl 300–500 měřic a mohli si vydržovat koně (řec.. hippos)
  • Zeugitai – jejich roční výnos z majetku byl 200–300 měřic a mohli si dovolit spřežení (řec. zeugos, pár volů)
  • Thetai (nádeníci) byli občané, jejichž majetek vynášel méně než 200 měřic (asi 5 000 litrů).

Rozdělení do jednotlivých majetkových vrstev mělo význam i pro plnění vojenských povinností:

  • Penntakosiomedimnoi si mohli pořídit plnou těžkou výzbroj (helma, brnění, štít) a těžké zbraně (meč, oštěp), proto sloužili ve vojsku jako těžkooděnci;
  • Hippeis si mohli dovolit koně a sloužili ve vojsku jako jízda;
  • Zeugitai sloužili ve vojsku jako lehká pěchota;
  • Thétai sloužili jako pomocné oddíly, kopali zákopy. Později v 5. století před Kr. jejich význam značně stoupl, protože sloužili jako veslaři na vojenských lodích.

Podle velikosti majetku byla odstupňována politická práva příslušníků jednotlivých skupin.

  • Všechny skupiny se mohly účastnit sněmu (eklésiá), zasedat na soudech a volit.
  • Thétai nemohli být volenými úředníky. Od Periklových reforem (460–450 př. n. l.) bylo toto omezení zrušeno.
  • Jen příslušníci první a druhé skupiny mohli zastávat úřad archonta. Solónova reforma zpřístupnila politickou moc nejbohatším skupinám obyvatelstva bez ohledu na původ, čili k moci se kromě členů rodové aristokracie, která opírala svou moc o půdu, dostali i nejbohatší řemeslníci a obchodníci.

Podobnou ústavu zavedl ve starověkém Římě šestý římský král Servius Tullius.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Solónova ústava na slovenské Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • Bleicken, Jochen: Athénská demokracie. Praha 2002
  • Encyklopedie antiky. Academia: Praha 1973
  • Oliva, Pavel. Solón. Praha 1971
  • Pečírka, Jan a kol .: Dějiny pravěku a starověku. Praha 1979