Sokolík

horolezecká technika
Další významy jsou uvedeny na stránce Sokolík (rozcestník).

Sokolík je horolezecká technika, při které se používá tahu rukama za chyty nebo okraj spáry proti nohám, které jsou opřené o protilehlou stěnu zpravidla beze stupů, jen na tření. Tímto způsobem lze lézt spáry s dostatečně ostrým okrajem, hlavně koutové, ale i kouty beze spár, pokud jsou kolem nich vhodné chyty, na sokola lze lézt i některé části stěn. Sokolík je technika zpravidla hodně namáhavá, jak je reflektováno pořekadlem: Máš-li v rukou sílu vola, vem to rychle na sokola a nebo Máš-li sílu býka, můžeš lézt i sokolíka. Mezi známé sokolíky patří v Česku například Fifanův sokolík,[1] v Saských pískovcích Naumannhangel na Hoher Torstein v oblasti Schrammsteine, Augustinhangel na Herringstein v oblasti Kleiner Zschand, nebo Königshangel na Frienstein v Affensteinech a další.

Horolezkyně postupuje sokolíkem. Drží se za ostrý okraj spáry a nohama se vzpírá proti druhému okraji

Německý název pro tuto techniku je Hangel, Dülfer nebo Piaz, anglicky layback nebo v amerických průvodcích najdeme lieback.

Reference

editovat
  1. Fifanův sokolík popis cesty

Externí odkazy

editovat