Sociologie módy

Sociologie módy je oblast , která zkoumá módu jako sociální fenomén.

Dějiny sociologie modyEditovat

Samo slovo móda je dokladem o souvislosti mezi společenským vývojem a módou.

Kritériem módního projevu je relativní sociální závaznost ale není nutivost. Není možné z oboru módy vyloučit úkazy, při kterých neběží o výslovný společenský tlak. Stačí hromadná záliba pro módní předmět v určitém společenském prostředí. Některá móda se omezuje jenom na bohaté, mládež, studenty, námořníky, vojáky, automobilisty nebo na milovníky divadla, filmu nebo tance. Mnohost, často dokonce všeobecnost určité módní formy je však nesporně důležitým znakem módy. Podobně nelze za kritérium módního projevu požadovat periodicitu. Není totiž podmínkou pravidelná změna, ale změna občasná.

Závažné místo v oblasti módy má prvek iracionální, tj. nerozumový, mimorozumový, nerozumný. Také z něho plyne velká měnivost módy, která je jejím nejpodstatnějším a vlastním znakem. Iracionální element provází módu zvláštním způsobem od jejího vzniku až k úplnému odeznění. Již v činnosti módního návrháře, která je blízká práci výtvarného umělce, je nutně obsažena citová složka. Také při šíření a zániku určité módní formy je pocit důležitým faktorem, protože napodobování a zamítání módních předloh nemá jen charakter racionálních a technických úvah, ale také ráz estetických vjemů a masového působení. Typická módní vina se jeví jako rychlá změna, vytvoření relativně krátce trvajícího estetického ideálu, jako masová sugesce překračující sociální hranice. Nerozumový prvek provází každý módní projev a zároveň pomáhá lišit procesy módní od jiných. Závažnost iracionálnosti v módním procesu potvrzuje také ta skutečnost, že racionálnost oblékání působnost módy omezuje. Rozumové prvky se časem fixují a vytvářejí zvykovou kostru oděvu, nepodléhající módním změnám v tom smyslu, že by některá móda takovou zvykovou část oděvu zavrhla jako celek.

Procesy demokratizace společnosti a industrializace měly určitý dopad na transformace mody a její vnímaní. To se projevilo tím, že móda se začíná ovlivňovat už na konci 18. století stále větší množství obyvatelstva. Společensko-ekonomická formace, historicky daný řád a jemu odpovídající kulturní nadstavba utvářejí rozhodujícím způsobem módní proces.

Móda jako sociologický fenoménEditovat

Móda je významným sociologickým tématem a společenským fenoménem. Jako sociologické téma, móda leží na křižovatce několika základních disciplínách, včetně kolektivní a osobní identity, dynamiky, produkce a spotřeby (nabídky a poptávky), a sociální rozdílu a mechanismus napodobování.

Většina sociologů se domnívá, že móda jako sociologicky fenomén vznikl v období vzniku kapitalismu, když vydávání oblečení bylo zjednodušeno v důsledku manufakturní produkce (stejně jako luxusní zboží), a proto lidí nižších vrstev už také měli možnost napodobovat představitele z nejvyšších vrstev společnosti. V literatuře existují různé názory, týkající se sociálních vlastností módy. Základní charakteristické rysy jsou:

  • cykličnost (periodická přitažlivost k minulosti, tradicím);
  • iracionalita (Móda apeluje na emoce, nikoliv na logiku člověka);
  • imitace (móda jako proces napodobování elity);
  • demonstrace (demonstrace příslušnosti k vyšším vrstvám společnosti);
  • dynamika (rychlá změna módních nebo módních prvků jako jev);
  • vzájemné propojení trendu směrem k sociálnímu vyrovnání a trendu k individuálnímu rozdílu
  • univerzálnost (oblast působnosti módní skutečně neomezená)
  • normativita (móda je úzce spjata se společenskou normou)
  • systém znaků (móda je interpretována jako soubor znaků, které prokazují postavení člověka ve společnosti)
  • masovost (móda se šíří mezi různými třídami, sociální vrstvy, profesionální skupiny, demografické kategorie atd.)

Zahraničními vědci vystupují 4 základní přístupy k definici fenoménu módy: 1) teorie nápodoby(G. Simmel, G.Tarde); 2) Teorie demonstrativního chování (T.Veblen,W.Sombart) 3) Koncepce vysvětlení mody na příkladu kolektivní chování (H.Blumer) 4) Sémiotika mody (R. Barthes, J. Baudrillard).

Role módy v (post)moderní společnostiEditovat

V minulosti byla móda především ukazatelem sociálního statusu a nebylo obtížné člověka zařadit do určité sociální třídy na základě oblečení. Tomuto byla uzpůsobena i praktičnost oděvu, který plně zohledňoval a přizpůsoboval se životnímu stylu daného jedince. Také móda postupovala ve svém šíření v podstatě hierarchicky, od vyšších vrstev po ty nižší. Důležitým prvkem je zde i to, že oblečení se přizpůsobovalo člověku a zohledňovalo jeho potřeby, typickým příkladem je šití na míru.

V dnešní době se naopak setkáváme s tím, že móda upouští od svého praktického užití a zastává pouze estetickou funkci, která už není podmíněna společenskými konvencemi a často se šíří opačně od „street fashion“ po „haute couture“, kdy se významní návrháři nechávají inspirovat tím, co nosí nižší vrstvy společnosti a na základě toho vytvářejí ve svých kolekcích opět nové trendy.

Vlivem sociálních sítí a tzv. „fast fashion“ se módní trendy mění rychleji než kdy dříve, což má dopad nejen na samotnou výrobu, kdy kvantita převažuje nad kvalitou a výsledný produkt musí splňovat požadavek po vizuální stránce, ale i na to, jak módu nyní přijímá společnost. Ve vyspělých zemích je oblečení dostatkovým zbožím, lidé si k němu nevytvářejí žádný specifický vztah, jak tomu bylo dříve. S nástupem konfekce, kdy šití na míru již není běžnou praxí, postrádá oblečení punc exkluzivity a vyvíjí na člověka tlak, aby se přizpůsobil určitému rámci, ovšem i zde má možnost projevit svou individualitu.

Sociolog George Simmel tento princip, který se v módě uplatňuje popisuje jako „spojení a odlišení“, člověk se za pomoci módy snaží přiblížit těm, co mají stejné nebo vyšší společenské postavení a sdílí podobné hodnoty, a naopak se vymezit a odlišit od těch, kteří mají společenské postavení nižší.

Móda tak v současnosti poskytuje mnohem větší variabilitu a tudíž už neslouží jako zásadní indikátor při určování sociálního statusu jedince a stává se výhradně projevem osobních preferencí člověka.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

P. Aspers, F. Godart. “Sociology of Fashion: Order and Change. Annual Review of Sociology 39, (Červenec 2013): 171-192, https://www.researchgate.net/publication/234146860_Sociology_of_Fashion_Order_and_Change

Хаустова А. А. „Мода как социальный феномен и объект социального анализа“, Журнал „Власть“ (2013), https://cyberleninka.ru/article/n/moda-kak-sotsialnyy-fenomen-i-obekt-sotsiologicheskogo-analiza/viewer

MÁCHALOVÁ, Jana, 2003. Úvod – Gustav Erhart: Móda 20. století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, ISBN 80-7106-587-0.

MORRISON, Zoe, 2014. The problem with fast fashion – and how to fix it. The Guardian [online]. [vid. 2017-11-16]. ISSN 0261-3077,

Dostupné z: http://www.theguardian.com/lifeandstyle/2014/aug/13/problem-with-fast-fashion-how-to-fix-it.

LiteraturaEditovat

  • LIPOVETSKY, Gilles, 2002. Říše pomíjivosti: Móda a její úděl v moderních společnostech. Praha: nakladatelství Prostor, s. 55-56. ISBN 80-7260-063-X.
  • SIMMEL, Georg, 1997. Móda: Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 103. ISBN 80-85850-50-8.
  • ZÍTEK Odolen, 1962. Lidé a móda.Praha: Orbis (KNT 2), s. 7-20, ISBN. (Brož.).