Sociálně demokratická fronta

politická strana v Kamerunu

Sociálně demokratická fronta (anglicky Social Democratic Front, francouzsky Front Social Démocrate, SDF) je politická strana v Kamerunu založená roku 1990. Je jednou z hlavních opozičních stran s významnou podporou v anglofonních oblastech v západní části země. Předsedou strany a jejím zakladatelem je John Fru Ndi.

Sociálně demokratická fronta
Social Democratic Front (anglicky)
Front Social Démocrate (francouzsky)
ZkratkaSDF
Datum založení26. května 1990
ZakladatelJohn Fru Ndi
SídloYaoundé
Ideologiesociální demokracie
Politická pozicestředolevice
Mládežnická org.Mládežnická sociálně demokratická fronta
Oficiální webhttp://www.sdfcameroon.org/index.php/fr/
Zisk mandátů ve volbách
Národní shromáždění
5/180
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Sociálně demokratická fronta byla založena v Bamendě 26. února 1990 jako opoziční strana vystupující proti vládnoucímu Kamerunskému lidovému demokratickému hnutí (CPDM). Po zahájení shromáždění bezpečnostní síly zabily šest lidí. Své ustanovující shromáždění strana uspořádala dne 3. února 1991. Na tomto shromáždění si zvolila i svůj Národní výkonný výbor.[1] Strana odmítla v listopadu 1991 podepsat trojstrannou deklaraci a rozhodla se bojkotovat parlamentní volby, které proběhly v březnu 1992. Volby bojkotovala i Kamerunská demokratická unie (CDU). Důvodem k bojkotu byla neschopnost vlády plnit opoziční požadavky, mezi které patřilo i zřízení nezávislé volební komise, která měla dohlížet na průběh voleb.[2] Nicméně v květnu 1992 strana oznámila, že postaví kandidáta do prezidentských voleb konaných v témže roce.[3] SDF do voleb nominovala svého předsedu Ni Johna Fru Ndiho. Ten v říjnu 1992 ve volbách získal podle oficiální výsledků 36 % hlasů. Ve volbách zvítězil úřadující prezident Paul Biya se ziskem 40 % hlasů.[4]

V parlamentních volbách v roce 1997 získala SDF 43 křesel v Národním shromáždění.[1][5] Nejlepších výsledků dosáhla v Severozápadním regionu a v Západním regionu.[6] Spolu s Národní unií pro demokracii a pokrok (UNDP) a Kamerunskou demokratickou unií (CDU) se SDF rozhodla bojkotovat prezidentské volby konané v říjnu 1997.[5] V parlamentních volbách v červnu 2002 získala SDF 22 křesel.[7][8][9] Přestože v těchto volbách strana ztratila téměř polovinu mandátů oproti předchozím parlamentním volbám, stále dominovala v Severozápadním regionu.[9]

V prezidentských volbách konaných 11. října 2004 kandidoval za SDF opět Ni John Fru Ndi, který podle oficiálních výsledků získal 17,4 % hlasů. I v těchto volbách obhájil funkci prezidenta Paul Biya.[10] V parlamentních volbách v červenci 2007 získala SDF 14 ze 163 mandátů. Další dva mandáty získala strana během dodatečných voleb konaných v září téhož roku. Celkově tak obsadila 16 ze 180 křesel v Národním shromáždění.[11] Zisk těchto dodatečných mandátů byl pro SDF klíčový, protože ji umožnil vytvořit parlamentní skupinu. K jejímu založení bylo nutné získat minimálně 15 křesel. Opět strana získala nejvíce mandátů v Severozápadním regionu.[12]

SDF se ostře postavila proti změně ústavy, která měla Paulu Biyovi umožnit znovu kandidovat v prezidentských volbách v roce 2011. Poslanci této strany bojkotovali parlamentní hlasování v dubnu 2008, ve kterém byla příslušná ústavní novela schválena. Následně SDF vyzvala ke „dni smutku“. Lidé se měli obléknout do černé a zůstat doma.[13]

Existuje spojení mezi ženským hnutím Takembeng a touto politickou stranou. Ženy z Takembengu se často účastní protivládních protestů po boku demonstrantů podporujících SDF.[14]

Volební výsledky editovat

Prezidentské volby editovat

Rok voleb Stranický kandidát První kolo Výsledek
Hlasy %
1992 John Fru Ndi 1 066 602 36,0 % nezvolen
1997 bojkot
2004 John Fru Ndi 654 066 17,40 % nezvolen
2011 518 175 10,71 % nezvolen
2018 Joshua Osih 118 706 3,36 % nezvolen

Parlamentní volby editovat

Rok voleb Předseda strany Hlasy % Získaná křesla +/-
1992 John Fru Ndi bojkot
0/180
1997 685 689 23,5 %
43/180
43
2002
22/180
21
2007
16/180
6
2013
18/180
2
2020
5/180
13

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Social Democratic Front (Cameroon) na anglické Wikipedii.

  1. a b Significant Events in the Life of the Social Democratic Front. web.archive.org [online]. 2007-07-19 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-19. 
  2. Victor Julius Ngoh, "Biya and the Transition to Democracy", The Leadership Challenge in Africa: Cameroon Under Paul Biya (2004), ed. John Mukum Mbaku and Joseph Takougang, s. 440.
  3. Charles Manga Fombad and Jonie Banyong Fonyam, "The Social Democratic Front, the Opposition, and the Political Transition in Cameroon", The Leadership Challenge in Africa: Cameroon Under Paul Biya, s. 469.
  4. John Mukum Mbaku, "Decolonization, Reunification and Federation in Cameroon", in The Leadership Challenge in Africa: Cameroon Under Paul Biya (2004), ed. John Mukum Mbaku and Joseph Takougang, s. 34.
  5. a b Cameroon: IRIN-WA Special Briefing on Presidential Elections, 10/11/97. www.africa.upenn.edu [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. 
  6. Elections. web.archive.org [online]. 2010-02-14 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-14. 
  7. CAMEROON: parliamentary elections Assemblée nationale, 2002. archive.ipu.org [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  8. Cameroon-Info.Net :: Législatives partielles: le parti au pouvoir rem…. archive.is [online]. 2012-07-21 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-21. 
  9. a b Elections. web.archive.org [online]. 2005-08-02 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-08-02. 
  10. afrika.no - Cameroon: Another seven years for the "absentee captain". web.archive.org [online]. 2006-10-17 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-17. 
  11. Cameroun : suivez toute l’actualité du pays – Paul Biya – décryptages – infos en temps réel. JeuneAfrique.com [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. Cameroon-Info.Net :: Legislatives 2007: Les résultats de la Cour supr…. archive.is [online]. 2012-07-28 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-28. 
  13. Protests against Cameroon's Biya. news.bbc.co.uk. 2008-04-21. Dostupné online [cit. 2021-08-16]. (anglicky) 
  14. DELANCEY, Mark Dike. Historical dictionary of the Republic of Cameroon. 4. vyd. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2010. 491 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-5824-4, ISBN 0-8108-5824-X. OCLC 461324266 S. 357.