Otevřít hlavní menu

Soběslav (hrad)

Soběslavský hrad Hláska

Soběslav je částečně dochovaný hrad ve stejnojmenném městěokrese Tábor. Stojí v ulici Horní příkopy v severozápadním nároží historického centra města v nadmořské výšce 410 m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Soběslav
Nároží hradu s věží
Nároží hradu s věží
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 13. století
Stavebník Rožmberkové
Poloha
Adresa Horní příkopy, Soběslav, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Soběslav
Soběslav
Další informace
Rejstříkové číslo památky 25772/3-5029 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Hrad byl založen pravděpodobně Rožmberky ve 13. století, ale první písemná zmínka pochází až z roku 1385.[2] Když byl ve sporech šlechty s panovníkem zajat král Václav IV., věznil ho Jindřich III. z Rožmberka krátce právě na soběslavském hradě. Během husitských válek hrad odolal v letech 1421 pokusu o dobytí Janem Žižkou a v roce 1435 tábority, přestože město bylo v obou případech vypáleno. Tomáš Durdík však předpokládá, že během některého z dalších pokusů byl vypálen i hrad. V roce 1467 bylo opraveno městské opevnění. O rok později přešel během domácí války majitel, Jan II. z Rožmberka, z královské strany na stranu zelenohorské jednoty, a musel proto město předat panu Zdeňkovi ze Šternberka, ale hrad mu zůstal. Rožmberkové získali město zpět až v roce 1481.[3]

Podle závěti Petra Voka z Rožmberka nechal v letech 16131615[4] Jan Jiří ze Švamberka část hradu přestavit na českou školu. Po skončení třicetileté války ji město přestavělo na sýpku a později na sladovnu pivovaru, který byl zřízen v hradním paláci a fungoval až do roku 1951.[3][2] Ve druhé polovině 20. století hrad chátral a opravy proběhly až po roce 2001. Od září roku 2010 v severní části hradu sídlí městská knihovna.[5]

Stavební podobaEditovat

Hrad byl součástí městského opevnění, jehož hradby na něj plynule navazovaly. V samotném severozápadním nároží stojí třičtvrtěokrouhlá věž s rovnou zadní stěnou, která byla pravděpodobně postavena až po polovině 15. století. Vstupovalo se do ní kamenným sedlovým portálem.[4] K severní hradbě přiléhal podsklepený obdélný palác. Místnosti v jeho suterénu mají valené klenby, stropy v přízemí a prvním patře jsou ploché. V patře se nacházel velký sál přístupný dochovaným portálem z pavlače na nádvorní straně a menší obytná komnata z poslední čtvrtiny 14. století. Středověkou podobu dalších objektů nebo opevnění na straně proti městu neznáme. Také renesanční budova bývalé školy na jižní straně byla vícekrát přestavěna.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-15]. Identifikátor záznamu 136907 : Hrad. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Soběslav, s. 508–509. 
  3. a b TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Soběslav – hrad, s. 175. 
  4. a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Soběslav, s. 380. 
  5. BLÁHA, Jindřich. Hrad Soběslav [online]. Město Soběslav [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Soběslav hrad, s. 155–294. 

Externí odkazyEditovat