Smlouva z Compiègne (1624)

mírová smlouva mezi Francií a Nizozemskem

Smlouva z Compiègne podepsaná dne 10. června 1624, byla dohodou o spojenectví a vzájemné obraně mezi Francouzským královstvím a Nizozemskou republikou na dobu tří let od podepsání smlouvy.

Smlouva z Compiègne (1624)
Kardinál Richelieu, architekt smlouvy
Kardinál Richelieu, architekt smlouvy
Základní údaje
Podepsání
Datum10. června 1624
MístoCompiègne, Francie
StranyRoyal Standard of the King of France.svg Ludvík XIII., Francie
Royal coat of arms of the Netherlands.svg Frederik Hendrik Oranžský, místodržící v Nizozemsku
ZástupciStatenvlag.svg Nicolaas van den Bouckhorst
Statenvlag.svg Sweder van Haersolte
Statenvlag.svg Arnold van Randwijck za Spojené provincie nizozemské[1]
Royal Standard of the King of France.svg Kardinál Richelieu za Francii
Detaily smlouvy
Důvodfrancouzská podpora Nizozemska
Cíloslabení Španělska

Jedná se o jednu z řady smluv určených k izolaci Španělska. Francie souhlasila s finanční podporou Nizozemců v jejich válce za nezávislost výměnou za námořní pomoc a obchodní privilegia. Nakonec se ujednání ukázalo jako kontroverzní, protože podle ustanovení smlouvy vyžadovala aby protestantští Nizozemci pomáhali potlačovat své francouzské spoluvěřící v La Rochelle.

PozadíEditovat

První polovině 17. století v Evropě dominoval boj mezi francouzskými králi z rodu Bourbonů a jejich habsburskými rivaly panujícími ve Španělsku. Habsburkové měli pevnou pozici ve Svaté říši římské. Habsburská území ve Španělském Nizozemí, ve Franche-Comté a v Pyrenejích znemožnila Francii expandovat a učinila ji zranitelnou vůči invazi. Během francouzských náboženských válek Španělsko spolupracovalo s Katolickou ligou při obsazení velkých oblastí Francie, konflikt ukončil až Jindřich IV., který nastoupil na trůn v roce 1589.[2] (Podpisem Nantského ediktu ukončil hugenotské války).

Po atentátu na Jindřicha IV. v roce 1610 se jeho manželka Marie Medicejská stala regentkou, vládnoucí za devítiletého Ludvíka XIII. V roce 1614 byla formálně její vláda jako regentky ukončena, ale její vliv na státní záležitosti přetrval. To vedlo k řadě vzpour mocných regionálních šlechticů jak katolíků tak protestantů, kteří nechtěli strpět snahy o snížení své autority. Náboženské napětí bylo zvýšeno vypuknutím třicetileté války v roce 1618. V roce 1621 monarchistické síly obnovily katolictví v protestantské oblasti Béarn, což mělo za následek hugenotské povstání vedené Henri II. de Rohanem a jeho bratrem Soubisem. Vzpoura skončila v patové situaci s Montpellierskou smlouvou z 18. října 1622.[3] Tato smlouva uzavřená mezi Ludvíkem XIII. a vévodou de Rohanem byla podepsána po obléhání Montpellier a ukončila nepřátelství mezi francouzskými monarchisty, tedy katolíky a hugenoty. Potvrdila ujednání Nantského ediktu, omilostnila vévodu de Rohan a povolila hugenotům udržovat jejich početné pevnosti a posádky.

 
Mapa nadvlády Habsburků po bitvě u Mühlbergu, 1547

Poté, co kardinál Richelieu poprvé vstoupil do vlády v roce 1616, bylo jeho politikou „zabránit španělské expanzi“ a „chránit své sousedy před španělským útlakem“. Na rozdíl od mnoha jiných politiků se zásadně postavil proti hugenotům, protože podle něj jejich autonomie ohrožovala vytvoření silného centralizovaného státu, potřebného k porážce Španělska. Byl to spíše tento důvod než otázka náboženství, neboť později se Richelieu ukázal být stejně nemilosrdným při útoku na jejich katolické protějšky.[4]

Francie byla oslabená vnitřními rozpory. Richelieu se proto vyhnul přímému konfliktu se Španělskem podporou jeho rivalů a to bez ohledu na náboženství. Francie tak financovala protestantské Španělské Nizozemí v jeho boji za nezávislost na Španělsku v letech 1568 až 1648. V roce 1609 se obě strany dohodly na dvanáctiletém příměří, a když v roce 1621 znovu začala válka, Španělsko získalo řadu vítězství; v roce 1623 domácí opozice nespokojená s válkou a vysokými daněmi vybíranými k jejímu zaplacení vedly Nizozemsko k hledání vnější podpory.[5]

Z různých důvodů byly Anglie i Francie znepokojeny přítomností Španělska v Nizozemsku; v anglo-nizozemské obranné alianci ze dne 5. června 1624 Jakub I. souhlasil s poskytnutím 6 000 vojáků na dobu dva roky. Smlouva z Compiègne byla ukázkou dvojího přístupu kardinála Richelieu, který vyjednával i spojenectví s Anglií. Jednání vedlo ke sňatku Henriety Marie Bourbonské s anglickým Karlem I.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Compiègne (1624) na anglické Wikipedii.

  1. Israel 1990, s. 83.
  2. Hayden 1973, s. 1–23.
  3. Sturdy 2002, s. 125.
  4. Wedgwood 1938, s. 385–386.
  5. a b Poot 2013, s. 26.

LiteraturaEditovat

  • LEE, Stephen J. The Thirty Years War (Lancaster Pamphlets). [s.l.]: Routledge, 1991. ISBN 978-0415060271. (anglicky) 
  • HAYDEN, J Michael. Continuity in the France of Henry IV and Louis XIII: French Foreign Policy, 1598-1615. The Journal of Modern History. 1973, s. 1–23. DOI 10.1086/240888. JSTOR 1877591. S2CID 144914347. (anglicky) 
  • HELL, Maarten. Heliogabalus in The Hague. Dutch Crossing: Journal of Low Countries Studies. 2009. (anglicky) 
  • ISRAEL, Jonathan. Empires and Entrepots: Dutch, the Spanish Monarchy and the Jews, 1585-1713. [s.l.]: Bloomsbury Continuum, 1990. ISBN 978-1852850227. (anglicky) 
  • MALAND, David. Europe at War, 1600-50. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 1980. ISBN 978-0333234464. (anglicky) 
  • PALM, Franklin Charles. The Siege and Capture of La Rochelle in 1628: Its Economic Significance. Journal of Political Economy. 1923, s. 114–127. DOI 10.1086/253493. JSTOR 1823071. S2CID 153639520. (anglicky) 
  • PARKER, Geoffrey. The Thirty Years War. [s.l.]: Routledge, 1997. ISBN 978-0415154581. (anglicky) 
  • POOT, Anton. Crucial years in Anglo-Dutch relations (1625-1642): the political and diplomatic contacts. [s.l.]: Uitgeverij Verloren, 2013. ISBN 978-9087043803. (anglicky) 
  • TUCKER, Spencer. The Roots and Consequences of Civil Wars and Revolutions: Conflicts That Changed World History. [s.l.]: ABC-CLIO, 2017. ISBN 978-1440842931. (anglicky) 
  • STANKIEWICZ, WJ. The Huguenot Downfall: The Influence of Richelieu's Policy and Doctrine. Proceedings of the American Philosophical Society. 1955, s. 146–168. JSTOR 3143780. (anglicky) 
  • STURDY, David. Fractured Europe: 1600-1721 (Blackwell History of Europe). [s.l.]: Wiley & Sons, 2002. ISBN 978-0631205128. (anglicky) 
  • WEDGWOOD, CV. The Thirty Years War. 2005. vyd. [s.l.]: New York Review of Books, 1938. ISBN 978-1590171462. (anglicky)