Smil Flaška z Pardubic
Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka (asi 1350 – 13. srpen 1403) byl český šlechtic, spisovatel, satirik a sběratel lidových moudrostí, příslušník rodu pánů z Pardubic, synovec prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic.
| Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka | |
|---|---|
 znak pánů z Pardubic | |
| Nejvyšší zemský písař | |
| Ve funkci: 1396 – 1403 | |
| Panovník | Václav IV. |
| Předchůdce | Kunat Kaplíř ze Sulevic |
| Nástupce | Oldřich IV. Vavák z Hradce |
| Narození | asi 1350 |
| Úmrtí | 13. srpna 1403 mezi Čáslaví a Kutnou Horou  České království |
| Národnost | Čech |
| Rodiče | Vilém z Pardubic |
| Alma mater | Pražská univerzita |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Commons | Smil Flaška z Pardubic |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Narodil se nejmladšímu synovi Arnošta z Hostýně Vilému z Pardubic[1] a mladí prožil v domě svého strýce Arnošta z Pardubic.[2] Před rokem 1367 dosáhl bakalářského gradu na pražské univerzitě.[3] V letech 1384 a 1385[3] se po boku otce Viléma zúčastnil dlouhého sporu s Václavem IV., král totiž ohlásil své právo na Pardubice jako na odúmrť. Flaškové nakonec o Pardubice přišli, protože zemský soud potvrdil panovníkův nárok. I tato trpká zkušenost ho přivedla do protikrálovského tábora.[4]
Roku 1390 zdědil pardubické a rychmburské panství. Dne 10. ledna 1395 přistoupil k panské jednotě,[4] usilující o získání mocenské převahy v zemi na úkor neschopného krále a jeho milců. Od roku 1396 byl nejvyšším písařem zemských desek[3] a od roku 1403 působil jako hejtman čáslavského kraje. Do těchto úřadů ho zřejmě protlačila panská jednota jako oponenta královým milcům. Padl v boji proti kutnohorským stoupencům krále Václava IV. v řadách panské jednoty.[5]
PotomciEditovat
Smil zplodil tři potomky, z nichž byl jeden syn a dvě dcery:[6]
- Arnošt Flaška z Rychmburka († po 1421)
- Markéta († před 1436) ∞ Václav z Dubé
- Barbora ∞ Smil Holický ze Šternberka
DíloEditovat
- Nová rada – alegorická báseň o 2116 osmislabičných verších vyjadřující představu šlechty o tom, jak by měl král vládnout. V této básni se schází zvířata na sněmu (především ptáci v čele s orlem – symbol Moravy) a říkají, jak by měl vypadat král (lev).
- Rady otce synovi – možná dílo Smila Flašky z Pardubic, možná dílo anonymní. Každopádně je patrná inspirace a podobnost s Novou radou.
- Sbírka přísloví – zachována pouze z části, jedná se o nejstarší slovanské dílo tohoto typu.
ReferenceEditovat
- ↑ HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Arnošt z Pardubic. Arcibiskup, zakladatel a rádce. Praha: Vyšehrad, 2008. 349 s. ISBN 978-80-7021-911-9. S. 214.
- ↑ Parpedie : Smil Flaška z Pardubic. www.parpedie.cz [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Smil Flaška z Pardubic [online]. Počátky písemnictví v českých zemích [cit. 2014-04-18]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b NEJEDLÝ, Martin. Fortuny kolo vrtkavé. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2003. ISBN 80-86493-08-3. S. 389.
- ↑ Básník a hejtman Smil Flaška z Pardubic zemřel před 610 lety. iDNES.cz [online]. 2013-08-13 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
- ↑ ŠEBEK, František. Dějiny Pardubic I. díl. Pardubice: Městský národní výbor v Pardubicích ve spolupráci s Krajským muzeem východních Čech, pracoviště Pardubice a Akademií J.A. Komenského, oblastní organizace Pardubice, 1990. 244 s. ISBN 80-900069-1-4. S. 52.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smil Flaška z Pardubic na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Smil Flaška z Pardubic
- Nová rada
