Smidary

obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji
(přesměrováno z Smidary (část obce))

Smidary (německy Smidar) jsou obec (bývalé město), která leží na soutoku Cidliny a Javorky asi šest kilometrů severně od města Nový Bydžov v okrese Hradec Králové. Obec Smidary se skládá z pěti částí – Smidary, Křičov, Červeněves, Chotělice, Loučná Hora. Celkem v nich žije přibližně 1 600[1] obyvatel.

Smidary
Kostel sv. Stanislava
Kostel sv. Stanislava
Znak obce Smidary
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNový Bydžov
Obec s rozšířenou působnostíNový Bydžov
(správní obvod)
OkresHradec Králové
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 563 (2024)[1]
Rozloha27,97 km²[2]
Nadmořská výška238 m n. m.
PSČ503 53
Počet domů642 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřadunám. prof. Babáka 106
503 53 Smidary
matrika@smidary.cz
StarostkaBc. Jana Draštíková
Oficiální web: smidary.cz
Smidary
Smidary
Další údaje
Kód obce570869
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Obec středověkého původu se připomíná ve 14. století v majetku Metropolitní kapituly pražské, od níž ji zakoupili Vartenberkové. Roku 1424 ves vypálil Jan Žižka se svým vojskem. Roku 1562 byla na žádost Sabiny Zilvárové z Vřesovic povýšena na městečko s vlastním znakem a pečetí. Městská privilegia potvrdil roku 1633 Albrecht z Valdštejna a rozšířil je o výroční trh. Stejná privilegia potvrdil také další majitel panství Rudolf Colloredo z Wallsee v roce 1653 a jeho dcera Marie Antonie Montecuccoli, rozená Colloredová v roce 1707. Kamil Colloredo z Wallsee roku 1739 upravil robotní povinnosti. Colloredové vlastnili panství v letech 1651–1810. Roku 1870 byla do Smidar zavedena železnice: zastávka Severozápadní dráhy na trati Osek- Trutnov. Rezidenční zámek s okrasnou zahradou patřil Arturovi, Rosalii a Jindřichovi Waagnerovým z Wallernstädtu, dále v něm v letech 1895-1924 bydleli Čížkové ze Smidajchu, kterým byl zámek Smidary vyvlastněn při druhé pozemkové reformě.

V letech 1836–1892 zde byl provozován malý cukrovar, který roku 1892 vyhořel, dále pivovar, který měl v nájmu Arnošt Schreiber asi do roku 1900, a cihelna.[4] V roce 1907 byla založena textilní továrna, roku 1920 přádelna bavlny firmy Bruna z Plavů, zestátněná roku 1948 a 1958 převedená pod podnik Tiba Dvůr Králové na Labem.

Přírodní poměry

editovat

Vesnice stojí ve Východolabské tabuli. Podél jejího okraje protéká řeka Cidlina, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou součástí přírodní památky Javorka a Cidlina – Sběř.

Doprava

editovat

Smidary se nachází na křižovatce silnice II/280 a II/327. Východně od vesnice vede železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov, na které se nachází stanice Smidary. Do sedmdesátých let dvacátého století zde začínala regionální železniční trať Smidary – Vysoké Veselí.

Pamětihodnosti

editovat
 
Centrum obce
 
Socha svatého Jana Nepomuka, Veselský háj

Osobnosti

editovat
  • Edward Babák (1873–1926), fyziolog, biolog a srovnávací morfolog, rektor Masarykovy univerzity
  • Emanuel hrabě Mensdorff-Pouilly (1866–1948), majitel zámku, Člen parlamentu Království českého
  • Alois Neuman (1901–1977), politik, zastával různé vládní posty v Československu
  • Jiří Šotola (1924-1989), spisovatel a dramatik

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hynek Tittl: Schematismus velkostatků v království Českém, Praha 1894, s. 780–782, dostupné online

Literatura

editovat
  • Kniha černá jinak smolná města Smidar 1631–1769. Příprava vydání Emil Pavel Lány. Děčín: Severografia, 1948. 

Externí odkazy

editovat