Otevřít hlavní menu

Smenchkare byl egyptský panovník řazený k 18. dynastii, i když to bylo v problematickém období konce vlády Achnatona a nástupu legitimního nástupce Tutanchámona. Jeho doba vlády zahrnuje dvě období, v prvním, ve kterém byl Achnatonovým spoluvládcem, zhruba od 13. roku jeho vlády (~1340 př.Kr.), druhém po smrti Achnatona, (~1336-1334 př.Kr.), kdy legitimní nástupce Tutanchámon byl ještě příliš mlád a jeho zájmy hájila jeho matka Kija.

Ankhkheperure Smenkhkare Djeser Kheperu
Smenkhare//Nefernefruaten
Pečeť z období spoluvlády s Achnatonem[1]
Pečeť z období spoluvlády s Achnatonem[1]
Doba vlády ~1336-1334 př.Kr.[2][p 1]
Rodné jméno
<
N5
O34
U22D28D45L1
Z2
>

Semench-ka-Re-djeser-cheperu
Trůnní jméno
M23L2<
N5S34L1Z2
>

Anch-cheperu-Re
Manželky
it
n
ra
N36
t
Meritaton
(nejstarší dcera Achnatona)
Otec Amenhotep III. ?
Matka ?
Úmrtí El Amarna
Hrobka KV55 ?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Informace o původu Smenchkarého jsou příliš mlhavé a ne dosud dostatečně podložené archeologickými indiciemi. Nesporné však je, že pocházel z okruhu rodiny Amenhotepa III. Rovněž je nesporné, že spoluvládcem Achanatona se stal někdy kolem 13. roku jeho vlády. Musel být prominentní osobou a zřejmě i důsledkem volby vládnoucího Achnatona. Nabízí se jeho vztah jako nevlastního bratra některé z manželek Amenhotepa III. kde vedle královské manželky Tije žily i dcery Mitannských králů Gilukhipa dcera Shuttarna II., Tedukhipa dcera krále Tushratty,[3]případně i syn nejstarší dcery Amehotepa III. Sitamun[4] (incestní vztahy byly v té době dost časté). Po smrti Achnatona se ujal asi na dva roky vlády nad Egyptem. Diskuse o jeho personifikaci potvrzují archeologické indicie o existenci mužské osoby s věrohodně doloženými vztahy ke královské rodině:
Jsou to:

  • váza z hrobu Tutanchámona i s jménem Smenchkarého
  • v roce 1922 H.Cartrem nalezené hrobky Tutanchámona, se ve výbavě našly zlomky skříně se jmény Achnatona a společně i krále Ankhkheprure- mery-Neferkheperure Neferneferuaten-mery-Waenre a královny Meryetate, jeho manželky;[5][6]
  • na nalezených zlomcích z Amarny a vedlešího poláce Gurob[p 2][7] 6 kartuší s trůním jménem Ankhkheperure a 2 další s epitetem Nefercheprure, 3 s epitetem Mery-Waenre, 2 nesoucí jméno Smenchkare a další s epitetem Djese-Kheperu nalezené při vykopávkách v korunním paláci.[8]
  • hliněná pečeť (v záhlaví) je shodná s kartuší (pečetidlem) č. 92 zobrazených artefaktů;
  • ve hrobce Meryre TA2 je zobrazena scéna ze slavnosti Durbar s (poškozeným) nápisem “Faraon Ankhkheperure Smenkhare a jeho Velká královská manželka Meritaten”.
 
Kartuše faraona Smenchkarého nalezené při vykopávkách v Thebách a v Amarně[8]

VládaEditovat

Legitimita přechodné vlády Smenchkarého se odvozovala od jeho manželky, nejstarší dcery Achnatona Nefertiti Meritaton. Té bylo v době sňatku jen asi 13. let. Smenchkaré ke svému jménu připojil jméno královny matky Nefer-Nefru-Aton.[9][4] Po dvou letech této vlády Smenchkare náhle zemřel (~1334 př.Kr.). Přímé nástupnictví Tutanchámona na trůn bylo předmětem intrik v okolí jeho rodiny[p 3][10]

HrobkaEditovat

Smenchkaré, který pocházel z Théb si zde nechal stavět hrobku v Bibal El-Moluk, uvádí se KV55, ale zde se při jejím otevření (E.Ayerton -1907, britský egyptolog) nacházel sarkofág určený pro královnu Teje ale mumie v ní nalezená byla mužského pohlaví, dříve přisouzená Achnatonovi. Případné otázky nejsou dosud uspokojivě zodpovězeny. Smenchkaré si také nechal stavět hrobku i v Tell EL-Amarně, ta však nebyla dokončena a jeho pravé pohřební místo nebylo určeno.[9]

Zdravotní podmínky v El AmarněEditovat

Achnaton zemřel ve věku ~30 let, Smenchkare po dvou letech samostatné vlády, přitom lze předpokládat, že byl věkovým vrstevníkem Achnatona. V obou případech se důvody jejich asi náhlého úmrtí v původních odkazech nevyskytují. Následně je možné k nim přiřadit i předčasné úmrtí Tutanchámona ve věku ~19 let.
Komplexní archeologické expedice zkoumající profil tehdejší populace v El Amarně, podložené rozsáhlejšími antropologickými analýzami hrobových nálezů v celém profilu amarnské lokality, poskytly detailnější pohled na spektrum identifikovaných chorob a pravděpodobných příčiny jejich úmrtí v době trvání sídelního města Achetatonu. Průměrný věk v tomto období se pohyboval v rozmezí 20-40 let s výraznou četností v dětském a juvenilním věku a diferenciací společenského sociálního postavení. Chudší část populace trpěla častěji hladem, z toho pak odvozenou Sideropenickou anémií (nedostatek železa ve stravě) a náchylností k infekčním chorobám. Uvádí se epidemie černého moru[11]. Malarické horečky, parazitické ataky bilharziemi obvyklé v nilském řečišti, vývojové kostní vady včetně dentálních komplikací. Byly to také pravé neštovice (Variola vera), amébóza, tyfus a další v orientě dosud se vyskytující patogeny, které souvisejí s nedostatečnými hygienickými systémy. [12][13]

 
Nákrčník s motivem supa z hrobky KV55
Úmrtnost/dožívání[14] Starý Egypt Egypt 1998
Dětská úmrtnost do 1 roku 30% 4%
Dětská úmrtnost od 1 do 5 roků 20% 5,1%
Dospělí dožívání-chudá vrstva 20-30 r. ~65
Dospělí dožívání-bohatá vrstva 30-40 r. ~65
Roční růst populace >0,1% 2,2%

EpilogEditovat

Smenchkeré žil a krátce vládl ve stadiu krize egyptské společnosti v závěru 18. dynastie, ovlivněné řadou vnitřních i vnějších vlivů, které podlomili stabilitu vlád po dlouhodobé a úspěšné vládě Amenhotepa III. Značně k tomu přispěly v té době špatné zdravotní podmínky, které byly příčinou stagnace rozvoje populace a nestability vládnoucích struktur. Z vnějších podmínek to byl vzrůstající vliv Novochetitské říše a citelné ztráty vlivu Egypta v Syro-Palestinské oblasti.[15]

Související článkyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Celková doba včetně spoluvlády s Achnatonem od jeho ~13 doby vlády je ~1340 - 1333
  2. Palác privilegovaných žen “harém” nezávislý na královském paláci
  3. Interpretace tohoto období a nedostatek průkazných archeologických nálezů v průběhu expedicí v ruinách Amarny jsou dosud zdrojem četných diskusí a spekulativních závěrů.

ReferenceEditovat

  1. PETRIE, Flinders. Tell El Amarna [online]. Westminster: Aris&Phillips, 1894. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. Amenhotep III &His Wives [online]. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b DODSON, Aidan. Amarna Sunset:The late-Amarna succession revisited [online]. Bristol: University Bristol, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Sunset: the End of the Amarna Period [online]. University Bristol: 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CARTER, Howard. The thomb of Tutankhamen. London: Sphire Book Limited, 1972. S. 95-97. 
  7. Gurob, Unlocking a Royal Harem [online]. Egypt: 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b PETRIE, Flinders. Tell El Amarna [online]. Westminster: Aris&Phillips, 1894. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Smenkhare [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Sunset: the End of the Amarna Period [online]. University Bristol: 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  12. KUCKENS, Kathleen. The Children of Amarna: Disease and Famine in the Time of Akhenaten [online]. Fayetteville: University of Arkansas, 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  13. GOODMAN, Alan, G.Armelagos. Infant and Childhood Morbidity and Mortality Risks in Archaeological Populations. [Archaeology]. 1989, roč. 21, čís. 2, s. 225-243. Dostupné online. 
  14. The people of ancient Egypt [online]. Reshafim, Israel: 2008 [cit. 2019-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-21. (anglicky) 
  15. DIJK, Jacobus. Hormeheb and the Struggle for The throne of Tutankhamun [online]. Gröningen: Univesity Gröningen, 1996. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Wolfgang Helck: Geschichte des Alten Ägypten Abteilung 1: Der Nahe und der Mittlere Osten. Bd. 1: Ägyptologie. Abschnitt 3). Brill, Leiden u. a. 1968, ISBN 90-04-06497-4, S. 167 .
Předchůdce:
Achnaton
  Egyptský král
1336-1334 př.Kr
  Nástupce:
Tutanchamon