Wikipedie

Smederevo

Smederevo (v srbské cyrilici Смедерево) je město na východě Srbska, správní středisko Podunajského okruhu. Nachází se na břehu Dunaje, v blízkosti soutoku řeky s Velkou Moravou, 45 km jihovýchodně od Bělehradu, 70 km severně od Kragujevace a 125 km jižně od Temešváru. V roce 2011 mělo 64 105 obyvatel.

Smederevo
Смедерево/Smederevo
Center Smederevo.jpg
Smederevo – znak
znak
Poloha
Souřadnice 44°39′48″ s. š., 20°55′44″ v. d.
Nadmořská výška 72 m n. m.
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
Smederevo
Smederevo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 484 km²
Správa
Vznik 1430
Oficiální web www.smederevo.org.rs
Telefonní předvolba 026
PSČ 11300
Označení vozidel SD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Město je známé v latině, rumunštině a řečtině pod názvem Semendria, v maďarštině jako Szendrő, resp. Veg-Szendrő a v turečtině jako Semendire.

Název Smederevo nemá jasný etymologický původ. Podle středověkého italského historika Antonia Bonfiniho vznikl z maďarského Szendrő (které doslova znamená Svatý Ondřej). Podle jiných zdrojů vzniklo podle středověkého mužského jména Smender. Někteří historikové[zdroj?] se domnívají, že název je předslovanského, přesněji íránsko-chazarského původu.

HistorieEditovat

Trvalé osídlení na místě dnešního města vzniklo v 1. století př. n. l., když Římská říše obsadila oblast dnešního západního Balkánu. Podrobila si i tehdejší osadu kterou pojmenovala Vinceia. Ze správního hlediska byla oblast součástí nejprve provincie Moesia, později Moesia Superior. Římané jej znali pod názvem Mons Aurea (Zlatá hora) jako osadu.[1]

Město Smederevo je ve středověku poprvé připomínáno roku 1019[2] v dokumentu byzantského císaře Basileia II. Je zmíněno jako jedno z míst, které bylo pod správou nově ustanovené Ohridské archiepiskopie. Později je připomínáno v dokumentu knížete Lazara z roku 1381, kde je zmíněn klášter Ravanica a okolní sídla, včetně Smedereva. Město se rozvíjelo u koryta řeky Jezavy, která v místě středu města a přístavu ústila do Dunaje.[1]

Význam získalo město až v 15. století po Bitvě na Kosově poli a postupném přesunu srbského státu na sever, během expanze Turků do regionu. Srbský despota Đurad Branković musel vrátit Uhersku Bělehrad a za své nové sídlo si zvolil právě Smederevo[2], kde nechal zbudovat pevnost v byzantském[2] stylu. Ta byla dokončena roku 1430 a okolo ní se začalo rozvíjet podhradí. Až v roce 1459 město obsadili Turci spolu se zbytkem srbského despotátu. Přestože Osmané po boji město značně poničili, strategická poloha města na břehu Dunaje vedla k tomu, že Smederevo nebylo opuštěno. Původní pevnost byla naopak přestavěna a rozšířena pro potřeby turecké armády.

Na podzim 1476 se společné vojsko Uhrů a Srbů pokusilo město znovu obsadit, nicméně neúspěšně. Obléhání trvalo několik měsíců, na obranu města před útočníky ze severu dohlížel sám turecký sultán Mehmed II. Maďaři se po dlouhých bojích nakonec rozhodli ustoupit. Další útoky probíhaly ještě v letech 1494 (pod vedením Pála Kinizského) a 1512 (Ján Zápolský), nicméně ani jednomu z útočníků se nepodařilo město získat.

 
Ruští dobrovolníci připlouvající v roce 1876 po Dunaji do Smedereva na pomoc v boji proti Turkům.

Smederevo se stalo centrem tzv. Smederevského sandžaku, správní jednotky Osmanské říše na území dnešního Srbska. Pod tureckou nadvládou bylo město až do roku 1718, kdy jej (stejně jako severní část centrálního Srbska obsadila po válce a podepsání Požarevackého míru rakouská armáda. Rakouská správa však trvala pouhých dvacet let, a po roce 1739 se město stalo opět součástí Osmanské říše.

Na začátku 19. století ovládli město vzbouřenci. Roku 1806 zde byla založena první základní škola. V té době zde také zasedal Praviteljstvujušči sovjet s Dositejem Obradovićem v čele. Město na krátkou dobu fungovalo opět jako srbské hlavní město. Přestože po vzniku moderního Srbska v druhé polovině 19. století tuto výsadu ztratilo, rozvíjelo se stejně dynamicky, jako všechna větší sídla na Balkáně. Roku 1855 byl vybudován kostel sv. Jiří[2], roku 1866 byla ve Smederevu otevřena nemocnice. Jen o rok později opustila místní pevnost jako jednu z posledních na území srbského knížectví turecká vojenská posádka. V roce 1871 bylo otevřeno místní gymnázium, od roku 1875 začaly vycházet první noviny (Narodna volja). V roce 1886 získalo město železniční spojení se zbytkem země. Roku 1899 bylo otevřeno místní divadlo.

Na počátku 20. století mělo Smederevo 7000 obyvatel, v roce 2003 v něm žilo 62 900 obyvatel. Během první světové války bylo okupováno Rakousko-uherskou armádou (1914). Okupační vojska v původní historické pevnosti zřídila zajatecký tábor, kde panovaly těžké poměry. O jeho fungování poté Mezinárodnímu červenému kříži přednesli v roce 1919 zprávu Roger Steinmetz a Paul Schazmann. Město bylo osvobozeno 17. října 1918 srbskou armádou po průlomu Soluňské fronty.

V meziválečné Jugoslávii bylo město součástí Dunajské bánoviny, která měla své správní centrum v Novém Sadu. Roku 1925 získalo první urbanistický plán.[1]

Za 2. světové války město okupovalo německé vojsko, které do pevnosti umístilo sklad munice. 5. června 1941 došlo k mohutnému výbuchu uskladněného střeliva; výbuch měl za následek asi 1200[3] lidských obětí a vážně poškodil pevnost.

Po roce 1945 se stalo centrem Smederevské oblasti, která byla správní jednotkou v rámci FNRJ. Město bylo dodatečně industrializováno. Byly otevřeny např. továrny Zelvoz, továrna na stavební stroje Fagram[2], ocelárna, nebo továrna Satrid, která byla spuštěna v roce 1971. Vznikly dvě oddělené průmyslové zóny.[1]

Roku 1999 byli v souvislostí s válkou v Kosovu v Smederevu a okolních obcích umístěni uprchlíci z Kosova.[2]

PamátkyEditovat

  • Smederevská pevnost

  • Kostel sv. Jiří

  • Kostel přesvaté Bohorodice ve Smederevu

  • Náměstí republiky

  • Budova okružního soudu

  • Budova radnice (opštiny)

  • Gymnázium

  • Galerie současného umění

  • Kulturní centrum

  • Národní knihovna

EkonomikaEditovat

Smederevo je střediskem oblasti známé díky pěstování ovoce a výrobě vína. Místní potravinářský podnik Godomin však prošel velkou řadou ekonomických těžkostí po roce 1990 a na začátku 21. století přestal být aktivní společností.

Klíčovým subjektem místního průmyslu jsou ocelárny dříve známé pod jménem Sartid. V dobách existence socialistické Jugoslávie představovaly jeden z hlavních podniků na území země. V roce 2003 do nich po privatizaci vstoupil americký investor a přejmenoval je na U.S. Steel Serbia. Srbská vláda získala prodejem 33 milionů USD. Nebyly však pro amerického investora dostatečně rentabilní, a tak podnik převzal za symbolickou cenu srbský stát v roce 2012. O čtyři roky později je následně odkoupila čínská státní společnost HBIS.

Dne 8. srpna 2010 proběhlo ve Smederevu referendum, ve kterém se občané města měli vyjádřit k plánu výstavby rafinerie. Z potřebných cca 48 tisíc respondentů se referanda zúčastnilo jen cca 8 500 lidí. Společnost, která chtěla v roce 2012 postavit rafinérii, nicméně nebyla schopna získat včas stavební povolení.

Struktura zaměstnanosti (2016) Celkem
zemědělství, lesnictví a rybařství 190
hornictví 13
zpracovatelský průmysl 8 761
distribuce energie, plynu a vody 210
distribuce vody a odpadové hospodářství 531
stavebnictví 667
obchod 3 352
doprava 1 160
pohostinství 538
média a telekomunikace 237
finance a pojišťovnictví 393
správa majetku 77
věda a výzkum 573
administrativa a ostatní 387
sociální činnosti 1 386
vzdělávání 1 808
zdravotnictví 1 519
umění a rekreace 235
ostatní 512
Celkem 22 549

DopravaEditovat

 
Vila Zlatý břeh, kterou nechali v blízkosti města zbudovat Obrenovićové.
 
Karađorđův morušovník.
 
Římskokatolický kostel.
 
Základní škola Dimitrije Davidoviće.
 
Galerie současného umění.

Smederevo je významné především kvůli svému říčnímu přístavu na Dunaji. Přístav může sloužit pro mezinárodní dopravu. Roční kapacita zboží dosahuje 1,5 milionů tun a je možné jej rozšířit v případě potřeby na mnohem vyšší provoz. V jeho blízkosti se nacházejí sklady bývalé společnosti Jugopetrol.

Přes město prochází dopravní tah z údolí řeky Moravy přes Dunaj až do Pančeva. Hlavní dopravní tahy celostátního významu vedou jižně od města; mezi ně patří dálnice A1 a železniční trať Bělehrad–Niš. Smederevo má vlastní odbočku, která se na hlavní trať napojuje u obce Mala Krsna (stejně jako v případě hlavního silničního trahu a dálnice).

Známé osobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Smederevo na srbské Wikipedii, Smederevo na německé Wikipedii a Smederevo na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-21-X. Kapitola Smederevo, s. 48. (srbština) 
  2. ↑ a b c d e f g STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-21-X. Kapitola Smederevo, s. 49. (srbština) 
  3. ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 391. Dále jen Dějiny Srbska. 

Externí odkazyEditovat

 
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data: AUT: ge722819 | GND: 4355041-1 | VIAF: 243164302
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Smederevo&oldid=17076858“