Otevřít hlavní menu

Slovinky

obec na Slovensku

Slovinky jsou obec v okrese Spišská Nová Ves v Košickém kraji.

Slovinky
Slovinky
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 442 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
kraj Košický
okres Spišská Nová Ves
tradiční region Spiš
Slovinky
Slovinky
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 46,44 km²
Počet obyvatel 1 902 (2011)
Hustota zalidnění 41 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Michal Pačan (* 1959)[1]
Vznik 1368 (první písemná zmínka)
Oficiální web obecslovinky.sk
E-mail slovinky@stonline.sk
Adresa obecního úřadu Obecný úrad Slovinky 58
Telefonní předvolba +421-53
PSČ 053 40
Označení vozidel SN
NUTS 543535
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohopisEditovat

Obec leží v úzkém údolí podél Slovinského potoka uprostřed jehličnanů a buků severní části Slovenského rudohoří. V blízkosti se nachází známé lyžařské středisko Plejsy. Krasové údolí Poráčské doliny patří mezi chráněné oblasti Slovenska.

GeomorfologieEditovat

Půdní jednotky:

  • Rankrová půda
  • Rendzina - vyluhovaná moderová,
  • Hnědá lesní půda
  • Mezotrofní skeletnatá slabohumózní (27% porostní plochy),
  • Rankrová skeletnatá slabohumózní (24% porostní plochy),
  • Oligotrofná skeletnatá moderová (13% porostní plochy),
  • Podzol, důlní halda, patēriņa, borovina, klihová půda
Geologický přehled
  • Paleozoikum až ALGONKIUM - paleovulkanické křemenné porfyry, paleovulkanické diabázy, melafýry
  • STARŠÍ paleozoikum - ordovik - fylity, kambrium
  • MLADŠÍ paleozoikum - perm - vrchní perm kontinentální
  • MEZOZOIKUM - trias - mořský
  • KENOZOIKUM - paleogén - střední-vrchní eocén: flyšové vývoje, eocén bazální zeminy, vrchní mořský eocén: pískovec

Sousední obceEditovat

Gelnica, Helcmanovce, Krompachy, Mníšek nad Hnilcom, Olcnava, Poráč, Prakovce, Spišské Vlachy, Švedlár

Vodní tokyEditovat

Přes Slovinky protéká Poráčský potok, Slovinský potok a potok zpod Ostrého vrchu (1 082,0 m nm), které se slévají přibližně ve středu obce. Poráčský potok pramení v Poráčském údolí, Slovinský v Lacemberském údolí.

Symboly obceEditovat

Obec má vlastní vlajku a znak.[2]

Znak
V zeleném pozdněgotickém štítě zlatý sv. Jiří jako rytíř na koni, kopím zabíjející černého draka. V horních rozích štítu je doprovázen dvěma zlatými kolmými kladívky.

Boj sv. Jiří s drakem symbolizuje odvěký boj dobra se zlem. Hornická kladívka upozorňují na hlavní zaměstnání obyvatel Slovinek a jejich počet naznačuje, že dnešní Slovinky vznikly ze dvou obcí. Barva štítu - zelená a barva draka - černá představují typické barvy horníků. Zbarvení zlatou, resp. žlutou barvou u hlavní figury a kladívka lze chápat jako projev úcty k patronovi místního chrámu i k práci místních horníků, která jim po staletí poskytovala živobytí.

Vlajka

Je odvozena z barev znaku, přičemž respektuje zásady i slovenské vlajkové tvorby. Skládá se ze tří podélných pruhů v pořadí: žlutý, černý, zelený, přičemž boční pruhy mají oproti střednímu dvojnásobnou šířku. Vlajka má na konci dvojitý zástřih, který sahá do 1/3 listu vlajky.

Pečeť

Je kruhová. Střed pečeti vyplňuje erbovní znamení bez štítu. Kruhopis zní: OBEC Slovinky. Začátek a konec textu může být oddělen stylizovanou růžičkou.

HistorieEditovat

Hornicko-dřevorubecká obce začíná psát svou historii již v roce 1368 pod názvem Villa Abakuk. Roku 1460 se již uváděly dvě obce. V 16. - 18. stol. byly převrstvené ukrajinskými přistěhovalci. V 15. století se odčlenily Vyšné Slovinky, aby se v roce l943 opět spojili s Nižními Slovinkami v jednu obec Slovinky. Známé byly těžbou mědi a stříbra a v l9. století i těžbou železa. V současnosti je rudné hornictví v útlumu a jako památka na slavnou hornickou minulost zůstalo jen několik zrekonstruovaných a veřejnosti zpřístupněných důlních spojů a poslední vytěžený vagónek měděné rudy.

Obyvatelé zemědělci, uhlíři a v 18. a 19.stol. i horníci, kteří pracovali v železorudných a měděných dolech. V roce 1917 až 1920 došlo v obci k mnohým stávkám a demonstracím horníků proti nedostatečnému zásobování a proti propouštění z práce. Hromadná vesnice. Topí u mostu, klasicistní ze začátku 19.stol. Po roce 1945 přestavěna. Šestiokenní uliční fasáda má mírný střední rizalit s portálem a nárožní lizeny s horizontální rustikou. Nad portálem je malý tympanon.

Řeckokatolická Cerkev sv. Juraje je klasicistní chrám, postavený v roce 1798 - 1808, restaurovaný roku 1874.[3] Jednolodní prostor s presbytářem a vestavěnou věží. Prostory zaklenuty pruskými klenbami s medziklenbovými pásy. Na parapetu stavěné varhanní empory, otvírající se do lodi velkou arkádou, je 6 maleb, seřazených na způsob půlkruhových Lich arkád, které vznikly současně se stavbou. Původní klasicistní kazatelna s obrazy věrozvěstů. Dřevěná křtitelnice z jednoho kusu z roku 1710. Neoklasicistní ikonostas roku 1874. Přenosný oboustranně malovaný obraz sv. Juraje a Misericordia z druhé poloviny 18.stol. Pod nástěnnými malbami ze začátku 20.stol. jsou pravděpodobně starší malby.

Obec patřila zpočátku pod správu Richňavské hradního panství, jehož se roku 1460 zmocnil Imrich Zápolský. Právě z téhož roku pochází i dokument svědčící o existenci již dvou obcí s názvem Zlowinka. Od roku 1550 se v písemnostech setkáváme s pojmenováním Vyšné Slovinky a od roku 1555 is Nižním Slovinky.

Po Zápolských se hlavním pánem Richňavského panství a tedy i Slovinek staly Turzovci. Krátký čas kolem poloviny 16. století patřily Ondřejovi Bátorimu. Po vymření Turzovců a velkých majetkových sporech se dostali definitivně do majetku Čákiovců, majitelů Spišského hradu. Tito je vlastnili až do zrušení poddanství v roce 1848.

Obyvatelstvo Slovinek tvořily většinou horníci, uhlíři a dřevorubci. Částečně se zabývali i zemědělstvím a dobytkářství. V 18. století se Slovinky proslavily i měďařskou hutí sv. Mikuláše, která patřila Sdružení hornouherských těžařů. Ve druhé polovině 19. století měďnorudné hornictví a hutnictví v Slovinkách upadlo a těžba se omezila většinou jen na železnou rudu.

Původním obyvatelstvem Slovinek byly pravděpodobně Slováci. V průběhu 16. století se sem přistěhovalo velké množství rusínského obyvatelstva, které přineslo i změnu náboženského charakteru obou obcí. Ujal se řeckokatolický východní obřad.

Chrám a fara ve Slovinkách existovaly již v první polovině 14. století. Neznámo, zda původní patrocínium chrámu bylo totožné se sv. Jurajem, mučedníkem, který je jako patron místního chrámu doložen pouze od konce 16. století. Je dost možné, že změna patrocínia souvisela s příchodem rusínského řeckokatolického obyvatelstva, neboť právě u nich je tento patron bojovníků jezdců velmi oblíbený. Současný klasicistní chrám zasvěcený sv. Jurajovi byl postaven až v letech 1799 - 1808.

PolitikaEditovat

Starostové obceEditovat

  • 1994 - 2002 Ladislav Fryc (nekalá)
  • 2002 - 2006 Michal Pačan (nekalá)
  • 2006 - 2010 Michal Pačan
  • 2010 - současnost

ZastupitelstvoEditovat

  • 1990 - 1994 - 17 poslanců
  • 1994 - 1998 - 17 poslanců (13 nekalá, 2 KDH, 1 HZDS, 1 SDĽ)
  • 1998 - 2002 - 17 poslanců (12 nekalá, 2 KDH, 1 HZDS, 2 SDĽ)
  • 2002 - 2006 - 9 poslanců (7 nekalá, 1 KDH, 1 SMER-SD)

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj obyvatelstva od roku 1869
Rok sčítání Počet obyvatel Počet domů
1869 -
1880 2 074 335
1890 1 456 288
1900 1 523 299
1910 2 511 336
1921 2 085 320
1930 1 834 283
1950 1 627 309
1961 2 305 377
1970 2 433 449
1980 2 246 484
1991 1 800 498
2001 1 867 468
Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001)
Počet obyvatel %
Římskokatolická církev 439 23,5
Řeckokatolická církev 490 26,2
Pravoslavná církev 807 43,2
Evangelická církev a. v. 6 0,3
Bez vyznání 86 4,6
Ostatní a nezjištěno 39 2,1
Složení obyvatelstva podle národnosti (2001)
Počet obyvatel %
Slovenská 1 762 94,4
Maďarská 1 0,1
Romská 33 1,8
Rusínská 50 2,7
Ukrajinská 4 0,2
Česká 7 0,4 ​​
Ostatní a nezjištěno 10 0,5

Kultura a zajímavostiEditovat

O zachování lidových tradici se stará především folklorní soubor Slovinka a dětský folklorní soubor Slovinočka, které pravidelně vystupují na srpnových folklorních slavnostech.

Farní úřadEditovat

Řeckokatolický: * Farář: jeromonach Pimen (* 1970)

Pravoslavný: * Duchovní správce: Peter Kačmár (* 1974)

Římskokatolický: * Filiálka římskokatolické farnosti Krompachy

SportEditovat

Je ideálním místem k odpočinku i aktivnímu pobytu turistů, kterým okolní lesy nabízejí množství značených turistických stezek, které se v zimě využívají jako trasy pro běžky. V blízkosti se nachází známé lyžařské středisko Plejsy, a v samotné obci funguje 300 m dlouhý lyžařský vlek. Sportovcům se nabízí udržované fotbalové hřiště i tělocvična ZŠ, novinkou jsou povoznické služby nabízející jízdy kočárem, nebo relaxační jízdy na koni pro děti i dospělé. Rybáři si přijdou na své v bystřinách místních potoků a pokud rybářské štěstí nepřeje, jsou k dispozici i dva chovné rybníky v Lacemberské a Poráčské dolině. V dolině se nachází turistická ubytovna - Černý čáp, ke které kromě místní komunikace vede i naučná stezka.

ŠkolyEditovat

  • Mateřská škola - Slovinky 58 [1]
  • Základní škola - Slovinky 71 [2]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovinky na slovenské Wikipedii.

  1. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Michal Pačan je v seznamu. Dostupné online. 
  2. http://www.crwflags.com/fotw/flags/sk-sn-so.html
  3. Historie chrámu sv. velkomučedníka Juraja v Slovinkách

Externí odkazyEditovat