Otevřít hlavní menu

Slovenská národní a rolnická strana, SNaRS (slovensky Slovenská národná a roľnícka strana) byla politická strana působící počátkem 20. let 20. století na Slovensku. Roku 1922 se sloučila do celostátní Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu.

Obsah

Vznik samostatné agrární strany na SlovenskuEditovat

Už před rokem 1918 existoval v slovenském politickém prostředí svébytný agrární proud. Na rozdíl od českých zemí v něm ovšem převládali intelektuálové nikoliv početnější vrstva sedláků a statkářů. Agrární hnutí na Slovensku bylo součástí široké Slovenské národní strany.[1]

Po vzniku Československa se na Slovensku zrychlil proces formování politických stran. 13. dubna 1919 se konalo první celoslovenské shromáždění organizace Slovenská rolnická jednota. Předsedou se stal Pavel Blaho. V této fázi šlo ještě o formální součást celonárodní Slovenské národní strany, ale fakticky již o rodící se samostatnou platformu slovenského agrarismu. 14. září 1919 se potom konal ustavující sjezd Národní republikánské strany rolnické, jejímž předsedou zůstal Pavel Blaho.[1] Někteří členové strany v té době zasedali v Revolučním národním shromáždění v Praze, kde ovšem slovenští poslanci tvořili jednotnou skupinu a fakticky se ještě nedělili podle stranické příslušnosti.

Před parlamentními volbami v roce 1920 utvořily 11. ledna 1920 Národní republikánská strana rolnická a Slovenská národní strana koalici, čímž vznikla Slovenská národní a rolnická strana.[1][2][1]

Po volbách utvořili poslanci zvolení za SNaRS společný klub s českými agrárníky. Slovenská národní a rolnická strana ovšem ve volbách na Slovensku výrazněji neuspěla. Porazili ji ľudáci a silné zisky dosáhli i sociální demokraté. Po volbách proto ve straně zaznívala kritika chabé agitace na venkově a slabé podpory mezi katolickým lidem (v SNaRS bylo jinak silné zastoupení slovenských evangelíků). 21. března 1921 zvolil výkonný výbor strany nové vedení a jejím předsedou se stal Jozef Branecký. Krátce poté došlo v SNaRS k rozkolu, když se od ní koncem března 1921 odtrhla Slovenská národní strana.[1][2] Další rozkol nastal v únoru 1922, když se zájmová organizace Slovenská domovina, napojená na SNaRS, odtrhla a proměnila se na politickou stranu Slovenská domovina – strana malorolnického lidu. Za secesí stál patrně Milan Hodža, který si tak chtěl připravit politickou platformu.[2]

Sloučení s českými agrárníkyEditovat

V této době do hry vstoupili představitelé agrární strany z českých zemí (tehdy oficiálně zvané Republikánská strana československého venkova), kteří vyvinuli tlak na sjednocení agrárních politických subjektů. Slovenská domovina – strana malorolnického lidu a Slovenská národní a rolnická strana se díky tomu v roce 1922 sloučily s českými agrárníky z Republikánské strany československého venkova, čímž vznikla celostátní Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (RSZML).[3][2] V červnu 1922 byli funkcionáři SNaRS začleněni do struktur RSZML a Branecký se stal členem výkonného výboru a předsednictva RSZML.[1]

Po roce 1922 pak původní členové SNaRS tvořili výraznou složku agrární strany. Během 20. let se mezi slovenskými předáky RSZML dostal do popředí Milan Hodža, který se ve 30. letech stal i předsedou vlády Československa a významně ovlivňoval politiku RSZML.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f HANULA, Matej: Poslanec Jozef Bránecký (1878–1941), roľník vo vedení roľníckej strany, In: Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století, sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 24.–25. května 2006, STUDIE SLOVÁCKÉHO MUZEA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 11/2006, s. 153-159. [online]. slovackemuzeum.cz [cit. 2015-01-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b c d kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 555. (česky) 
  3. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 553. (česky)