Slovenská demokratická a kresťanská únia – Demokratická strana

slovenská politická strana

Slovenská demokratická a kresťanská únia – Demokratická strana (zkratka SDKÚ-DS, česky Slovenská demokratická a křesťanská unie – Demokratická strana) je slovenská mimoparlamentní politická strana. V letech 20002006 a 20102012 byla vládní stranou, v čele jejích koaličních vlád se postupně vystřídali Mikuláš Dzurinda a Iveta Radičová.

Slovenská demokratická a křesťanská unie – Demokratická strana
Slovenská demokratická a kresťanská únia – Demokratická strana
Logo
ZkratkaSDKÚ-DS
Datum založení18. února 2000
1. místopředsedaJozef Sobčák
LídrBranislav Rybárik
ZakladatelMikuláš Dzurinda
SídloZámocká 4771/22
811 08 Bratislava
PředchůdceSlovenská demokratická koalícia
Ideologieliberální konzervatismus
křesťanská demokracie
pro-evropanismus
Politická pozicestředopravice
Počet členů4 (2022)
Barvy
     modrá
Volební výsledek0,02 % (NR SR 2023)
Oficiální webwww.sdkuds.sk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Strana vznikla pod původním názvem Slovenská demokratická a křesťanská unie v roce 2000. Založil ji Mikuláš Dzurinda (který byl jejím předsedou až do roku 2012). Strana vznikla poté, co Dzurinda spolu s některými ministry tehdejší vlády odmítl vystoupit z účelově vytvořené volební strany Slovenská demokratická koalícia (SDK) a vrátit se podle původní dohody do stran, které ji předtím vytvořily. Spolu s Mikulášem Dzurindou vstoupilo do SDKÚ více politiků z SDK – část členů byla původně z KDH (Mikuláš Dzurinda), část z bývalé (Eduard Kukan) a část z bývalé DS (Ivan Mikloš). Strana byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra SR 18. února 2000. V srpnu 2000 se strana sloučila s Demokratickou unii.

SDKÚ konstatovala, že se nemíní etablovat v současném parlamentu, zavazuje se však podporovat vládu a převzít odpovědnost za činnost sedmi členů kabinetu za SDKÚ. V nadcházejících parlamentních volbách chce získat tolik hlasů, aby mohla vést jednání o sestavení vlády. Krátce před parlamentními volbami v roce 2002 SDKÚ nečekaně uzavřela dohodu o spolupráci s Demokratickou stranou. V parlamentních volbách v roce 2002 SDKÚ získala 15,09% hlasů a 28 mandátů, skončila na druhém místě a spolu s SMK, KDH a ANO vytvořila vládu a společně tak tato koalice začala politiku reforem.

Volební období 2002–2006 editovat

8. října 2002 podepsali koaliční smlouvu předseda SDKÚ Mikuláš Dzurinda, předseda SMK Béla Bugár, předseda KDH Pavol Hrušovský a předseda ANO Pavol Rusko a 16. října jmenoval prezident Rudolf Schuster novou vládu pod vedením staronového premiéra Mikuláše Dzurindy. Strana byla součástí koalice, která prosadila zásadní ekonomické reformy. Strana získala ministerstvo obrany, financí, dopravy, sociálních věcí a rodiny a ministerstvo zahraničí. Ve vztahu k vývoji ve straně byl podstatný pozdější rozpor premiéra s Ivanem Šimkem a kauza "skupinka". 8. prosince 2003 vystoupila z strany platforma kolem Ivana Šimka (celkem sedm poslanců včetně Zuzany Martinákové). Tato skupina poslanců později založila stranu Svobodné fórum. Do klubu později přibyl Jozef Banas (původně ANO).

V roce 2004 strana prohrála souboj o prezidentské křeslo když Eduard Kukan nepostoupil do druhého kola. V červnu 2004 strana získala nejvíce hlasů v prvních volbách do Evropského parlamentu na Slovensku. 22. května 2004 delegáti kongresu SDKÚ v Bratislavě zvolili za nové místopředsedy strany Pavla Kuboviče, Pavla Prokopoviče a Juraje Lišku. Vedle uvedené trojice ve funkcích zůstali Ivan Mikloš, Eduard Kukan a Milan Hort. Od 21. ledna 2006 se strana sloučila s menší Demokratickou stranou a používá tak dnešní název SDKÚ-DS. Na začátku února 2006 z vládní koalice odešlo KDH po sporu s SDKÚ. Na Slovensku se následně konaly předčasné volby.

Strana se ve volebním období výrazně přičinila o úspěchy v zahraniční politice – vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie v roce 2004.

Volební období 2006–2010 editovat

V parlamentních volbách v roce 2006 strana získala 18,35% a 31 mandátů, skončila na druhém místě a přešla do opozice. Nejvíce preferenčních hlasů získala Iveta Radičová (205 538) následovaná Ivanem Miklošem (199 801) a Mikulášem Dzurindou (165 729)[1].

V září 2008 SDKÚ vypracovala dokument Slovensko má na víc – program SDKÚ-DS jako programovou alternativu vlády Roberta Fica.

V roce 2009 strana prohrála souboj o prezidentské křeslo, jelikož její kandidátka Iveta Radičová prohrála ve druhém kole s Ivanem Gašparovičem. V červnu 2009 strana získala 16,98% a 2 mandáty v druhých volbách do Evropského parlamentu na Slovensku.

V únoru 2010, po zveřejnění kauzy financování strany, se vzdal Mikuláš Dzurinda postu volebního lídra a v primárních volbách následně vyhrála (v souboji s Ivanem Miklošem) Iveta Radičová.

Volební období 2010–2012 editovat

Vítězem voleb v roce 2010 se stala dosavadní vládní strana SMER - sociálna demokracia se ziskem 34,8 %, parlamentní většinou však disponovali středopravé strany Slovenská demokratická a kresťanská únia – Demokratická strana (15,4 %), Sloboda a Solidarita (12,1 %), Kresťanskodemokratické hnutie (8,5 %) a Most-Híd (8,1 %). Dohromady tak disponovali 79 mandáty a mohli vytvořit koaliční vládu v čele s Ivetou Radičovou z SDKÚ-DS.

Volební období 2012–2016 editovat

Vítězem voleb v roce 2012 se opět stal SMER - sociálna demokracia, tentokrát již se ziskem 44,41 % a mohl tak disponovat parlamentní většinou bez přizvání další strany do koalice. SDKÚ-DS získala pouze 6,09 %, a přesunula se tak do opozice.

V letech 2016–2023 editovat

Vítězem voleb v roce 2016 se znovu stal SMER - sociálna demokracia Roberta Fica, ovšem s podstatně nižším ziskem než v předchozích letech – 28,8%. SDKÚ-DS získala pouze 0,26 %, a nedostala se tak ani do parlamentu.

Volební období 2023–2027 editovat

V parlamentních volbách v roce 2023 strana získala 0,02 % hlasů a skončila poslední.[2] Volebním lídrem strany byl Branislav Rybárik.[3]

Vedení strany editovat

Předseda strany editovat

1. místopředseda strany editovat

Volební lídr editovat

Historie editovat

Po odchodu Ivana Šimka a Zuzany Martinákové byli na kongrese v roce 2004 do vedení jmenováni místopředsedové Pavol Kubovič, Pavol Prokopovič, Juraj Liška, Ivan Mikloš, Eduard Kukan a Milan Hort.[4]

Na kongresu v roce 2006 zvolili delegáti do vedení strany za předsedu Mikuláše Dzurindu a na pozice místopředsedů Eduarda Kukana, Ivana Mikloše, Milana Horta, Ivetu Radičovou a Pavla Kuboviče.[4]

V květnu 2012 bylo zvoleno nové vedení, předsedou strany se stal hejtman Bratislavského kraje Pavol Frešo.[5]

Současné vedení editovat

Od července 2016 stranu vede 1. místopředseda, nejprve Milan Roman, od listopadu 2020 Jozef Sobčák.[6]

Volební výsledky editovat

Volební výsledky z voleb do Národní rady SR a Evropského parlamentu, ve kterých se zúčastnila strana SDKÚ, respektive SDKÚ-DS.

Parlamentní volby editovat

Volby Počet
hlasů
Hlasy
v %
Počet
mandátů
Parlamentní
postavení
2002 433 953 15,09 % 28 koalice s SMK, KDH a ANO
2006 422 815 18,35 % 31 opozice
2010 390 042 15,42 % 28 koalice s SaS, KDH a Most-Híd
2012 155 744 6,09 % 11 opozice
2016 6 938 0,26 0 mimo parlament
2023 771 0,02 0 mimo parlament

Evropské volby editovat

Volby Počet
hlasů
Hlasy
v %
Počet
mandátů
Parlamentní
postavení
2004 119 954 17,09 % 3 účast ve frakci EPP-ED
2009 140 426 16,98 % 2 účast ve frakci EPP-ED

Volební preference editovat

Volební preference strany v procentech podle Statistického úřadu SR. Tučně vyznačené preference znamenají překročení hranice 5% potřebné na vstup do parlamentu.

Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
2004 . . . . . . 9,3 8,7 9,5 9,4 8,1 10,1
2005 9,1 10,8 12,0 8,2 9,4 9,6 9,8 10,6 7,4 9,6 8,2 8,8
2006 11,1 11,1 11,5 9,7 11,4 12,7 15,2 13,0 11,8 11,1 12,8 11,8
2007 10,7 10,5 13,6 11,0 12,0 14,1 11,3 10,0 12,2 14,5 15,6 13,5
2008 14,7 12,5 14,7 15,1 14,2 13,3 9,7 12,8 11,8 13,6 13,7 11,7
2009 12,8 12,9 12,5 15,5 17,8 15,8 13,9 14,3 13,4 14,4 12,4 11,5
2010 15,2 11,3 14,3 13,4 14,0 12,1 14,7 15,2 16,0 18,0 18,2 15,3
2011 16,9 15,2 16,5 17,1 12,2 13,4 12,6 17,5 12,8 12,2 11,3 10,2
2012 8,3 6,1 5,1 3,3 6,9 6,5 7,0 8,1 8,3 7,9 7,6 8,4

Členská základna editovat

Podle oficiálních údajů[7] měla strana k 31. prosinci 2007 7 274 členů. O 10 let později měla strana již pod 200 členů. V roce 2022 již strana měla pouze 4 členy.[8]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Výsledky preferenčního hlasování
  2. Hlasy pre politické subjekty - NRSR 2023. www.volbysr.sk [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  3. Branislav Rybárik. infovolby.sk [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b sme.sk [online]. Dostupné online. 
  5. Aktuálně.cz [online]. Economia. Dostupné online. 
  6. Register politických strán a politických hnutí. ives.minv.sk [online]. [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  7. Výroční zpráva za rok 2007
  8. Výroční zpráva za rok 2022

Související články editovat

Externí odkazy editovat