Otevřít hlavní menu

Slon indický (Elephas maximus) je jiho- a jihovýchodoasijský slon dlouhý 3,5 metrů, jeden ze tří žijících druhů slona a jediný nevymřelý druh z rodu Elephas. Jde o největšího suchozemského živočicha žijícího v Asii. Vyskytuje se v Bangladéši, Indii, na Srí Lance, v Indočíně a v částech Nepálu, Indonésie a Thajska. Je považován za ohrožený druh, ve volné přírodě žije odhadem 400-500 tisíc jedinců.

Jak číst taxoboxSlon indický
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád chobotnatci (Proboscidea)
Čeleď slonovití (Elephantidae)
Rod slon (Elephas)
Binomické jméno
Elephas maximus
Linnaeus, 1758
Rozšíření slona indického
Rozšíření slona indického
poddruhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

VzhledEditovat

Je menší než jeho africký příbuzný, nejjednodušším rozlišovacím znakem je velikost uší - slon indický je má výrazně menší. Stoličky mají tvar podobný vymřelým mamutům, což ukazuje na bližší příbuznost těchto druhů. Slon indický má na chobotu pouze jeden prstík (výběžek na konci chobotu sloužící k uchopení menších předmětů).

Slon indický má více klenutou páteř než slon africký, na každém zadním chodidle má čtyři nehty místo tří, na čele dvě vybouleniny a pouze 190 párů žeber (slon africký jich má 210). Samicím obvykle nenarůstají kly a když ano, tak jsou jen stěží viditelné i když slon otevře tlamu. Samci také mohou postrádat kly, tento jev se vyskytuje hlavně v populaci na Srí Lance. Na rozdíl od slona afrického, který používá přední končetiny téměř výhradně k manipulaci se zeminou, umí společně s trupem lépe využívat přední končetiny k manipulaci s objekty.

VelikostEditovat

Slon indický je mírně menším druhem než jeho africký příbuzný. Dorůstá do výšky 2-4 metry a váží 3-5 tun. Jeho ocas dosahuje délky 1 m až 1,5 m. Velikost slonů v přírodě byla v minulosti zveličována. Nejtěžší zaznamenaný jedinec vážil kolem 7000 kg a v kohoutku měřil 343 cm.[2]

EtologieEditovat

Žije v menších skupinách. Traduje se, že slon má výbornou paměť, pamatuje si i po několika letech, kde našel vodu, nicméně pokusy v zajetí neprokázaly, že by měl lepší paměť než např. pes nebo kočka. Stáda slonů v přírodě migrují po přesně určených trasách. Úkolem nejstaršího slona je pamatovat si a vyhledat tradiční migrační trasy. Hospodářstvím umístěným na jejich trase vzniká škoda na úrodě a je běžné, že slon zemře při bojích s lidmi. Dospělí jedinci jinak nemají žádné predátory, ale mláďata se mohou stát kořistí tygrů.

Sloni žijí průměrně 60 let v přírodě a 80 let v zajetí. Denně zkonzumují potravu o hmotnosti 10 % svého těla, u dospělých je to 170-230 kilogramů. Potřebují denně 80-200 litrů vody a další využijí ke koupání.

Ke komunikaci využívají infrazvuk, tento fakt poprvé zaznamenal indický přírodovědec Madhaviah Krishnan a později tento jev studovala Katherine Payne.

SamciEditovat

Samci jsou většinou samotáři a v době říje bojují o samice. Mladší samci mohou vytvářet menší skupinky. Samci pohlavně dospívají v patnácti letech a poté se každý rok dostávají do říje zvané "musth". V tomto období je hladina testosteronu 60krát vyšší než normálně a slon je extrémně agresivní. Ze spánkových potních žláz vylučuje sekret obsahující feromony.

SamiceEditovat

Samice žijí v malých skupinách. Mají matriarchální společnost, skupina je vedena nejstarší samicí. Dospívají v 9-15 roku života. Březost trvá 18-22 měsíců a rodí jedno nebo výjimečně dvě mláďata. Mládě je zcela vyvinuté v 19. měsíci, ale zůstává v děloze aby vyrostlo a matka jej mohla krmit. Po narození mládě váží kolem 100 kg a je kojeno 2-3 roky. Samice zůstává ve stádě, ale dospělí samci jsou odháněni pryč.

Samice vytvářejí feromony, hlavní složkou je (Z)-7-dodecen-1-yl acetát, tato látka byla nalezena také u mnoha druhů hmyzu.

Rozmnožování a chov v zooEditovat

 
Cvičení se slony v pražské zoo

Rozmnožování slonů v zajetí je velice obtížné, a to z několika důvodů:

  1. Je velice obtížné sestavit věkově vyváženou skupinu
  2. Také je obtížné získat vhodného a hlavně plodného samce
  3. Také je vhodné, aby slonice zabřezla nejpozději ve dvaceti letech

V poslední době se však u slonů indických daří odchovy napříč zoologickými zahradami.[3] V Evropě je slon indický chován v přibližně 90 zoo. Ne ve všech zařízeních jsou chovné skupiny.[4]

V Česku slona indického chovají čtyři zoo:

Chovné skupiny jsou přitom v Zoo Ostrava a Zoo Praha. V budoucna je plánován chov tohoto druhu také v Zoo Plzeň.[3] Na Slovensku tento druh chován není.[4]

V ČR a SR se mládě slona poprvé narodilo v roce 2004 po umělé inseminaci v Zoo Ústí nad Labem, ale přišlo na svět mrtvé. První živá slůňata v Česku se narodila roku 2011 v zoologické zahradě v Ostravě samicím Vishesh (14 let, porod 11. března)[5] a Johti (44 let, porod 12. dubna).[6] Mládě od samice Vishesh – sameček Sethi – však zemřelo po dvou měsících v důsledku oslabení imunity. Prvním odchovaným mládětem se tak stala samice Rashmi narozená 12. dubna 2011. Od té doby se v Česku narodilo několik dalších slonů: samice Sita (*2013, Zoo Praha)[7], samice Sumitra (2014–2016, Zoo Ostrava), Rudolf (*2016, Zoo Praha), Max (*2016, Zoo Praha)[8], samec Chandru (*2017, Zoo Ostrava)[9].

Chov slonů indických v Zoo PrahaEditovat

První slon indický – samec Baby – byl přivezen do Zoo Praha v roce 1933. Jednalo se o prvního slona v československých zoologických zahradách vůbec. V pořadí druhý slon se dostal do pražské zoo v roce 1951. Významným mezníkem pak byl přelom 60. a 70. let 20. století, kdy se stavěl pavilon velkých savců, určený mj. pro slony, a zároveň bylo v krátkém období let 1968–1972 celkem sedm slonů.[10] Současná skupina čítá sedm zvířat, čímž je největší v českých zoo. Žije v expozici Údolí slonů, která byla otevřena v roce 2013.[11] V Zoo Praha se dosud narodila tři mláďata.[7][8] V květnu 2019 zoo oznámila, že dvě samice jsou březí a porody lze očekávat na jaře roku 2020.[12]

Podrobnější informace naleznete v článku Chov slonů v Zoo Praha.

Chov slonů indických v Zoo OstravaEditovat

Prvním slonem indickým v Zoo Ostrava byl samec Pepík, dovezený v roce 1956 ze Zoo Praha. Uhynul roku 1964 následkem pádu do příkopu. V srpnu 1967 byla ze Zoo Dvůr Králové nad Labem přivezena slonice Soňa, která žila chvíli se slonem africkým Petrem, ale Soňa byla agresivní (kdysi byla odvezena z cirkusu do Zoo ve Dvoře, protože napadla krotitele), takže byli odděleni a Soňa byla chována bezkontaktně. V roce 1991 byla utracena z důvodu dlouhodobého strádání a rakoviny kopyt (příčinou bylo vlhké stání). V roce 2004 byl otevřen nový pavilon slonů, s cílem vytvořit nové chovné stádo tvořenou samcem a několika samicemi. Stejný rok přijeli samice Suseela a Jumbo ze Zoo Amsterdam (obě pocházely z odchytu z volné přírody) a samec Jacki ze Zoo Pont Scorff (narozen 1996 v Zoo La Palmyre). Jacki si v roce 2005 ulomil kel a při operaci v narkóze uhynul kvůli vrozené vadě srdce. Na jaře 2008 do Zoo přijely ze Zoo Belfast samice Johti (odchycena v přírodě) se svou dcerou Vishesh (narozena 1997 v Zoo Belfast). Spojování stáda nedopadlo ideálně, Jumbo měla problém s dominantní samicí Johti a tak byla odvezena do Zoo Givskud. V květnu 2009 přijel ze Zoo Lipsko samec Calvin (narozen 1986 v Zoo Calgary). Zajímavostmi bylo, že Calvin neměl kly a bylo mu odebíráno sperma pro umělá oplodnění. 11.3.2011 Vishesh porodila první živé slůně na území bývalého Československa, byl to sameček, uhynul 6.5. téhož roku. Slůně se narodilo s podváhou a mělo problémy se sáním mléka od matky. Posmrtně dostal jméno Sethi. 12.4.2011 Johti porodila samici, která později dostala jméno Rashmi (v indičtině Zářivě jasný paprsek měsíce), která od začátku prospívala. Druhé mládě, samičku Sumitru, porodila Vishesh 4.2.2014. Sumitra ze začátku nepřijímala mléko, ale ošetřovatelům se nakonec povedlo ji k tomu přimět (náhražkou mléka napustili pleny a samice je začala sát, poté začala přijímat i mateřské mléko)a nadále prospívala. 22.10.2015 byl utracen Calvin, důvodem byl absces na pravé přední noze, který si nechtěl nechat ošetřit (nohu zatěžoval kvůli zakřivení levé přední nohy, které bylo následkem neštovic, které prodělal v mládí). Bohužel 23.1.2016 v odpoledních hodinách uhynula Sumitra (příčinou byl sloní herpes virus). Zjistilo se, že Vishesh je březí a tak bylo přivezení nového samce odsunuto. Své třetí mládě Vishesh porodila 8.7.2017, jednalo se o samečka jménem Chandru. 21.2.2018 byla utracena samice Suseela z důvodu pokročilé artrózy a zhoršujících se abscesů. 13.6.2018 do Zoo Ostrava dorazil ze Zoo LePal samec Maxim (narozen 1998 v Zoo Rotterdam).

Chov slonů indických v Zoo LiberecEditovat

V roce 1958 do Zoo Liberec dorazila první slonice (v Liberci nikdy samec chován nebyl) Kitty ze Zoo Hannover. Uhynula roku 1965, kvůli otravě z jídla, které ji naházeli návštěvníci. V roce 1967 přijeli do Zoo Liberec z indických Zoo Kalkata a Zoo Mysore mladé slonice Rání a Gaurí. V roce 1972 byli přesunuty do nového pavilonu slonů. V letech 1974-2001 žily s africkou slonicí Tanou. V roce 2011 uhynula Gaurí. V říjnu roku 2013 Zoo Liberec přivezla slonici Balu ze Zoo Münster. Původně Zoo Liberec plánovala pavilon slonů zrekonstruovat, ale z několika důvodů se rozhodla postavit nový. V současné době se zpracovává projekt.

Rizika pro člověkaEditovat

Ve většině období roku jsou sloni indičtí plaší, spíše utečou než by se pouštěli do boje. Osamělí tuláci jsou často výjimkou tohoto pravidla, někdy neočekávaně útočí na kolemjdoucí. Samotářští sloni si někdy najdou místo blízko silnice a způsobí její neprůjezdnost. Samice s potomky jsou vždy nebezpečné, když se k nim někdo přiblíží. Slon indický útočí s chobotem pevně zkrouceným nahoru. Útočí tak, že nepřítele udupe, nebo přitlačí k zemi pomocí klů. V době říje je slon velmi nebezpečný nejen k lidem, ale i ke svým společníkům. V zajetí jsou po zpozorování tohoto chování pevně zajištěni, aby nedošlo k neštěstí. Bývají využívána anestetika.

Využití lidmiEditovat

Sloni byli zkroceni lidmi. Díky jejich schopnosti pracovat podle příkazu jsou obzvláště užiteční pro přenášení těžkých věcí. Lidé je využívali hlavně pro přenášení dřeva v pralese. Kromě práce byli využíváni také ve válkách, při obřadech a jako dopravní prostředek. Lovci je využívali pro pohyb po rozličném terénu, představovali lepší prostředek k lovu.

První záznamy o domestikaci slonů indických pocházejí z harappské kultury. Sloni se v průběhu historie stali obléhacím prostředkem, byli osedláni ve válkách a stali se z nich pracovníci.

Hrají významnou roli v kultuře kontinentu a jsou uváděni v Džátacích a Panchatantře. Hinduistický bůh Ganéša má hlavu slona. V Kérale byli využíváni při průvodech, kde byli ozdobeni slavnostním výstrojem. Skoro ve všech indických válkách byli využíváni jako váleční slon.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Asian Elephant na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. http://www.osel.cz/10254-jak-velky-byl-nejvetsi-znamy-slon.html
  3. a b ZAKTV.CZ. Plzeň počítá s projektem Sloni na Mži, vzniknout má na 14 hektarech naproti ZOO. www.zaktv.cz [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online. 
  4. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online. 
  5. V Ostravě se narodilo slůně, první v Česku. ČT24 [online]. 2011-03-11 [cit. 2011-04-12]. Dostupné online. 
  6. DRUHÉ SLŮNĚ JE NA SVĚTĚ! [online]. ZOO Ostrava, 2011-04-12 [cit. 2011-04-12]. Dostupné online. 
  7. a b Slonice Donna a Sita dorazily v pořádku do nového domova. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b Sloni v Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  9. Sloní deník - Sloní deník - Expozice a zvířata - Zoo Ostrava. www.zoo-ostrava.cz [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online. 
  10. Praha - Historie - Sloni - CZ-MILKA. www.cz-milka.net [online]. [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 
  11. Údolí slonů. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  12. Zoo Praha očekává narození dvou dalších slůňat. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat