Otevřít hlavní menu

Slib (2009) je román Jiřího Kratochvila. Vypráví příběh o problému viny a vztahu snů a skutečnosti na pozadí reálií Brna 50. let 20. století.

Slib (Jiří Kratochvil)
Autor Jiří Kratochvil
Původní název Slib
Země Česko
Jazyk čeština
Žánry román
Datum vydání 2009
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ObsahEditovat

Ústřední postavou románu je brněnský architekt Modráček, který nedostal příležitost plně projevit svůj umělecký talent a tuší, že společenská situace 50. let mu to už nedovolí. Kruté politické procesy, jejichž obětí se stala i jeho sestra, v něm postupně probouzejí šílené plány na odplatu. Impulzy a zároveň inspiraci pro jednání mu poskytují jeho vlastní vzpomínky potvrzované náhodami, jimž přikládá osudový význam.

Příčinu smrti své sestry zosobnil v důstojníkovi StB Láskovi. Původní plán na symbolické uvěznění Lásky v pozlacené kleci uprostřed náhodně objeveného sklepení pod vlastním domem se změní shodou náhod ve skutečnost. Počet vězněných se však postupně zvyšuje. Zprvu dílem náhody, později kvůli Modráčkovým ohledům k dříve uvězněným. Architekt pro ně v rozlehlých podzemních prostorách buduje ohromující stavební komplex, který mu nebylo umožněno vytvořit nad zemí. Prostředky získává z pokladu zanechaného v podzemí vyhnanými německými obyvateli a také z prodeje částí klece, jež se ukázala být ze zlata. S posedlostí rozvojem absurdního horizontálního města se prohlubuje i Modráčkovo šílenství. V ideálním domě vzniká komunita lidí, jež více méně smířená se svým osudem se učí společně žít.

Kratochvil v díle mísí místy detektivní postupy se surrealistickými vizemi, střídá roli vypravěčů a prostřednictvím těchto efektů neustále živí čtenářovu pozornost. Snad aby nechal lepší průchod čtenářově fantazii, připustil dva konce příběhu. Uvěznění se dočkají svobody a zavdají mladé dvojici souložící po desetiletích nedaleko místa činu podnět k úvahám nad problémem viny v dávno minulé době. Nebo nešťastnou náhodou zahynou a novinář Petr Luňák se náhodně a symbolicky přiblíží k jejich ztracenému hrobu v podzemí i k jedné z aktérek příběhu, aniž by si dokázal události spojit. Některé prvky romány byly označeny jako postmoderní.

Jako inspiraci Kratochvil přiznává stejnojmenné dílo Friedricha Dürrenmatta a jednu z povídek Vladimira Nabokova. Zřetelný je i vliv starších děl samotného autora.

RecenzeEditovat

Externí odkazyEditovat