Slavomír Stračár

československý člen československého Federálního shromáždění, manažer, ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, ministr zahraničního obchodu a politik slovenské národnosti

Slavomír Stračár (7. února 193521. srpna 1990[1]) byl slovenský a československý politik za hnutí Verejnosť proti násiliu, ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ČSFR a ministr zahraničního obchodu ČSFR, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění po sametové revoluci.

Ing. Slavomír Stračár

ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ČSSR / ČSFR
Ve funkci:
13. února 1990 – 27. června 1990
Předseda vlády Marián Čalfa
Předchůdce Ladislav Vodrážka
Nástupce ministerstvo zrušeno

ministr zahraničního obchodu ČSFR
Ve funkci:
27. června 1990 – 21. srpna 1990
Předseda vlády Marián Čalfa
Předchůdce Andrej Barčák ml.
Nástupce Jozef Bakšay

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
30. ledna 1990 – 5. června 1990

poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1990 – 1990
Stranická příslušnost
Členství KSS (do 1970)
bezpartijní (VPN)

Narození 7. února 1935
Chtelnica
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 21. srpna 1990
Brasília
BrazílieBrazílie Brazílie
Alma mater Uralská hornická VŠ
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

V roce 1959 absolvoval Uralskou hornickou vysokou školu v Sovětském svazu Do roku 1970 byl členem Komunistické strany Slovenska, odkud byl vyloučen pro postoje v době pražského jara.[2]

Profesně je k roku 1989 uváděn jako vedoucí metalurg Ocelárny Východoslovenských železáren, bytem Košice.[3]

V prosinci 1989 nastoupil jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Verejnosť proti násiliu, v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 186 - Košice I, Východoslovenský kraj).[4][5] Ve volbách roku 1990 byl zvolen do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod Východoslovenský kraj) za VPN. Setrval zde do své smrti v srpnu 1990.[6]

Zastával i vládní posty. V druhé vládě Mariána Čalfy byl od února 1990 ministrem hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ČSFR. V následující třetí vládě Mariána Čalfy působil do své smrti v srpnu 1990 coby ministr zahraničního obchodu ČSFR.[7] Po červnových volbách v roce 1990 byl dokonce jedním z kandidátů hnutí VPN na post premiéra Slovenské republiky v rámci federace. Měl za sebou zkušenosti z řídících funkcí ve Východoslovenských železárnách. Když měl ale před vedením VPN prezentovat svou koncepci, nepůsobil přesvědčivě. Podle vpomínek Vladimíra Ondruše, který se v té době pohyboval v nejvyšších pozicích slovenské politiky mohl být důvodem špatného výkonu alkohol („Počul som, že cestou na Ventúrsku ulicu sa potúžil niekoľkými pohárikmi, možno aj preto hovoril ako podnikový manažér a jeho vystúpeniu chýbal potrebný nadhľad“). Negativně zapůsobilo zejména jeho prohlášení, že „zoberie tú funkciu jedine s podmienkou, že mu do toho nebude nikto kafrať“. Post premiéra nakonec získal Vladimír Mečiar.[8]

Zemřel náhle, bez předchozích známek nemoci, během ministerské služební cesty do Jižní Ameriky, v hlavním městě Brazílie Brasília. Příčinou byl infarkt. Zkolaboval během oběda konaného na jeho počest.[2][9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Slavomír Stračár [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Czech Minister Dies During Official Trip to Brazil [online]. apnewsarchive.com, [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  5. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-09-19]. Dostupné online. (česky) 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1395. (česky)  
  8. Mečiar oslnil najprv intelektuálov [online]. spravy.pravda.sk, [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Výročia z histórie Trnavského samosprávneho kraja [online]. voderady.sk, [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazyEditovat