Otevřít hlavní menu

Slavomír Kratochvíl (2. ledna 1889 Trnava23. listopadu 1914[1] Moravská Ostrava) byl první oběť českého protirakouského odboje.

Slavomír Kratochvíl
První oběť domácího odboje v první světové válce. Zastřelen rakouským vojenským soudem za velezradu. Za šíření protivládních letáků.
První oběť domácího odboje v první světové válce. Zastřelen rakouským vojenským soudem za velezradu. Za šíření protivládních letáků.
Narození 2. ledna 1889
Trnava
Úmrtí 23. listopadu 1914 (ve věku 25 let)
Ostrava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

MládíEditovat

Narodil se v učitelské rodině, vystudoval Vyšší průmyslovou školu v Brně, od roku 1907 pracoval jako technický úředník u firmy Heinik v Přerově. Angažoval se v místním Sokole. Věnoval se výchově sokolského dorostu a o činnosti ve spolku psal do místních novin.

PopravaEditovat

18. listopadu 1914 byl zatčen i se svými třemi spolupracovníky za rozmnožování pobuřujících protistátních letáků (šlo o báseň zesměšňující vojenskou mašinérii). Náhlý vojenský soud odsoudil Kratochvíla dne 23. listopadu 1914 k trestu smrti, jeden společník dostal 8 let žaláře, zbylí dva byli osvobozeni. Poprava byla vykonána ještě téhož dne.

Po smrtiEditovat

Ostatky Slavomíra Kratochvíla byly slavnostně převezeny a uloženy na přerovském hřbitově 5. ledna 1919. V roce 1933 byla zasazena jeho pamětní deska na budově krajského soudu v Moravské Ostravě.

Slavomír Kratochvíl se v éře první republiky stal spolu s dalšími oběťmi rakouské perzekuce (z nichž nejvýznamnější byl zřejmě Josef Kotek) každoročně připomínanou a uctívanou mučednickou osobností I. odboje.

Je po něm pojmenována ulice v Přerově[2] a sokolská župa[3].

ReferenceEditovat